Jak nepsat životopis

Pošlete životopis, dodejte C.V, požadují budoucí zaměstnavatelé. To, jak je životopis napsaný, může rozhodnout o úspěchu při hledání práce. Je totiž často prvním kontaktem zájemce o práci s budoucím zaměstnavatelem. Někdy to může být také kontakt poslední. Co dělat, aby tomu tak nebylo?

Častokrát platí, že čím je něčeho víc, tím lépe, ale při psaní životopisu na tohle rčení zapomeňte. Doba je rychlá, personalisté hodně zaměstnaní, takže nemají čas na čtení obsáhlých ság. Nezajímají je proto ani údaje o širší rodině, ani záliby uchazeče z raného dětství. "Literární pojetí formou povídky na téma 'Můj dosavadní život' vypovídá o skutečnosti, že kandidát je zcela mimo současnost osobně i profesně a nezná mezinárodní prostředí firem," míní ředitelka personální agentury Mercury Group Alice Hamidová.

Personalisté hledají informace, které vypovídají o kvalifikaci a schopnostech zájemce vykonávat nabízenou práci. Radost jim proto uděláte, pokud vyplníte takzvaný strukturovaný životopis. V jeho první části budou osobní údaje, tedy datum narození, adresa trvalého bydliště, rodinný stav a kontakt na sebe. Je až s podivem, kolik lidí vzorně vyplní všechny potřebné údaje, ale na kontaktní telefon či mail zapomenou. Pak je téměř nemožné, aby se dočkali nějaké odezvy.

Osobní údaje by měl následovat přehled o dosaženém vzdělání včetně data dokončení studia. Pozor! Vyplatí se uvést i různé rozšiřující kurzy, rekvalifikace a certifikáty. "Zvyšují cenu uchazeče na trhu práce, je potřeba je mít připravené a moci je na požádání doložit," radí Alice Hamidová. Ve třetím oddíle je dobré popsat dosavadní praxi, například zaměstnání vykonávané při studiu, stáže nebo brigády. Praxi je možné psát chronologicky nebo zpětně, tedy začít posledním zaměstnáním. Pak je na místě se zmínit o dalších dovednostech, například jazykových a počítačových znalostech včetně vykonaných zkoušek, řidičském oprávnění a podobně. Na závěr se uvádějí záliby, neměla by to však být nejobsáhlejší pasáž životopisu.

Rozsah životopisu by neměl překročit dvě strojopisné strany. Pokud to budoucí zaměstnavatel vysloveně nepožaduje, nepište životopis rukou, ale na počítači nebo psacím stroji. V některých počítačových programech (Word, Office) jsou různé typy životopisů k dispozici. Dbejte na grafickou úpravu a pravopis, hrubé chyby nepůsobí na žádného zaměstnavatele dobrým dojmem.

Lhát se nevyplácí

Skoro každý má o sobě lepší mínění, než jaká je realita. Přecenit své znalosti, uvést do životopisu nepravdivé údaje například o dosavadní praxi, se nevyplácí. Velmi často neodpovídají skutečnosti jazykové znalosti uchazeče. Myslí si, že pokud se domluví v Německu u pumpy a nakoupí bez problému v samoobsluze, jsou jeho znalosti pokročilé, ale nemusí to být pravda. Navíc "mlžení" je velmi krátkozraké, protože úroveň jazykových znalosti se při přijímacím řízení běžně prověřuje. Totéž platí i o dosavadní pracovní kariéře.

"Jednou jsem měl na pohovoru paní, která v životopise uváděla, že pracovala v letech 1999 až 2000 jako personální ředitelka velké mezinárodní firmy. Měl jsem radost, že jsme našli správného člověka. Jenže na pohovoru se ukázalo, že tam pracovala jen od prosince 1999 do ledna 2000, celkem šest týdnů, a vyhodili ji ještě ve zkušební době," říká jednatel poradenské společnosti Catro, Martin Vosecký. Jako součást životopisu často firmy požadují uvedení kontaktu na lidi, kteří mohou dát na uchazeče reference. Pak má případná lež velmi krátké nohy. "Bývalý kolega zkreslil při vyjednávání o svém pracovním zařazení v nové firmě údaje o platu, který pobíral v naší firmě. Personalista údaje u nás ověřil, a když zjistil skutečnost, přestal ihned s kolegou o práci ve firmě jednat," vzpomíná manažer jedné velké pražské firmy.

Podle výzkumu společnosti Robert Half International provedeného v devíti zemích včetně Česka jsou reference průměrně prověřovány v 83 procentech případů obsazování míst ve finančním sektoru. "V každém případě doporučujeme tyto reference ověřit. Po prověření alespoň dvou referencí můžete říct, že máte podklad pro dobře uvážené rozhodnutí ohledně přijetí daného kandidáta," míní Tomáš Drábek manažer divize bankovnictví, Robert Half.

Poštou, osobně, e-mailem

Životopis by měl do firmy dorazit určitě včas. Pokud se rozhodnete pro jeho poslání poštou, odešlete jej doporučeně a schovejte si podací lístek. Při osobním dodání si nechte potvrdit kopii životopisu. Většinou lze využít také nejpohodlnějšího způsobu doručení, a to e-mailem. Vždy si nechte alespoň jednu kopii životopisu pro sebe, od doby jeho odeslání do přijímacího pohovoru může uplynout delší doba a před pohovorem je dobré si připomenout, co jste na sebe prozradili.

Životopis je vhodné doplnit také krátkým průvodním dopisem. V něm stačí pár řádky osvětlit, proč životopis posíláte, a uvést zdroj, ze kterého jste se o volném místě dozvěděli. Někdy je potřeba přiložit k životopisu fotku, personalisté důrazně nabádají, aby to byla fotka aktuální, pokud možná běžného pasového formátu. Setkávají se totiž občas s rodinnými fotkami z dovolené či podobenkami třídního kolektivu, na kterých je kroužkem vyznačen uchazeč o zaměstnání. "Viděl jsem už fotografii v plavkách i z posilovny, jak uchazeč řeční nebo se pyšní novým vozem, veselé kopy občas přiloží fotografii, jak vypadali jako miminko," uvádí Martin Vosecký. Kandidát o sobě takovou fotkou dává najevo, že zájem o nabízené místo není z jeho strany tak úplně vážný.

PŘÍŠTĚ: Připravte se na přijímací pohovor, vyplatí se to