Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak investuje Nobelova nadace

aktualizováno 
Zatímco Nobelova nadace patří mezi nejslavnější organizace svého druhu na světě, mnohem méně se ví o jejím hospodaření. Přitom právě toto téma je nadmíru zajímavé pro správce nadací nejen ve Švédsku, ale i v České republice. Jak uchovat jmění nadace a zabezpečit možnost pravidelných výplat na konkrétní účely?

Nobelova cena | foto: Profimedia.cz

27. listopadu 1895, rok před smrtí, podepsal švédský průmyslník Alfréd Nobel svoji závěť. Obsahovala podmínku, že Nobelovo dědictví musí být investováno do „bezpečných cenných papírů“, jejichž výnosy budou „každoročně rozdělovány ve formě cen těm, kdo se během předchozího roku zasloužili o největší prospěch pro lidstvo“.

V případě Nobelovy nadace mělo jít o částky, jejichž reálná kupní síla by se v průběhu času neměnila. V roce 1900, kdy nadace zahájila činnost, měla celkový majetek ve výši  31 mil. švédských korun, což odpovídá zhruba 1,5 mld. dnešních švédských korun. Záměr každoročně vyplácet částky stejné reálné výše však nemohl být dlouhodobě plněn. Zatímco v roce 1901 činila hodnota Nobelovy ceny 150 800 švédských korun, v roce 1923 to bylo pouze 115 000 korun. Uvážíme-li inflaci, byla reálná vyplácená částka ještě menší.

Proč se správcům Nobelovy nadace nedařilo plnit podmínky závěti?

Peníze, bankovky, euro

Mezi padělky kraluje pětitisícovka. Víte, jak poznat padělek? Více ZDE.

Důvodem byla především přijatá investiční strategie. Začátkem 20. století byly za bezpečné cenné papíry považovány pouze státní obligace, půjčky kryté státními obligacemi, případně půjčky kryté hypotékami nebo nemovitostmi. Takovéto investice však byly málo výnosné (v reálném vyjádření dokonce ztrátové) a hrozilo nebezpečí, že jmění Nobelovy nadace bude jednou vyčerpáno. Proto správci nadace raději volili pokles vyplácených cen než nebezpečí vyčerpání nadačního jmění. Nobelova závěť nepočítala s globální explozí inflace během 20. století.

I po roce 1946, kdy byla Nobelova nadace osvobozena od daní, pokračoval postupný pokles reálných hodnot vyplácených Nobelových cen. V roce 1950 měla Nobelova cena reálnou hodnotu ve výši 38 % z původní hodnoty v roce 1900. Obrat trendu nastal teprve v roce 1953. Tehdy na žádost správní rady nadace změnila švédská vláda pravidla omezující investování do různých druhů cenných papírů. Správci portfolia měli tedy volné ruce, aby mohli investovat do akcií.

Díky této změně se výše vyplácených Nobelových cen postupně zvětšovala. Původní reálné hodnoty dosáhla Nobelova cena v roce 1991. Finanční cíl stanovený v Nobelově nadaci se tedy daří opět plnit teprve od tohoto roku. V roce 1999 představovala Nobelova cena částku 7,9 milionu švédských korun, což bylo v reálném vyjádření o 3,9 % více než v roce 1998  a o 25 % více, než kolik činila hodnota Nobelovy ceny v roce 1901. Kromě toho se základní jmění Nobelovy nadace od doby jejího založení v reálném vyjádření více než zdvojnásobilo. Změna strategie se plně osvědčila.

Analýza portfolia Nobelovy nadace

Výroční zpráva Nobelovy nadace za rok 1998 uvádí takovéto složení portfolia (pro srovnání uvádíme i stav v roce 1996):

Portfolio Nobelovy nadace Složení (%)
31.12.1996
Složení (%)
31.12.1998
Akcie  
Švédsko 13 12
Evropa (kromě Švédska) 16 19
USA 18 21
Japonsko 6 2
Rozvíjející se trhy 10 1
  63 55
Úročené cenné papíry  
Švédsko 19 39
Jiné země 0 0
  19 39
Nemovitosti  
Švédsko 15 5
Jiné země 3 1
  18 6
Celkem 100 100

Zdroj: Nobelova nadace, Stockholm

Je zřejmé, že jde o portfolio orientované na dlouhodobé zhodnocení kapitálu, jehož vlastník si může dovolit i poměrně velké výkyvy v jeho tržní hodnotě. Z hlediska dlouhodobého investora jsou tedy akcie velmi málo rizikové investice.
Případ Nobelovy nadace však názorně ilustruje, jak relativní mohou být představy o bezpečnosti a rizikovosti investic. Akcie představují pro Nobelovu nadaci velmi bezpečnou investici, protože její fungování není nijak ovlivňováno výkyvy akciového trhu. Pravidelné výplaty Nobelových cen lze totiž bez sebemenších potíží pokrýt z příjmů z pevně úročených cenných papírů. To je také hlavní důvod, proč se v portfoliu Nobelovy nadace objevují dluhopisy. Jejich úkolem je finančně zabezpečit běžné fungování nadace.

Pokud jde o nemovitosti, které se v majetku Nobelovy nadace vyskytují, jejich význam je spíše okrajový. Vzhledem k tomu, že vývoj cen nemovitostí má tendenci připomínat vývoj kursů akcií, lze na ně z hlediska investičního manažera pohlížet jako na speciální sektor akcií.

Jaké typy investic v portfoliu Nobelovy nadace nejsou?

Zlato, starožitnosti, umělecké předměty. Zlato nepřináší žádné úroky ani dividendy. Jeho reálná kupní síla v dlouhodobém průměru stagnuje. Zlato je komodita vhodná spíše pro krátkodobé spekulanty a jako taková investičním cílům nevyhovuje.
Pokud jde o starožitnosti a umělecké předměty, tyto investice patří mezi nejrizikovější a nejméně likvidní. Ačkoli malý objem těchto investic by portfoliu nemusel uškodit, náklady a komplikace s nimi spojené by nestály za případný přínos.

Ukázky z knihy
Pavla Kohouta: Investiční strategie pro třetí tisíciletí

1. díl: Kolik vynášejí akcie a obligace?

2. díl: Jaký vliv má inflace na akcie?

3. díl: Akcie a hospodářsky růst

4. díl: Jaký vliv má pokles cen na váš výnos?

5. díl: Politika: neviditelný nepřítel  

6. díl: Vyděláte s emerging markets? 

7. díl: Volatilita ovlivňuje výši vašich budoucích výnosů

8. díl: Kdy se blíží burzovní krach?

9. díl: Jak předpovídat výnosy

10. díl: Kolik vyděláte na akciích?

11. díl: Investovat do internetových akcií?

12. díl: S jakou strategií vyděláte na akciích?

13. díl: Vyplácí se věřit expertům? 

14. díl: Jak investovat do nemovitostí? 

15. díl: Vyděláte na investicech do nemovitostí?

16. díl: Budou ceny nemovitostí růst?

17. díl: Jaká investiční strategie se vám vyplatí?

18. díl: S kterou strategií vyděláte nejrychleji?



reklama


Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 4.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého, 5.vydání

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Přichází renesance úvěrů ze stavebního spoření? Rozhodne o tom ČNB

Zdá se, že úvěry ze stavebního spoření jsou opět v kurzu. Naznačují to údaje o nově poskytnutých úvěrech i aktivity stavebních spořitelen přizpůsobit svoji...  celý článek

Petr Borkovec
Názor: ČNB zvedá prst oprávněně, Češi si berou hypotéku „na krev“

Půjčit si a pořídit vlastní bydlení je trend dnešní doby. Za vhodnou investici to považuje podle průzkumu 76 procent Čechů. A není divu. Již několik let jsou...  celý článek

Ilustrační snímek
Sazby hypoték se dál zvedají, rostou však i objemy a počty žadatelů

Rok 2017 je zatím ve znamení rostoucích úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Lidé ale předpokládají, že sazby ještě porostou. Navíc dostupnost hypoték bude...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.