Po šesti letech spoření je optimální starší smlouvu vypovědět a naspořené peníze uložit na lépe úročené či zhodnocované produkty. Ilustrační snímek

Po šesti letech spoření je optimální starší smlouvu vypovědět a naspořené peníze uložit na lépe úročené či zhodnocované produkty. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Končí mi stavební spoření. Co dál?

  • 59
Optimální doba spoření se stavebním spořením je šest let. Co ale s našetřenými penězi, pokud je zrovna nepotřebuji? Má smysl si uzavírat nové stavební spoření?

Obliba stavebního spoření jako spořicího produktu je dána především státním příspěvkem. Ten v současnosti činí 10 procent z roční naspořené částky s maximální výší dva tisíce korun.

Úrokové sazby dosahují u spořicích tarifů nejčastěji dvě procenta ročně. To je méně, než kolik nabízejí některé banky na spořicích účtech, kde lze peníze vybrat kdykoli. Stavební spoření má přitom ze zákona vázací dobu šest let – a k penězům se klient dostane nejdříve po šesti letech trvání smlouvy.

Spořit se stavebním spořením optimálně šest let

Optimální doba spoření se stavebním spořením vychází z vázací doby a skutečnosti, že je státní příspěvek vyplácen pouze z nově naspořené částky. Nejvyšší výnos tak lze dosáhnout při optimálním nastavení cílové částky na 160 tisíc korun vkládáním peněz vždy na konci roku. A na začátku sedmého roku vložit ještě jeden vklad. Tím lze dosáhnout získání sedmi státních příspěvků při spoření v délce šesti let.

Peníze lze samozřejmě odkládat pravidelně, ovšem je výhodnější je odkládat na některý z lépe úročených spořicích účtů, kde lze získat úročení znatelně vyšší, než jaké nabízejí stavební spořitelny.

Stavební spoření je při delším spořením nevýhodné, neboť státní příspěvek lze získat i na případně uzavřenou novou smlouvu a naspořené příspěvky lze uložit do banky s vyšším výnosem. Podíl nově připsaného státního příspěvku na naspořených vkladech v čase klesá.

Váha státních příspěvků na naspořených prostředcích klienta
Rok spořeníNaspořené penízeStátní příspěvekPodíl státního příspěvku na naspořených penězích
1.20 000 Kč2 000 Kč10,00 %
2.40 000 Kč2 000 Kč5,00 %
3.60 000 Kč2 000 Kč3,33 %
4.80 000 Kč2 000 Kč2,50 %
5.100 000 Kč2 000 Kč2,00 %
zdroj: Hypoindex.cz

Spořit se stavebním spoření déle může být výhodné v jediném případě: Pokud klient potřebuje překlenovací či řádný úvěr na bydlení, ale nechce či nemůže zastavit nemovitost. V takovém případě není řešením dnes významně levnější hypoteční úvěr a úvěrům ze stavebního spoření nemohou zase konkurovat jiné spotřebitelské půjčky.

Šest let je pryč… uzavřít novou smlouvu?

Po šesti letech spoření je optimální starší smlouvu vypovědět a naspořené peníze uložit na lépe úročené či zhodnocované produkty. Možností je více:

  • Lze využít termínované vklady, které dokáží mít obdobné efektivní zhodnocení jako stavební spoření i bez státní podpory
  • Pro konzervativní klienty se nabízejí zajištěné fondy, které garantují návratnost vkladu a slibují možnost vyššího výnosu, stát začal pravidelně vydávat dluhopisy, které jsou sice méně výhodné než srovnatelné termínované vklady, ale pro někoho mohou být zajímavou možností…
  • Pro lidi, kteří se nebojí přijmout investiční riziko, se pak rozkládají příležitosti mnohem širší.

Otázka ale zní: Má smysl si uzavírat novou smlouvu o stavebním spoření? Státní příspěvek stavebního spoření klesl, a tím činí stavební spoření méně zajímavé. Přesto pro lidi, kteří nechtějí přijmout žádné riziko a věří stavebním spořitelnám, může být uzavření smlouvy zajímavé. Je ale třeba mít na paměti poplatky, které jsou se stavebním spořením spojené a které výnos znatelně snižují. Při pravidelném spoření po dobu šesti let (bez získání 7. státního příspěvku) dosahuje efektivní výnos stavebního spoření přibližně 4 % ročně.

Milionová cílová částka je nesmysl

Před uzavřením smlouvy je vhodné se porozhlédnout po dalších možnostech nabízejících obdobné zhodnocení. Mohou to být termínované vklady (až na šest let) u bank i u družstevních záložen, které nabízejí zhodnocení až pět procent ročně. Jsou stejně bezpečné jako stavební spoření díky stejnému pojištění vkladů. Pro lidi, kteří jsou ochotni přijmout investiční riziko, se otvírají cesty k dlouhodobému průměrnému zhodnocení ještě vyššímu, ovšem nikoli jistému.

Pokud si klient vyhodnotí stavební spoření jako optimální variantu pro spoření, při jeho uzavírání by se měl držet základních pravidel:

  • Nikdy neuzavírat cílovou částku příliš vysokou. Optimální výše cílové částky odpovídá vkladům za šest let (optimálně sedmi vkladům), šesti státním příspěvkům a drobné rezervě na almužnu, kterou stavební spořitelny vydávají za zhodnocení – tedy 160 tisíc korun.
  • Vyšší cílová částka znamená, že klient zaplatí jedno procento z rozdílu naprosto zbytečně. Samozřejmě pokud neuvažuje o úvěru, který situaci může změnit.

Pro klienty, kteří nejsou rozhodnuti čerpat úvěr, je vždy vhodnější uzavřít stavební spoření na cílovou částku odpovídající optimální částce pro spoření a v případě potřeby úvěru ji navýšit. Uzavírat stavební spoření "pro případ" na milionové cílové částky je nesmysl, kterým pouze finanční zprostředkovatelé získávají vyšší provize na úkor klienta.

Zapamatujte si:
3 tipy ke stavebnímu spoření
  • Nenechte si uzavřít příliš vysokou cílovou částku. Je to vyhazování peněz. Vyšší cílová částka má smysl jen tehdy, potřebujete-li úvěr a nemůžete-li či nechcete-li zajistit ho nemovitostí.
  • Optimální doba spoření se stavebním spořením je šest let. Optimální je spořit v průběhu roku na lépe úročeném spořicím účtu a peníze převádět na stavební spoření před koncem roku. Na začátku sedmého roku je vhodné vložit ještě jeden vklad a získat tak 7 státních příspěvků při 6 letech spoření.
  • Rozhlédněte se. Banky a družstevní záložny nabízejí produkty, které nabízejí srovnatelné i vyšší zhodnocení na stejnou dobu jako stavební spořitelny. Uzavírat jakýkoli produkt jen proto, že "ho stát podporuje", není nejlepší přístup. Například díky podpoře a jejímu "šikovnému" využití finančními zprostředkovateli u rezervotvorných životních pojištění přišlo nespočet domácností o desítky i stovky tisíc korun.