Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak pojistit rizika

aktualizováno 
Pojištění ovšem nikdy neodstraní všechny nejistoty z našeho života. Existují totiž rizika, která jsou ze své podstaty nepojistitelná. Jejich převzetí je spojeno ze strany pojišťovny s riziky morálního hazardu, nepříznivého výběru a asymetrických informací nebo chybí spolehlivé podklady a zkušenosti, na jejichž základě by se dala určit pravděpodobnost výskytu rizik v populaci a jimi způsobených škod.

Pojištěním lze krýt jen tzv. čistá rizika, což jsou rizika, která mají vždy jen negativní dopad. Nemůžete pojistit rizika, která mají povahu hry v kasinu nebo sázení. Dále tato rizika musí být nahodilá (jejich výskyt u jednoho subjektu je nejčastěji roven nule, buď absolutně nebo alespoň v krátkém časovém intervalu), vcelku však dobře odhadnutelná. Znamená to, že musí fungovat zákon velkých čísel, že lze spolehlivě odhadnout výskyt tohoto rizika u určité skupiny subjektů. Pojišťovna potřebuje vědět, kolikrát toto riziko nastane za daný časový interval například u 100 000 pojištěných atd.

 

Pojistitelná rizika většinou musí být nezávislá na působení ostatních rizik, ale také na vůli pojištěného subjektu. Nesmí být podmíněna realizací jiného pojištěného rizika. Musí být také jednoznačně průkazný vztah mezi rizikem a vzniklou škodou. Pojistitelnost rizik je dále omezena existencí morálního hazardu. To je situace, kdy ekonomický subjekt přenesením rizika na pojišťovnu mění ve vztahu k pojištěným rizikům své chování, například vyhledává nebezpečnější koníčky, jezdí rychleji autem nebo nedbá o své zdraví. Mění se tak pravděpodobnosti výskytu událostí, s kterými je spojena povinnost pojišťovny vyplatit dohodnuté plnění. Obrana pojišťoven spočívá ve výlukách některých rizik (úraz při nebezpečném sportu, dopravní nehoda pod vlivem alkoholu), povinnou spoluúčastí na uhrazení škody nebo limity pojistných plnění (omezení denní dávky při pracovní neschopnosti tak, aby spolu s nemocenskými dávkami od státu nepřekročila příjem ze zaměstnání).

 

Další omezení jsou spojena s existencí negativního výběru. Takto je označována situace, kdy o pojištění mají zájem především ti, kterým nějaké riziko akutně hrozí. Pojišťovny proto některé skupiny subjektů vůbec nepojistí nebo jen na základě zvláštních podmínek (např. nebezpečné profese – kaskadér, pilot, hasič, profesionální sportovec) nebo volí čekací lhůty, což je určité časové období, které musí uplynout od podepsání smlouvy, po které pojišťovna není povinna vyplácet pojistné plnění nebo jen v omezeném rozsahu.

 

Hledáte informace o podílových fondech? Více zajímavých rad a článků  naleznete zde. 

Alternativy pojištění

 

V první kapitole byla zmínka o druhé možnosti finanční eliminaci rizik – samopojištění. Jedná se o udržování vlastních finančních nebo majetkových rezerv právě pro případ nahodilé události (např. využívání spoluúčasti nebo karenčních lhůt už je krokem tímto směrem). Výhodou je, že pokud k nahodilé události nedojde, budou nám tyto prostředky zcela k dispozici, na rozdíl od pojištění, kde pokud k obávané události nedojde, naše peníze vydané za pojištění zůstanou v pojišťovně. Jako rezervu, která pomůže překlenout svízelnou finanční situaci, si lze představit i úvěr.

 

Samopojištění má ovšem háček. V případě vlastních rezerv musíme mít zdroje na jejich vytvoření a vysokou míru odpovědnosti, která umožní čelit tlakům vedoucím k jejich spotřebování. U použití úvěru musí být splněn předpoklad, že i přes okamžitou nepříznivou situaci jsme neztratili schopnost

takový úvěr splácet.

 

Kdy se pojistit?

 

Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Můžeme rozlišit situace, kdy bychom tak měli učinit vždy, což jsou případy, kdy nerozhodujeme jen sami o sobě. Existují případy, kdy pojištění může pomoci, ale je na zvážení každého, jestli je potřeba.

 

Předchozí díly našeho seriálu, který se zabývá finančním plánováním, naleznete zde:

1. díl: Finanční plánování - alfa a omega osobních financí

2. díl: Typické cíle ve finančním plánování, hodnota cíle v čase

3. díl: Hodnota cílů finančního plánování v čase

4. díl: Spoření a investování v inflačním prostředí

5. díl: Nebezpečí na cestě za cílem a jak jim čelit

6.díl: Magický trojúhelník investic – výnos, riziko a likvidita

7.díl: Klíčové faktory investic - likvidita a riziko

8.díl: Jak divezifikovat riziko

Příští díl bude na téma: Inflace, kupní síla peněz

Prvním případem, o kterém by měl uvažovat úplně každý, je situace, kdy na našem příjmu jsou závislé jiné osoby. Tedy především děti nebo partner či partnerka. Tato situace je aktuální hlavně v rodinách, kde je velký rozdíl mezi čistými příjmy obou partnerů a navíc jeden z těchto příjmů je výrazně nadprůměrný. V situacích déle trvající ztráty takového příjmu nebývá ve vlastních silách udržet stávající nebo přijatelnou životní úroveň rodiny. Která rizika nám v těchto případech hrozí? Je to předčasné úmrtí, trvalá invalidita, dlouhodobá pracovní neschopnost a ztráta zaměstnání. Bohužel se dopadům těchto rizik nezbavíme zcela. Problémy nastávají u rizika trvalé invalidity, kdy lze jednoduše pojistit pouze invaliditu způsobenou úrazem.

 

Obecné pojištění invalidity je možné jen v kombinaci se smíšeným životním pojištěním, což je neúměrně drahé a maximální pojistná ochrana je napevno stanovena výší pojistné částky životního pojištění. Riziko nezaměstnanosti je na našem trhu nepojistitelné (s výjimkou balíčku spojeného s hypotečním úvěrem). Ale naštěstí toto riziko nemusí být příliš velké. Každý musí individuálně posoudit, jaké má alternativní možnosti uplatnění se na trhu práce, jak dlouho může hledat nové zaměstnání a s jakým dopadem na jeho příjem. Podle našeho názoru toto riziko nemusí znamenat katastrofální škodu. Uplatnění zde může nalézt samopojištění.

 

Výše pojistné ochrany by měla být volena ve výši rozdílu mezi stávajícími příjmy a příjmy po realizaci rizika, tedy příjmy ostatních členů domácnosti a sociálními dávkami. U trvalých ztrát příjmu musíme počítat i s faktorem času, tedy stanovit dobu, po kterou naše příjmy budou rodině chybět (například do dospělosti našich dětí).

 

Druhým příkladem nutnosti pojištění je situace, kdy splácíme úvěr nebo půjčku. Abychom své závazky byly schopni uhradit, musíme k tomu mít dostatečné příjmy, což opět v případě rizik uvedených v předcházejícím případě může být problém. V případě hypotečních úvěrů nebo jiných půjček za něž ručíme vlastním domem nebo bytem, riskujeme, že celá rodina může přijít o střechu nad hlavou. Výše pojistné ochrany by měla odpovídat výši nesplaceného závazku. Ideální jsou produkty, u kterých lze pravidelně měnit výši pojistné ochrany, protože v průběhu času díky splácení postupně klesá dlužná částka. Toto platí pro případy, že dlouhodobější ztráta pracovního příjmu znemožní úvěr splatit. Jestliže máme k dispozici finanční či majetkové rezervy, z kterých můžeme a jsme ochotni celý úvěr umořit, takové pojištění nepotřebujeme.

 

Nutnost pojištění nastává ještě v případech škod na majetku, který naše rodina potřebuje nutně ke svému životu. Jedná se hlavně o vlastní dům nebo byt, obývanou domácnost nebo majetek, který některý z rodinných příslušníků nutně potřebuje ke svému životu (například automobil pro každodenní dojíždění do práce). Nastává tu nebezpečí, že o danou věc přijdeme zcela jako u nesplacení hypotečního úvěru nebo nebudeme mít prostředky na její uvedení do původního stavu, aby nám mohla dále sloužit. Zde je nutné nejdřív určit, která rizika náš majetek ohrožují a jak vysoké škody mohou způsobit. Pojistnou ochranu volíme jen pro skutečně hrozící rizika. Například nemá smysl pojistit dům na kopci proti povodni. Pokud je to možné, volíme pojištění na novou hodnotu, tedy hodnotu našeho majetku bez zohlednění jeho opotřebení. Můžeme volit výši spoluúčasti podle schopnosti krýt rizika do určité výše z vlastních zdrojů (vytvořené rezervy pro samopojištění).

 


Úryvek je z knihy "Osobní a rodinné finance" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Fondy - Jak vydělávat pomocí fondů
Finanční a komoditní deriváty
Dokumentární akreditiv v praxi

 

 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Rádce: Pojistěte si auto jen na dovolenou. Jak na to a za kolik

Přijde vám havarijní pojištění zbytečně drahé? Možná je. Ale chystáte-li se na cestu do zahraničí, může se hodit. Navíc vůz si můžete pojistit třeba jen na pár...  celý článek

Ilustrační snímek
Spadl mi květináč na sousedovo auto. Zaplatí to pojišťovna?

Jste zásadně proti pojistkám? Jasně, spoustu událostí, byť nešťastných, zvládne člověk vlastními silami či s pomocí rodiny. Pojištění odpovědnosti by však měl...  celý článek

Ilustrační snímek
Povinné ručení pro cyklisty neexistuje, škody vyřeší jiné pojistky

Když způsobí nehodu na silnici řidič auta, uhradí škody pojišťovna z jeho povinného ručení. Na cyklisty se ale nic takového nevztahuje. Přitom jsou cyklisté...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.