Jak požádat o práci v zahraniční firmě

Snad každý ambiciózní vzdělaný člověk, zejména mladšího věku, má ctižádost pracovat ve vyspělém zahraničí pro světovou firmu. Důvody netřeba rozvádět: poznat svět, otrkat se a v neposlední řadě - být zdravý, spokojený, klidný a bohatý za tři až pět tisíc dolarů měsíčně je lepší než být stresovaný za nějakých patnáct, dvacet tisíc korun měsíčně. Všechno začíná sepsáním správné písemnosti při ucházení se o práci. Ať už se jí říká resumé nebo curriculum vitae. Co by v ní nemělo chybět?

1. Jméno a osobní údaje. To znamená adresa, telefonní a mobilové číslo ve světovém formátu (včetně předčíslí země trvalého bydliště), e-mail.

2. Cíl, žádaná profese. Možno připsat odkaz na inzerát - typ média, datum, číslo inzerátu.

3. Vzdělání. Pozpátku - tedy nejdříve vysoká škola, pod ní střední, pod ní základní. Vždy s časovým určením, typem školy, druhem závěrečného certifikátu. Chybějí-li vám tam údaje o prospěchu, předpokládá se automaticky, že je velmi špatný - a to je negativní zpráva. Čím lepšího prospěchu uchazeč dosáhl, tím více to hledí v tomto bodu zvýraznit. Anglosaský svět nehodnotí prospěch čísly 1 až 4 nebo 5 jako my, ale písmeny. Takže jedničkář se řekne "A-level student". A pozor - mnohem větší šance má ten, kdo byl jedničkář sám ve třídě oproti tomu, kdo měl jedničku spolu s další čtvrtinou třídy.

4. Pracovní praxe neboli "work experience". Opět pozadu pro koho jste pracovali, za co jste odpovídali, co objevného jste vymysleli či zavedli. V USA je běžné citovat i přímé výroky šéfů - typu: "John je nejlepší analytik, kterého jsme měli za posledních pět let."

5. Posudky neboli "references". Jsou trojího druhu a mají přesné pořadí: a) Profesní: Nejčastěji od stávajícího zaměstnavatele. b) Osobní: Od co nejváženější nebo nejslavnější osoby. c) Akademický: Nakolik jste schopni studovat, nakolik ovládáte techniky duševní práce. Ze školy nebo jiné vzdělávací autority.

6. Schopnosti a dovednosti "skills". Znalost cizích jazyků, doložená certifikáty. Počítačové schopnosti. Řidičský průkaz, je-li třeba. Všemožná osvědčení. I absolvování sebekratších kurzů se počítá - svědčí o vašem stylu života, o ochotě pracovat na sobě. Nejcennější jsou takzvané "transferrable skills" - univerzální schopnosti, mezi nimi především komunikativní dovednosti, práce s informacemi.

7. Čeho jste dosáhli - "accomplishments". Ve škole, sportu, kultuře. Mělo by se vztahovat k žádané práci.Hodně platí, dělali-li jste někde neplaceného dobrovolníka nebo činnost charitativního rázu.

8. Zájmy, záliby. Kdo hraje ragby, u toho se předpokládá solidní fyzická odolnost. Kdo hraje tenis, ten je považován za mentálně odolného a vytrvalého. A samozřejmě - mít stejné záliby jako budoucí šéf nebo hlava celé firmy, to se počítá coby plus také. Všechny informace by neměly přesáhnout délku jedné stránky, protože delší životopisy se nebudou chtít personalistovi číst.