Doba studií se od roku 2010 do penze nezapočítává. Ilustrační snímek

Doba studií se od roku 2010 do penze nezapočítává. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Šest pravidel, která se o penzi vyplatí znát již od studií

  • 138
Výši svého budoucího státního důchodu můžete ovlivňovat již od svých studií. A to nejen volbou profese, která přináší vyšší výdělky. Studenti a absolventi by měli také vědět, co to pro ně znamená, když nemají povinnost hradit pojistné na důchod.

Pro stanovení budoucí penze jsou pro vás rozhodující příjmy, které během aktivního života dosáhnete. Musí jít ale o příjmy, které podléhají odvodům na sociální zabezpečení.

Druhým důležitým kritériem, který rozhoduje o nároku na státní penzi a má vliv i na výpočet samotného důchodu, je získání potřebné doby pojištění. A zde je třeba mít v hlavě několik důležitých pravidel.

1. pravidlo:
Mladá generace musí získat 35 let pojištění

Mladí lidé musí počítat s tím, že potřebují získat mnohem delší dobu pojištění, než starší generace. Potřebná doba pojištění pro vznik nároku na důchod se totiž prodlužuje. Pro srovnání: těm, kteří dosáhnou důchodový věk v roce 2012 postačí 28 let pojištění, současná mladá generace již ale bude muset získat alespoň 35 let pojištění.

2. pravidlo:
Doba studií se do penze již nezapočítává

Povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení studenti ani absolventi nemají. Ale opět pozor: doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se od 1. ledna 2010 nezapočítává do doby pojištění potřebné pro důchod. A nehodnotí se již ani jako tzv. náhradní doba pojištění. To je oproti předchozím generacím nevýhodná změna. Získat potřebných alespoň 35 let pojištění tak znamená pracovat a platit si na státní penzi déle.

3. pravidlo
Od 18 let možnost dobrovolného pojištění

Současní studenti mají od své plnoletosti možnost přihlásit se na důchodové pojištění dobrovolně. V takovém případě je ovšem potřeba odvádět ze své kapsy alespoň nejnižší pojistné (v roce 2012 činí 1 760 korun měsíčně). Pokud si to můžete finančně dovolit, zvažte to. Získáte tím potřebnou dobu pojištění za nižší odvod. Pojistné na sociální zabezpečení má totiž rostoucí trend a s největší pravděpodobností poroste i v budoucnu.

4. pravidlo
Práce během studií budoucí penzi vylepší

Potřebnou dobu pojištění na důchod může student začít získávat tím, že si najde během školního roku či o prázdninách práci.

Nepřehlédněte

Ohlídejte si ale, jakou pracovní smlouvu uzavíráte. Získat potřebnou dobu pojištění lze jen u smluv, u kterých vzniká povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Konkrétně tomu tak je u pracovní smlouvy nebo u dohody o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2 500 korun měsíčně. Od 1. ledna 2012 vzniká povinná účast na důchodovém pojištění i tehdy, pokud budete pracovat na dohodu o provedení práce s příjmem u jednoho zaměstnavatele nad 10 tisíc korun za měsíc.

5. pravidlo
Absolvent bez práce na penzi platit nemusí

Absolvent školy, který po ukončení studií nenastoupí do práce a nezaregistruje se na úřadu práce, nemá povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení. Ale opět pozor: kdo neplatí, není na důchod pojištěný. Pokud po studiích nemůžete najít místo, zaregistrujte se proto co nejdříve na úřadu práce. Ani v tomto případě nemusíte platit pojistné, ale k evidenci na úřadu práce se při výpočtu penze přihlíží a důchod se tím v budoucnu o něco vylepší.

6. pravidlo
Studenti do 26 let jsou nezaopatřeným dítětem

Studenti mohou získávat potřebnou dobu pojištění na důchod i tak, že začnou podnikat. Přitom je dobré vědět, že podnikající studenti jsou do 26 let věku považováni za nezaopatřené dítě. To je důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti a tím pádem i nižší odvod na důchodové pojištění, než je tomu u hlavní činnosti.

Počítejte ale s tím, že u vedlejší činnosti se platí pojistné na důchodové pojištění pouze pokud se k tomu sami přihlásíte. Nebo v případě, kdy daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění (v roce 2012 činí rozhodná částka 60 329 korun s odečtením 5 028 korun za každý kalendářní měsíc, ve kterém činnost nebyla vykonávána).