Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsou na tom akcionáři Harvardu

  12:23aktualizováno  12:23
Výsledkem páteční valné hromady akcionářů někdejších harvardských fondů Viktora Koženého je příslib, že společnost nabídne odkup akcií od jejich nešťastných majitelů. Příslib však ještě neznamená, že se tak skutečně stane.
V jihočeském Táboře bylo ve čtvrtek stejné horko jako na karibských Bahamách. A to nejenom proto, že rtuť teploměru leckde atakovala 34 stupňů. Atmosféra jako před tropickou bouří byla také na valné hromadě akcionářů někdejších harvardských fondů Viktora Koženého. Ta skončila příslibem, že společnost nabídne odkup akcií od jejich zhusta nešťastných majitelů. Může se po tomhle slibu vyčistit vzduch? Zatím ne. Dvě stě padesát tisíc drobných akcionářů, protože právě především o jejich peníze jde, má zatím pouhý příslib. Jsou nejméně tři důvody, proč je s ním nutno nakládat opatrně. Za prvé. S akciemi harvardského průmyslového holdingu je zatím stále zakázáno obchodovat, a tudíž je i odkupovat. Komise pro cenné papíry sice slíbila, že zákaz může odvolat, ale zatím tak neučinila a podmínila to "rozumnou cenou" za odkup. Nikdo neví, jestli se jí 12 tisíc za dvacet akcií bude zdát rozumné. Za druhé. Není zcela zřejmé, jestli v pokladně holdingu nějaké peníze vůbec jsou. Šest miliard, o nichž se stále mluví, za prodaný podíl na ruské ropné společnosti Sidanco má podle smlouvy, kterou má MF DNES k dispozici, putovat na konto firmy Kantupan a potom do holdingu v měsíčních splátkách. Poslední splátka je přitom plánována až na 25. únor roku 2002. V tuhle chvíli tudíž harvardský holding celou sumu, o níž se hovoří jako o hlavním peněžním majetku, nemá k dispozici.

Navíc podle zpráv z Ruska je celá operace se Sidankem soudně napadána. Je ovšem také pravda, že při počtu odhadovaných 250 tisíc akcionářů a maximální výplatě za dvacet akcií na osobu by na odkup stačily tři miliardy korun. Za třetí. Takový slib už tu jednou byl v roce 1999. Odkup však kvůli finančním potížím Viktora Koženého velmi rychle skončil. Zdaleka ne všichni žadatelé se tehdy svých peněz dočkali. Pomineme-li tyhle tři důvody, které nutí se dívat na další ze série harvardských ujištění skepticky, a budeme Viktoru Koženému věřit, mají být jeho někdejší akcionáři spokojeni? Mají být rádi za dvanáct tisíc korun za dvacet harvardských akcií, které kdysi dostali za jednu celou kuponovou knížku? Žádný velký důvod k výskotu nemají. Viktor Kožený je mistrem desetinásobku a tahle suma se k němu blíží. Osm set padesát tisíc lidí, tehdejších akcionářů harvardských fondů, si nechalo vyplatit svůj desetinásobek v roce 1994. A dobře udělali. Z jejich desetinásobku, tehdy 10 350 korun uložených po celou dobu na pětiprocentní úrok, by se jim do dnešního dne v bance stalo 14 563 korun. Tedy o dva a půl tisíce více, než dnes slibuje Harvard. Použitý pětiprocentní úrok je přitom dost konzervativní odhad a i přesto by takhle uložené peníze pracovaly lépe než úspory ponechané Harvardům.

Tohle se však při investici do cenných papírů může stát, banka může přinášet lepší výnos než burza, pokud jsou špatné časy. Nijak zvlášť dobře to pro akcionáře HPH ovšem nevychází ani při srovnání s lidmi, kteří svěřili své úspory ostatním velkým fondům. Viktor Kožený sice rád říká, že jeho fondy jsou úspěšnější než kdokoliv jiný, ale pravda je jiná. Podle výpočtů internetového finančního server fincentrum.cz, který patří do rodiny iDnes, je na tom většina fondů z první vlny kuponové privatizace lépe. Tak třeba akcionáři IPF Komerční banky by podle pátečního kursu za své akcie z kuponové knížky dostali 19 830 korun, majitelé akcií Privatizačního investičního fondu České pojišťovny 16 300, Prvního privatizačního fondu Živnobanky 18 930 Kč. S nabízenými dvanácti tisícovkami se dají srovnat jen fondy První investiční společnosti IPB - tam se výnos pohybuje od 10 370 do 13 600 podle fondu. Pokud odkup akcií skutečně začne, a Viktor Kožený se v rozhovoru pro MF DNES dušoval, že takovým způsobem už konečně chce kapitolu z kuponové privatizace uzavřít, měli by jí akcionáři HPH využít. Je to možná jedna z posledních šancí, jak proměnit tyto akcie za peníze. Harvardské akcie se s výjimkou nárazových spekulací už nikdy hitem burzy as i nestanou. Makléři tří velkých firem při dotazu na akcie HPH jen nechápavě kroutili hlavou: "Proč se nás na to ptáte? Ty už nikoho nezajímají.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Novinky v investování: od ledna začnou platit jasnější pravidla

Češi mají v podílových fondech investováno asi 445 miliard korun. Někteří se však spálili a investovali na doporučení poradců, aniž tušili, že poradci za svá...  celý článek

JOSEF ŠÍMA: ATELIÉR 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm  Cena 28,8 milionů korun...
Rekordní rok na českých aukcích: investoři utratili přes miliardu

Sběratelé a investoři loni utratili na aukcích 1,26 miliardy korun, padl historický rekord za obraz vydražený za nejvyšší cenu a řada umělců dosáhla nových...  celý článek

Ilustrační snímek
Potěmkinova příležitost: šest minusů pro investici do zlata

Zlato je věčné, tedy hned po diamantech, a nic ho nikdy nenahradí. Navíc je krásné, a když ho máte, máte své jisté. I proto je zlato dodnes jednou z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.