Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak naspořit dětem jeden milion korun

aktualizováno 
Chcete našetřit pro své ratolesti nějaké peníze? Připravili jsme pro vás vyhodnocení modelových situací a zjistili, kolik pro ně můžete uspořit. Nechte si poradit od odborníků, jak nejlépe investovat a dosáhnout co největšího zhodnocení vašich peněz při podmínkách daných vašimi finančními možnostmi.

Představte si situaci: pro své dítě byste rádi našetřili nějakou korunu do začátku jeho dospělosti. Aby až se začne stavět na vlastní nohy neměl jen milující rodiče, ale i úspory, které může využít například na nákup bytu nebo je může sám dál investovat.

 

MF DNES proto zadala finančním odborníkům dva modely, aby navrhli, jak připravit pro vaši ratolest jeden milion korun. V prvním případě za dvacet let, v druhém případě za deset let. Jeden milion korun se zdá dnes poměrně slušná částka - otázkou však zůstává, jakou hodnotu bude mít za tak dlouhé období. Co udělá s cenami vstup do Evropské unie, jaká bude inflace, jak se bude vyvíjet naše ekonomika. To jsou bohužel vlivy, které nelze jednoznačně do modelových situací zahrnout.

 

A. Mladí manželé, chtějí naspořit novorozenci 1 milion korun do jeho 20. narozenin:

 

- každý měsíc mohou ukládat 1500 korun, žádné jiné úspory nemají

- částka, kterou mohou ukládat, není omezena, ale mají úspory 200 000 korun

 

Pavel Jílek, manažer služeb finančního plánování, Sophia Finance

 

Pokud by rodiče spořili 1500 korun měsíčně, bude nejvhodnější založit stavební spoření a ukládat po dobu osmi let. Pokračování ve stavebním spoření bude poté díky změnám v zákoně méně výhodnější než investice do podílových fondů. Naspořenou částku ze stavebního spoření by pak měl člověk převést do podílových fondů a dále do nich pravidelně ukládat. Kombinací stavebního spoření a podílových fondů by bylo možné získat po dvaceti letech zhruba 850 tisíc korun. Riziková varianta předpokládá stavební spoření na šest let a poté většinu peněz vložit do akciových fondů.

V druhé situaci lze doporučit rovnou rozložení rodinných úspor do podílových fondů. Navržené portfolio by se příliš nelišilo od prvního případu.

 

Ivo Nejdl, finanční analytik, Raiffeisenbank

 

Chcete se dozvědět více o investičních fondech? Klikněte zde.

K tomu, aby rodiče naspořili jeden milion korun, je potřeba minimálního ročního čistého výnosu 4,7 procenta ročně. Uložit peníze na termínovaný vklad v bance nezaručuje ani za dvacet let uspoření požadovaného milionu. Pokud zohledníme daň z úroku - 15 procent - musely by být bankovní úroky na úrovni 5,5 procenta.

 

To znamená, že výnosnější variantou jsou podílové fondy. Jako konzervativní variantu lze doporučit dluhopisové fondy. Rizikovější možnost by představovaly akciové fondy.

 

Za pozornost při volbě fondů určitě stojí region střední a východní Evropy, protože tyto trhy přinášejí výrazně vyšší zhodnocení než vyspělé ekonomiky. Podle hrubých propočtů by investice do akciového fondu soustředícího se na střední a východní Evropu měla přinést v horizontu 20 let až o pětinu vyšší výnos než nákup podílových listů fondu, který investuje do akcií v západní Evropě nebo ve Spojených státech. Předpokládám, že za dvacet let by taková investice mohla vynést až 1,8 milionu korun.

 

Miriam Hanáková, finanční poradkyně, SLON

 

Minimální roční výnos by byl v takovém případě 11 procent. Protože platí pravidlo, že s rostoucím výnosem roste riziko investice, lze říci, že konzervativním a bezpečným způsobem nemůžeme dosáhnout požadované částky. Zajímavým řešením by tak byla kombinace stavebního spoření a podílových fondů. To znamená nejprve ukládat peníze na stavební spoření a posléze investovat do podílových fondů.

 

Jestliže má rodina úspory 200 tisíc korun, doporučila bych je investovat do podílových fondů: 15 procent do fondů peněžního trhu, 35 procent do dluhopisových fondů a 50 do akciových fondů. Minimální roční výnos by musel být 9,1 procenta. Ještě více riziková varianta by předpokládala vložení většiny prostředků do akciových fondů.

 

Vladimír Dvořák, Fincentrum

 

Jednoznačně nejvýhodnější je využít státní podpory u stavebního spoření. Ovšem díky očekávané změně není možné pro celé období vkládat peníze na účet stavebního spoření. Pokud by rodina hledala jiné způsoby, bylo by potřeba roční zhodnocení okolo deseti procent, což nabízí jen omezený počet akcií, a to navíc rizikovější akcie menších společností.

 

Pokud by však disponovali úsporami, je možné doporučit investice do akciových a dluhopisových fondů. Konzervativnější portfolio by mohlo vypadat například: 10 procent fondy peněžního trhu, 65 procent dluhopisové fondy a 25 procent akciové fondy. Kvůli přetrvávajícímu poklesu cen akcií není vhodné uložit všechny peníze právě sem.

 

 

B. Manželé chtějí naspořit svému desetiletému dítěti 1 milion korun do 20. narozenin:

 

- každý měsíc mohou ukládat 3000 korun, žádné jiné úspory nemají

- částka, kterou mohou ukládat, není omezena, ale mají úspory 400 000 korun

 

Pavel Jílek, manažer služeb finančního plánování, Sophia Finance

 

Zajímáte se o možnosti stavebního spoření? Navštivte tuto sekci.

Za stávajících podmínek bude nejvhodnější založení stavebního spoření a ukládání 1500 korun po dobu deseti let. Zbylých 1500 korun investujeme pravidelně do podílových fondů: do 35 procent fondů peněžního trhu, 40 procent do dluhopisových fondů, 25 procent do akciových fondů. Těmito způsoby bude po 10 letech naspořeno celkem 500 tisíc korun. Bylo by tedy potřeba spořit o větší částky.

 

V případě, že má rodina úspory 400 tisíc korun, doporučoval bych uložení peněz do podílových fondů. Bezpečnější varianta by mohla vypadat: 35 procent fondy peněžního trhu, 40 procent dluhopisové fondy, 25 procent akciové fondy. Pokud by se jednalo o investora, který je ochoten podstoupit vyšší riziko, mohl by třetinu vložit do dluhopisových a fondů peněžního trhu a dvě třetiny do akciových fondů. Hodnota portfolia by po 10 letech mohla v optimálním případě dosáhnout 800 tisíc korun.

 

Ivo Nejdl, finanční analytik, Raiffeisenbank

 

Termínovaný vklad v bance by požadovaný milion zřejmě nepřinesl, i když pravděpodobnost je větší než v prvním modelu. Jako konzervativní strategii bych doporučoval nákup dluhopisových fondů, které by měl mít vyšší výnos než vklady v bance.

 

Rizikovější variantou by měla být investice do akcií, lépe řečeno do akciového fondu. Investiční horizont deseti let je dostatečně dlouhý na to, aby akcie přinesly s relativně vysokou mírou pravděpodobnosti vyšší zisk než dluhopisy. Opět lze doporučit fondy, které ukládají prostředky do akcií v zemích střední a východní Evropy. Jejich příznivé zhodnocení je dáno jednak vyššími výnosy, jednak posilováním jednotlivých měn vůči euru - ovšem tento vliv bude v tomto případě minimální.

 

Miriam Hanáková, finanční poradkyně, SLON

 

Zkrácením doby spoření nutně musí dojít ke zvýšení měsíční částky spoření. Bezpečný podílový fond, který by měl předpokládaný výnos tři až čtyři procenta, by vyžadoval měsíčně vkládat 7200 korun, což je ovšem pro rodinu vysoká částka. Rizikovější varianta, kde by většina peněz směřovala do akciových fondů, by přesto vyžadovala měsíční úložku zhruba mezi pěti až šesti tisíci korunami. Získat jeden milion korun po deseti letech by vyžadovalo vložit drtivou většinu prostředků do akciových fondů, což je ovšem pro rodinu s dětmi hodně rizikový postup.

 

Vladimír Dvořák, Fincentrum

 

Tři tisíce měsíčně lze jednoznačně doporučit jako úložku stavebního spoření pro oba dva rodiče. V tomto případě lze využít i té výhody, že příspěvky je možno uhradit až těsně před koncem roku. To znamená během roku investovat peníze do fondu peněžního trhu, kde je ponechat alespoň půl roku, aby nebylo nutné platit daň z příjmu. Ovšem jen se stavebním spořením dosáhnout na částku jeden milion korun nelze a řešit situaci například rizikovými akciemi by nebylo správné.

 

Pokud však rodina disponuje úsporami, je možné je investovat především do akcií nebo dluhopisů. Díky dlouhé době uložení finančních prostředků není nutné se obávat krátkodobých výkyvů. Neměli bychom však sledovat hodnotu akcií každý den. Můžeme tedy doporučit bezpečné rozložení prostředků, to znamená většinu úspor uložit do dluhopisových fondů a fondů peněžního trhu a zhruba čtvrtinu do akciových fondů. Kdo se nebojí riskovat, mohl by více než polovinu investovat prostřednictvím akciových fondů a zbytek do dluhopisových fondů. U takto zvoleného uložení peněz lze očekávat výnos přes sedm procent ročně.

 

 

 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inteligentní bankomaty umí peníze nejen vydávat, ale i přijímat a vkládat na...
K bankomatům přibývají i vkladomaty, je jich už 760. Dají se ošidit?

Nosit větší hotovost u sebe, nebo nechat balík peněz ve firmě či doma v šuplíku může být docela riziko. Pokud nemáte bytelný trezor, je lepší poslat peníze na...  celý článek

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Ilustrační snímek
Boj o klienty pokračuje. Banky vymýšlejí další trumfy

České bankovnictví se proměňuje. Konkurenční boj bank získat klienty na svou stranu nekončí, naopak pokračuje. Novým, nízkonákladovým bankám se podařilo získat...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

V září se 60 miliard korun octne „na ulici“
V září se 60 miliard korun octne „na ulici“

České ministerstvo financí včera oznámilo, že v září neprodá žádné nové pokladniční poukázky a jen 16 miliard korun dlu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.