Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zlato je pojistkou proti inflaci, podle odborníků je čas pro nákup

aktualizováno 
Investoři sahají po zlatu zejména v dobách krize. Naplno se to projevilo během loňského léta, kdy ceny zlata prudce rostly a zlaté cihličky si tak kupovali i běžní střadatelé. Nyní je cena zase dole a podle odborníků opět dobrá příležitost k nákupu.
Jedna unce zlata stojí na burze přibližně 32 tisíc korun, za slitek zaplatíte přibližně 36 tisíc. Jednogramový slitek vyjde zhruba na 1 300 korun. Ilustrační snímek

Jedna unce zlata stojí na burze přibližně 32 tisíc korun, za slitek zaplatíte přibližně 36 tisíc. Jednogramový slitek vyjde zhruba na 1 300 korun. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

V srpnu loňského roku překonala cena zlata hranici 1 900 amerických dolarů za trojskou unci (31,1 g). Obchodníci očekávali, že během podzimu se cena přehoupne přes částku 2 000 dolarů, ale ekonomická situace se uklidnila a růst se nekonal. 

Od letošního maxima dosaženého koncem února, kdy se v jednu chvíli platilo za unci i více než 1 790 dolarů, zlevnilo zlato o více než 10 procent. Současná cena zlata se pohybuje kolem 1 600 dolarů za unci. Takže se dá říct, že v současnosti je výhodné nějaké peníze do zlata uložit. 

Proč by mělo zlato zdražovat

"Podle našeho odhadu bude zlato v nejbližších letech zdražovat. Centrální banky nalévají na trhy obrovské množství levných peněz, což má silně proinflační důsledky. Zlatu pomáhá i nejistota v Evropě," vysvětluje Martin Tomčiak z společnosti Colosseum.

"V nejbližší době se na trhu se zlatem budou pravděpodobně střetávat dva hlavní protichůdné vlivy. Prvním z nich je sílící americký dolar, díky němuž se zlato dostává pod prodejní tlak. Opačným směrem mohou podobně jako v první polovině minulého týdne působit spekulace na možnou záchrannou operaci ze strany Evropské centrální banky či jiné státní instituce na podporu krizí zmítaného jižního křídla eurozóny," přidává se makléř Fio banky Daniel Marván. "Dluhy států se řeší bankroty nebo inflací, to je stará zkušenost. Zlato a stříbro ale nelze natisknout nebo devalvovat," doplňuje Martin Kopáček ze společnosti Silverum.

Že výhled zlata není vůbec špatný, si myslí i ekonom Vladimír Pikora ze společnosti NexFinance. "Pokud Řecko padne, a já očekávám, že padne, začnou padat i další ekonomiky. Strach bude enormní. Navíc centrální banky budou opět pumpovat peníze do ekonomiky. To v minulosti vždy vedlo ke zdražení zlata. Lidé se totiž budou bát, že všude o peníze přijdou. Takový strach by navíc oslabil i korunu. Investice do zlata by pak mohla být pro korunové investory ještě zajímavější," říká ekonom.

Pro koho je investice vhodná

"Je to spíše komodita zajišťující než investičně růstová. Jeho přirozená hodnota v portfoliu by měla tvořit pět až deset procent a je jedno, zda se rozhodnete investovat sto tisíc nebo milion," upozorňuje Daniel Kadanik, produktový manažer privátního bankovnictví UniCredit Bank.

"Začátečník by rozhodně neměl podléhat euforii a do drahých kovů si uložit maximálně 20 procent prostředků. Postupné přikupování má smysl, zejména pokud je člověk trpělivý - cenová dna přicházejí a nabízejí dobré nákupní příležitosti. A nikdo samozřejmě neví, jak se bude cena vyvíjet dál. Svého času to vypadalo, že se dočkáme zlata za 500 dolarů a stříbra za 11 dolarů - a pak hurá na 1 000 a výše ve zlatě a přes 23 na stříbře. Inflace, potvůrka jedna, dělá své. Zlato a stříbro jsou mrtvý kapitál, poskytují ochranu, ne zisk. To je třeba si uvědomit a tomu přizpůsobit vlastní strategii," doporučuje Martin Kopáček ze společnosti Silverum.

Podle Borise Tomčiaka je investice do zlata vhodná pro všechny dynamičtěji orientované investory, kteří již mají alespoň malé zkušenosti s akciemi či akciovými fondy. Důvodem je vyšší kolísavost ceny. Lidé, zvyklí jenom na stabilní výnos na termínovaných vkladech, nesou i mírný pokles ceny zlata velmi těžce. S malým kapitálem, řádově v tisících korun, by se investoři neměli pouštět do individuálního obchodování na burzách, ale raději by měli peníze svěřit nějakému fondu. Důvodem jsou vysoké obchodní poplatky.

Možnosti jak pozlatit peníze

Myslet si, že na zlatě vyděláte krátkodobě, je zavádějící. Je to investice dobrá, ale dlouhodobá - dokáže ochránit před inflací. Často se dědí z generace na generaci. Jestli se rozhodnete do zlata investovat, máte několik možností:

  • Vybrat si z investičních certifikátů, které cenu zlata kopírují, nebo takzvaných ETF (Exchange traded funds), jež zlato skutečně fyzicky nakupují, takže jsou kryté hodnotou zlata. Investovat lze také třeba do akcií firem zabývajících se produkcí zlata.
  • Další možností, jak zahrnout zlato do investic, jsou takzvaná spoření do zlata. "To je velmi riskantní postup. Investor totiž nikdy neví, jestli se ke svému kovu někdy dostane. Není totiž nikdy zaručeno, že skladující firma nepoužije klientův kov k jinému obchodu. Není také zaručeno, že firma kov opravdu nakupuje," nedoporučuje tento způsob Martin Kopáček ze společnosti Silverum.
  • Nejčastějším a nejoblíbenějším způsobem je nákup fyzického zlata, tedy slitků, cihliček či mincí. Z pohledu investora je totiž nejzajímavější takzvané investiční zlato, ze kterého se neplatí daň z přidané hodnoty. "Fyzický kov slouží jen a pouze k zajištění části úspor proti inflaci. Nic víc, nic méně," upozorňuje Martin Kopáček. 

Radši cihlu, nebo mince?

Když si budete kupovat hotový výrobek, slitek, cihlu nebo minci, nemůžete počítat jen s burzovní cenou, ale je nutné přidat výrobní náklady, marži obchodníka a dopravné. Platí tu, že čím menší "kousek", tím vyšší přirážka.

"Jinak bude postupovat člověk s několika miliony, jinak člověk s několika tisíci. U menších částek je rozumné kupovat mince nebo malé slitky. U zlata však ne menší než pět gramů, příliš malé slitky mají vysoké výrobní prémium a jsou to spíše dárkové předměty," říká Martin Kopáček a dodává, že je důležité, aby šlo vždy o likvidní provedení, tedy nejlépe v násobcích uncí. 

Mince ČNB

I když není Česká národní banka emitentem klasických investičních mincí, nabízí ucelený program pamětních mincí. V loňském roce zahájila pětiletý cyklus nazvaný Mosty České republiky. Protože mincí existuje pouze omezená série, mají v sobě kromě hodnoty zlata také hodnotu numismatickou.

Most v Písku z loňské edice, jehož prodejní cena byla kolem 14 tisíc korun v proof kvalitě, se v únoru letošního roku na některých aukcích vyšplhal až na 55 tisíc korun. 

Pro nejbližší roky má ČNB připraveny tři mimořádné ražby (více zde). Všechny ostatní medaile, které vydává například Česká mincovna v rámci komerčních programů, již jsou zatíženy daní z přidané hodnoty.

"Stogramové a menší cihličky bývají spíše využívány jako dárky, protože marže je u nich poměrně vysoká. Jen pro srovnání – při koupi kilovky je výsledná cena oproti aktuální ceně zlata na burze vyšší o dvě tři procenta, u gramových slitků to činí klidně dvacet pět, třicet nebo i více procent," upozorňuje Daniel Kadaník. 

Pětigramový zlatý slitek vyjde přibližně na šest tisíc korun, jednouncový zhruba na 35 tisíc a za stogramový dáte nyní lehce přes 100 tisíc korun. Cena se samozřejmě mění podle ceny na burze. 

Kilogramovou cihlu pořídíte dnes už od milionu korun. Přesné částky ale kolísají podle výrobce,  například cihla Johnson Matthey je k mání za 1 084 599 korun, Argor Heraeus přijde na 1 078 820 korun.

Komu se nelíbí slitky, může zvolit jako hezčí alternativu investiční mince. Ty jsou také osvobozené od DPH. V Česku je však nikdo nevydává. K nejznámějším patří například takzvaný rakouský Philharmoniker, jihoafrický Krugerrand nebo kanadský Maple Leafs. Jejich gramáž bývá od desetiny unce a výše, numismatická hodnota je ovšem takřka nulová.

Světově nejprodávanější jednouncovou zlatou minci American Gold Eagle  dostanete za 36 tisíc korun, menší podobu této mince o váze jedné desetiny unce (3.393 gramů) lze pořídit už za čtyři tisíce korun.

Kam pro zlato

Pořídit si slitky, cihličky, mince i medaile můžete přes komerční obchodní společnosti nebo banky, které koupi zprostředkují. Odborníci radí, abyste si firmu důkladně předem prověřili, zkontrolovali, zda je společnost solventní a jestli garantuje zpětný odkup. Ideálně takovou, která  investiční zlato vyrábí, ale zároveň také zpracovává.

"Umíme našim klientům od partnera, kterým je Česká mincovna, zprostředkovat obchod na koupi požadovaného množství zlata. Zlato přivezeme přímo do banky a podle přání jej uložíme do bezpečnostní schránky," popisuje Daniel Kadanik. To je také jedna z bezpečných možností uložení. Kdo se nechce spoléhat na bankovní sejf, může zlato uložit doma, raději do trezoru. 



Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Penzijko, stavebko nebo fondy? Spočítali jsme výnosy oblíbených produktů

Nejprve se rozhodnete, že budete část svých prostředků ze mzdy dávat stranou. Pak si určíte, na co má rezerva sloužit, a v dalším kroku se rozhodnete, kam...  celý článek

Ilustrační snímek
Potěmkinova příležitost: šest minusů pro investici do zlata

Zlato je věčné, tedy hned po diamantech, a nic ho nikdy nenahradí. Navíc je krásné, a když ho máte, máte své jisté. I proto je zlato dodnes jednou z...  celý článek

Ilustrační snímek
Investice: Kde vám dobře vydělají dva tisíce a kam uložit velké částky

Kam s penězi, když na spořicích účtech se sazby pohybují pod jedním procentem? Je dnes vůbec možné zhodnotit finance alespoň tak, aby je „nesežrala“ inflace?...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.