Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak předpovídat výnosy

aktualizováno 
Porostou úrokové sazby? Kam půjde akciový trh? Tyto otázky jsou zpravidla nejméně důležité, protože nikdo je nemůže zodpovídat soustavně a s jistotou. Anebo otázky typu: Kde bude akciový trh za šest měsíců od nynějška?
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) - Peníze | foto: Profimedia.cz

"U nás ve firmě Morningstar hledáme dobré podílové fondy. Jedním z trendů, které jsme objevili, je, že nejlepší manažeři jsou takoví, kteří tráví nejméně času debatováním, kterým směrem půjde akciový trh."

Tento názor vyjádřil Don Phillips, ředitel a zakladatel firmy Morningstar (agentury, která hodnotí výkonnost amerických podílových fondů), v rozhovoru s Kenem Sternem, autorem knihy Secrets of the Investment All Stars (Tajemství investičních hvězd). Předpovídání výnosů investic na kapitálových trzích je zcela zaslouženě disciplínou, která nemá dobrou pověst. Tato činnost totiž hraničí s nemožností. Přesto se však bez prognózování neobejdeme. Ať už pracujeme jako investiční profesionálové, nebo se jen staráme o své vlastní peníze, vždy musíme mít alespoň velmi hrubou představu o tom, co nám mohou v budoucnosti poskytnout výnosy z cenných papírů či z jiných typů investic – navzdory skeptickým názorům Dona Phillipse a Laoc’. Některé finanční instituce, zejména pojišťovny a penzijní fondy, musí na rozdíl od podílových fondů předpovídat dlouhodobé výnosy cenných papírů ve svých portfoliích, aby mohly plnit své závazky vůči klientům.

Hysterie (c) profimedia.cz/corbis

Bojí se české společnosti burzy? Proč nechtějí vstupovat na kapitálový trh?
Více ZDE.

Mnohem důležitější však je předpovídání rizik, abychom věděli, o kolik můžeme v nejhorším případě přijít. Předpovídat tedy musíme, ať už chceme nebo ne. Podívejme se nyní na tuto problematiku z ryze praktického hlediska: zajímá nás spíše robustnost než přesnost předpovědí a také nechceme trávit touto činností zbytečně mnoho času. Čas, který ušetříme na předpovídání výnosů, budeme věnovat předpovídání rizik. Předpovídat rizika je za prvé užitečnější, a za druhé má tato činnost ve srovnání s předpovídáním výnosů mnohem solidnější teoretický i praktický základ.

Soustředíme se na předpovídání v krátkodobém horizontu (do jednoho roku) a v dlouhodobém horizontu (několik let až desetiletí). Než se však pustíme do diskuse o výnosech a rizicích jednotlivých typů investic, měli bychom si uvědomit několik důležitých skutečností.

Kapitálový trh se nechová jako počasí

Všichni známe problémy s předpověďmi počasí. Meteorologové „vidí“ pouze několik dní do budoucnosti. Úspěšnost krátkodobých předpovědí se pohybuje kolem 85 %. S rostoucím časovým horizontem rychle klesá spolehlivost: dlouhodobé (měsíční) předpovědi mají již jen asi 65% úspěšnost, předpovídat počasí na delší dobu nemá cenu. Podobně se na kapitálový trh často dívají laikové. „To nemůžete předpovídat kursy akcií ani na dva dny dopředu?“ zní častá udivená otázka. Ne, není to možné. Právě krátkodobé (i velmi krátkodobé) předpovědi chování kapitálových trhů nemají žádnou cenu. Jistou platnost mohou mít jen ve speciálních případech: například na nelikvidních trzích, kde se projevují časté převisy poptávky nebo nabídky. Na takovýchto trzích však bývá obtížné realizovat z úspěšných předpovědí nějaký zisk.

Čím vyspělejší trh, tím je předpovídání obtížnější

Občas se objevuje názor, že český kapitálový trh se chová nepředvídatelně, protože ještě není dostatečně vyspělý. Pravý opak je ovšem pravdou. Čím vyspělejší  a efektivnější je trh, tím hůře lze předpovídat jeho chování v blízké budoucnosti. Tímto zdánlivě paradoxním zjištěním byl překvapen již slavný britský statistik sir Maurice Kendall, když v 50. letech zjistil nepředvídatelné chování cen na chicagské komoditní burze. Sir Maurice byl svým zjištěním překvapen tím spíše, že (jak poznamenal ve své práci): „Chicago není žádný zapadákov a tamní burza je velmi vyspělá.“ Dnes už víme, že nešlo o výjimku, nýbrž o pravidlo.

Dlouhodobé odhady bývají někdy spolehlivější než krátkodobé

Skutečně neexistuje seriózní možnost, jak předpovídat vývoj kursů cenných papírů (zejména akcií) na měsíc či na rok dopředu. Kupodivu se výnosy akcií chovají mnohem pravidelněji v dlouhém časovém horizontu než v krátkém. Jakékoli krátkodobé předpovědi výnosů cenných papírů jsou v lepším případě podezřelé, v horším případě úmyslně zavádějící. V žádném případě však krátkodobé předpovědi výnosů akcií nepředstavují seriózní nástroj pro investiční rozhodování.

Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Chcete vědět, které produkty stojí za to? Na pochybách vás nenechá naše pravidelná rubrika- Vyplatí se?

Nástroje peněžního trhu

Relativně nejjednodušším úkolem je krátkodobé prognózování výnosů nástrojů peněžního trhu: vkladů, pokladničních poukázek, směnek apod. Tyto nástroje mají pevně stanovený výnos do doby splatnosti, takže prakticky není co řešit. Výjimku ovšem mohou tvořit vklady u nesolidních bank nebo směnky pochybné kvality, u nichž si nejsme jisti, zda budou splaceny.

Je rovněž třeba zdůraznit jeden podceňovaný fakt. Jestliže se dnes rozhodneme provést termínový vklad u solidní banky na jeden rok, znamená to bezrizikovou investici, jejíž nominální výnos je dokonale předvídatelný v jednoletém horizontu. Jiná situace nastane, pokud bychom chtěli provést například dvě po sobě následující půlroční investice. Ačkoli náš celkový investiční horizont se nemění, do hry vstupuje reinvestiční riziko: nevíme, jaké úrokové sazby budou platit za půl roku.

Tato skutečnost představuje jistý problém pro odhady výnosů fondů peněžního trhu. Tyto fondy obvykle investují do nástrojů s průměrnou dobou splatnosti kratší než devadesát dní. Navíc musejí počítat s průběžnými přítoky a odtoky kapitálu. Nelze tedy přesně stanovit, jaké budou výnosy těchto fondů za rok – zde vstupuje do hry reinvestiční riziko. S rostoucím časovým horizontem se riziko pochopitelně zvyšuje: můžeme mít jisté představy o tom, jak budou vypadat úrokové sazby za rok, ale máme jen velmi chabé šance předpovídat úrokové míry na tři, pět nebo více let dopředu.

Příklad: Pokles úrokových sazeb a reinvestiční riziko

Hysterie (c) profimedia.cz/corbis

Jak investovat do nemovitostí v malém? Nejvýkonnější realitní fond + 40 % za rok.
Více ZDE.

U termínových vkladů (jsouli vedeny u solidních bank) neriskujeme, že přijdeme o peníze. Riziko však spočívá v možnosti, že naše výnosy budou časem nižší, než jsme čekali.

Počátkem 80. let byly americké úrokové sazby dosti vysoké. Roční termínové vklady přinášely deset i více procent a mnozí vkladatelé žili v přesvědčení, že tomu tak bude navždy. Kdo by však byl očekával, že takto vysoké sazby přetrvají, byl by na velkém omylu. Protiinflační politika Federálního rezervního systému vedla k rychlému a výraznému poklesu inflace. S jistým zpožděním poklesly také úrokové míry. Střádalové, kteří se „namlsali“ na desetiprocentních výnosech, se později museli spokojit s mnohem nižšími sazbami.

Podobných omylů jako drobní střádalové se však občas dopouštějí i profesionální správci portfolií. Začátkem 21. století se vyostřuje problém v celém odvětví životních pojišťoven v Japonsku. Životní pojišťovny zde (podobně jako jinde na světě) garantují klientům jistou minimální míru zhodnocení vybraných pojistných prémií. Nastřádaná suma je posléze klientovi vyplacena při dožití smluvně stanoveného věku. V Japonsku byly pojišťovny povinny garantovat 6% roční výnos. Tento úkol nebylo příliš obtížné plnit do té doby, než se japonské úrokové sazby v 90. letech přiblížily nule. Kdysi vysoce ziskové pojišťovny se dostaly do obrovských problémů, které ještě zdaleka nejsou vyřešeny. Dodejme, že podobným problémům čelí i pojišťovny evropské.

Ukázky z knihy
Pavla Kohouta: Investiční strategie pro třetí tisíciletí

1. díl: Kolik vynášejí akcie a obligace?

2. díl: Jaký vliv má inflace na akcie?

3. díl: Akcie a hospodářsky růst

4. díl: Jaký vliv má pokles cen na váš výnos?

5. díl: Politika: neviditelný nepřítel  

6. díl: Vyděláte s emerging markets? 

7. díl: Volatilita ovlivňuje výši vašich budoucích výnosů

8. díl: Kdy se blíží burzovní krach?

reklama


Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 4.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého, 5.vydání


 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Sedm ukazatelů, podle kterých poznáte správnou akcii

Kdo by nechtěl investovat do akcií, které budou vynášet. Jenomže jak poznat tu správnou akcii? Střílet od boku a investovat naslepo rozhodně není nejlepší...  celý článek

Ilustrační snímek
Pět rad, jak nenaletět, když se vydáte do velkého světa investic

Chcete začít investovat, zhodnotit své úspory. Specialista investičních produktů UniCredit Bank Stanislav Hamerník poradí, jak první cestu na burzu zvládnout...  celý článek

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust
Investovat, nebo obchodovat? Analytik radí, co je větší jistota

Být investorem, nebo traderem čili obchodníkem? Takovou otázku si klade většina těch, kteří se rozhodli zhodnotit své prostředky na finančních trzích. Co je...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.