Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem se stal dělníkem v Leicesteru

aktualizováno 
Po třech měsících jsem mohl odejít z pečovatelských služeb. Po mnoha pokusech mi nabídli job v Londýně – sklízet nádobí na exkluzivních rautech.

Měl jsem pracovat 10 až 12 hodin denně za 6,50 libry na hodinu. Mohly to být pěkné peníze před odjezdem na svátky. Jenže nebyly. Když jsem se po krátké pauze majiteli firmy opět snažil dovolat, začal se zapírat a nechtěl se mnou mluvit.

Okolnosti mě donutily zavolat na kontakt otištěný v českých inzertních novinách. Za dva dny jsem už cestoval do Leicesteru, průmyslového města v oblasti Midlands. Na autobusovém nádraží si mě vyzvedl pan Vekslák a za zprostředkování práce si účtoval „jen“ 40 liber. Brzy se ukázalo, co to zprostředkování znamená: dovedl nás před pracovní agenturu, která sháněla snad stovky lidí na pásovou výrobu v potravinářských závodech. Tam už jenom řekl: „A teď už si to musíš vyřídit sám...“ a zmizel čekat za roh, aby se dozvěděl, jak to dopadlo.

Bydlení u Pána klíčů
Od mnohých zájemců o práci jsem se dozvěděl, že poplatek Vekslákovi nebyl jediný. Už v Česku dali „nějaké paní“ asi 6 tisíc korun. A to jen za to, že jim předala kontakt na Veksláka. Ale abych mu úplně nekřivdil: první noc mě nechal přespat u sebe doma bez poplatku a pak mně a dalším třem příchozím zařídil u podobného podnikavce bydlení. Říkali jsme mu Pán klíčů, protože před domem vytáhl ohromný svazek klíčů a několik minut hledal ten správný. Bylo to nejhorší bydlení, jaké jsem zažil, ale naštěstí i nejlevnější. Mně a jednomu hochovi z venkova byl přidělen kamrlík bez postelí, jen s matracemi. Platili jsme každý 30 liber na týden. V domě bydlelo dohromady asi 20 lidí. Většinou Poláci, dva sociálně slabí Angličané, dvě Slovenky. Byla tam dvě sociální zařízení a jedna kuchyň.

Pro práci v potravinářském koncernu bylo nejtypičtější plnění salátových misek na běžícím pásu. Pokud si to neumíte představit, doporučuji slavný Chaplinův film Moderní doba. Dělníci se skládali z Britů indického původu, Poláků, Slováků, Litevců a Čechů. Nejnižší funkce, kterou zastával Angličan, byl vedoucí úseku.

Specifikem zaměstnání přes agenturu je, že každé ráno stojíte frontu před stolkem koordinátora, který vám řekne, jestli ten den je pro vás práce, případně, zda chcete přijít i nazítří. Můžete tak bez postihu vynechat i několik dní za sebou. Jistotu, že se vrátíte a bude pro vás práce, nemáte žádnou. Když vydržíte šest měsíců a pracujete dobře, firma vám nabídne zaměstnanecký poměr a o něco vyšší plat.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.