Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak hádají makroekonomové a analytici?

aktualizováno 
Pokud ČNB, Evropská centrální banka nebo americký FED sníží úrokové sazby, píší o tom noviny i časopisy a všechny analytické společnosti vydávají zprávy a hodnocení těchto kroků. Ne nadarmo se totiž takovým úrokovým sazbám říká „klíčové“. Pro zkoumání zdraví ekonomiky a trendů v růstu a životní úrovni však slouží mnohem více makroekonomických indikátorů. Ne všechny jsou však stejně důležité. Jaké indikátory jsou nejdůležitější a nejpoužívanější? Které jsou už jenom na „okrasu“?

Již zmíněnou klíčovou  úrokovou sazbu (2-týdenní repo sazba v ČR: 2,5 %, klíčová minimální sazba pro refinanční operace v EU: 2 %, sazba na federální fondy v USA: 1,25 %) a její vývoj můžeme považovat za hlavní ukazatel ekonomického růstu země. Za tuto sazbu půjčuje centrální banka peníze komerčním bankám (nebo jiným „podřízeným“ bankám), sazba tedy udává náklady na půjčování peněz. Pokles úrokové sazby povzbuzuje banky k půjčování peněz, čímž se zvyšuje peněžní zásoba. Množství peněz v oběhu pak úzce souvisí s inflací, investicemi a ekonomickým růstem – nízké sazby stimulují ekonomiku, vysoké naopak krotí inflaci v konjunktuře. Každý pak pociťuje změny základní sazby na výši úroků na běžném účtu, z úvěrů,…

 

Celá řada dalších indikátorů utváří ucelený pohled na vývoj ekonomiky. Můžeme nalézt různé hodnocení jejich důležitosti. Jedním z nich je stupňování podle přidaných informací, které zveřejnění indikátoru přinese účastníkům trhu (v dalším textu bude největší váha přiřazena indikátorům v USA, které jsou největším a nejvyspělejším trhem, nicméně ukážeme ekvivalenty indikátorů i v ČR). Tady můžeme postupovat podle žebříčku:

1.      zaměstnanost

2.      tržby,

3.      výstavba,

4.      ceny,

5.      produkt (HDP),

6.      ceny v průmyslu,

7.      individuální ukazatele (osobní spotřeba,…),

8.      vnější rovnováha (obchodní bilance),

9.      peněžní zásoba

 

Zaměstnanost – v pravidelné měsíční zprávě jsou zveřejňovány hodnoty: průměrné délky pracovního týdne, průměrné hodinové mzdy, počet zaměstnanců mimo zemědělství (non-farm payrolls) a nezaměstnanosti. Např. údaj o klesající nezaměstnanosti svědčí o rostoucí ekonomice, nicméně pokud nezaměstnanost klesá příliš rychle, může se ekonomika dostat do problémů s inflací: nižší nabídka na straně zaměstnanců znamená růst mezd. Vyšší mzdové náklady způsobí růst nákladů na výrobu, růst cen a vyšší inflaci i úrokové míry. (v současnosti v USA probíhá přechod od 60 let starého systému k novému třídění - North American Industry Classification System (NAICS) – do kterého bude zařazena i Kanada a Mexiko).

 

Z této skupiny je jedním z nejsledovanějších ukazatel průměrné délky pracovního týdne (v květnu v USA celkově na 33,7 hod. ve zpracovatelském průmyslu 40,2 hod. Tento ukazatel určuje hodnoty dalších indikátorů (které jsou právě proto zařazeny níže ve stupnici) např. průmyslové produkce nebo osobního důchodu (průměrná hodinová mzdy v USA činí 15,34$). Rostoucí délka pracovního týdne na začátku oživení indikuje zvýšení počtu zaměstnanců v podnicích a pokles nezaměstnanosti.

 

Tržby – na měsíční bázi zveřejňované jsou nejdůležitější údaje o maloobchodních tržbách. Měří sílu spotřebitelského sektoru, spotřebitelskou poptávku a zprostředkovaně sílu celé ekonomiky. Slabší spotřebitelská poptávka a výdaje znamenají pokles růstu ekonomiky a mohou vést až ke snížení úrokových sazeb.

 

Výstavba – počet domů a bytů, které se začínají v příslušném měsíci stavět. Trochu odlišné číslo představuje počet nově vydaných povolení ke stavbě. Opět vyšší číslo tzv. „Housing starts“ nebo „Residential construction“ znamená silnější a rostoucí ekonomiku. Tyto ukazatele jsou velmi citlivé na úrokové míry a proto odráží vývoj úrokových sazeb a rozhodnutí monetárních autorit o změně sazeb – změna úroků se okamžitě promítne do změny sazeb z hypotečních úvěrů. Z jiného pohledu větší číslo nových staveb než se očekávalo ukazuje na přehřátí ekonomiky a na možnost zvyšování úrokových sazeb.

 

Ceny – index spotřebitelských cen (CPI) měří průměrnou změnu cen, kterou spotřebitelé vynakládají na fixně daný spotřební koš zboží a služeb. Je nejčastějším měřítkem inflace a inflačních tlaků na ekonomiku. Proto je bedlivě sledován centrálními bankami. S růstem cen je pravděpodobné měnová restrikce, tedy omezení množství peněz v oběhu. Pro tranzitivní ekonomiky je rovněž důležitá hodnota tzv. jádrové inflace, která zjednodušeně řečeno měří přirozené zvýšení cen, tedy nikoli růst daný deregulacemi, uvolňováním státních monopolů, apod. Inflace a její udržení v mezích je také hlavním cílem centrálních bank např. v ČR, USA,… Centrální banky si stanovují inflační cíle, které se snaží naplňovat použitím různých modelů tzv. monetární transmise. U nás se v posledních letech ČNB dodržet cíl příliš nedaří: viz ZDE.

 

HDP – představuje neširší měřítko ekonomické aktivity země. Především reálný HDP slouží k porovnání současné situace země s minulostí.

 

Ceny v průmyslu (PPI) – měří změny velkoobchodních cen. Patří již k méně frekventovaným ukazatelům.

 

Do této skupiny můžeme zařadit rovněž index nákupních manažerů (ISM). O tomto indexu a jeho zlomové hodnotě na 50 bodech jsme psali již v tomto článku. Či jeho obdobu PMI – Chicago Purchasing Manager’s Index. Oba indexy měří aktivitu firem v průmyslu.

 

Často citované údaje za spotřebitelskou důvěru a spotřebitelský sentiment, např. z indexu michiganské univerzity jsou z hlediska našeho třídění až na dolní příčce, neboť jsou již předvídány výše postavenými indexy – maloobchodními tržbami, výstavbou nových bytů. Pokud tyto ukazatele rostou, roste i index spotřebitelské důvěry. Obdobně je to s údaji o osobních důchodech, neboť ty zase předcházejí údaje o mzdách a délce pracovního týdne.

Hodnoty ekonomických ukazatelů a jejich předpovědi naleznete v této specializované sekci.

 

Pomalu jsme vyčerpali zásobu nejužívanějších ukazatelů, nicméně zbývá ještě oblast vnějších vztahů, tedy export a import. Ty představuje hodnota platební a obchodní bilance. Pro naši malou otevřenou ekonomiku jsou ukazatele vnější nerovnováhy značně důležité. Stejně jako v současnosti hodnoty zahraničních investic. Od těchto hodnot se odráží vývoj kurzu koruny vůči ostatním měnám. K doplnění uceleného obrazu nesmíme zapomenout na základní veličiny fiskální a monetární politiky: deficit veřejných rozpočtů a měnovou bázi, výši úvěrů, atd.

 

Ne nadarmo se výše uvedeným indikátorům říká předstihové indikátory. S jistým předstihem z nich totiž můžeme odhadovat, jaký bude vývoj ekonomiky, akciových trhů nebo třeba mzdové úrovně v následujícím období.

 

Statistické weby v internetu: ZDE, economicindicators.gov

 

Orientujete se při výběru investice nebo okamžiku pro čerpání úvěru podle makroekonomických indikátorů? Představují pro vás tato čísla důležité informace?

 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Spočítáno: dofinancovat hypotéku úvěrem je řešením, ale dražším

Od dubna musely banky výrazněji omezit poskytování hypoték nad 80 procent hodnoty nemovitosti. Kdo nemá dostatek hotovosti, hypotéku nezíská. I teď však...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky dál zdražují. Objemy atakují hranici 21 miliard korun

V květnu úrokové sazby u hypoték pokračovaly v růstu. I když průměrná sazba mírně vzrostla, a to na 2,03 procenta, o hypotéky je stále zájem. Dokonce větší než...  celý článek

Ilustrační snímek
Sazby hypoték se dál zvedají, rostou však i objemy a počty žadatelů

Rok 2017 je zatím ve znamení rostoucích úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Lidé ale předpokládají, že sazby ještě porostou. Navíc dostupnost hypoték bude...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Odhalen největší finanční podvod na světě?
Odhalen největší finanční podvod na světě?

Jedna studie Fedu z roku 2009 tvrdila, že 60 % všech hypoték bylo provázáno se sazbou LIBOR. Před lety jsme zjistili, ž... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.