Původní myšlenka při zavedení paušálů, tedy snížení administrativy pro drobné podnikatele, se nyní podle odborníků vytrácí. Paušály se během uplynulých let zvýšily, takže na ně přešli i podnikatelé s vysokými příjmy, protože tak snadno ušetřili na daních hodně peněz, což pro stát zrovna výhodné není.
A tak nastalo omezení. Od letošního roku jsou všechny výdajové paušály zastropovány pro roční příjem dva miliony korun. To je jedna podmínka, která však opravdu drobné podnikatele asi tolik netíží. K ní však přibyla další. Všichni, kteří odečítají náklady paušálem a mají z podnikání vyšší příjem než z ostatních činností, si nemohou odečíst slevy na děti a také slevu na vyživovanou manželku či manžela s příjmy do 68 tisíc korun za rok. Což je skutečnost, která se dotkne daleko většího počtu živnostníků.
Výdajový paušál se liší podle vykonávané činnosti a pohybuje se od 30 do 80 procent. Všechny výdajové paušály je možné uplatnit za rok 2015 pouze do limitu. „Paušál může využít i OSVČ s ročním příjmem například čtyři miliony korun, ale v takovém případě uplatní výdaje pouze v maximální výši, což je příslušný procentní paušál krát dva miliony korun,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Jaký je limit pro konkrétní činnost, najdete v tabulce.
| OSVČ | Pro rok 2015 | Maximální částka výdajů |
|---|---|---|
| podnikání v zemědělství | 80 % | 1 600 000 Kč |
| řemeslné živnosti | 80 % | 1 600 000 Kč |
| ostatní živnosti | 60 % | 1 200 000 Kč |
| ostatní OSVČ (nezávislá povolání, znalci, tlumočníci, autoři…) | 40 % | 800 000 Kč |
| příjmy z pronájmu | 30 % | 600 000 Kč |
Kdy je výhodné přejít na daňovou evidenci
„OSVČ uplatňující paušál zaplatí na dani z příjmu fyzických osob, sociálním pojištění a zdravotním pojištění za rok 2015 více, než tomu bylo v roce 2014. Pro některé z nich může být tedy řešením přechod na daňovou evidenci, což lze učinit i během roku 2015,“ vysvětluje Gabriela Ivanco. Na co si dát pozor?
Nejdříve by si měli všichni podnikatelé důkladně propočítat, jestli nejsou jejich skutečné výdaje vyšší než ty paušální. Pokud zjistí, že ano, je z finančního hlediska výhodnější přejít na daňovou evidenci. Není to nijak dramaticky náročné, i když s vyšší administrativní zátěží počítat musí.
Komu vyjde jen malý rozdíl mezi skutečnými náklady a možným paušálem, měl by zvážit, zda mu větší papírování a vyšší riziko chyby stojí za to. Pravděpodobně se přechod na daňovou evidenci nevyplatí svobodným a bezdětným lidem, kteří navíc nedosáhnou ročního dvoumilionového obratu.
„Při stanovení výdajů paušálem zvládnou mnozí veškeré daňové povinnosti sami, při daňové evidenci však již třeba nikoliv, takže by jim mohly stoupnout výdaje spojené s vedením daňové evidence. I ty je tedy potřeba zakalkulovat,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.
Naopak zvážit přechod na daňovou evidenci by měli ti, kteří mají děti a jejich partner si na ně slevu neuplatňuje, či živnostníci s manželkou na rodičovské dovolené. V takových případech se totiž může přechod na vykazování skutečných nákladů vyplatit i v situaci, kdy jsou tyto náklady nižší než možný paušál.
Příklad Paušál versus skutečné výdaje
Pan Petr uplatňuje 60procentní paušál. Za rok 2015 očekává příjmy 800 tisíc korun, a podle zkušeností z minulých let předpokládá skutečné výdaje ve výši 420 tisíc korun. Má manželku bez příjmů a dvě nezaopatřené děti.
Jak bude vypadat jeho daňová povinnost v případě, že použije paušál a v případě, že bude odečítat skutečné náklady?
| Paušální výdaje (60 %) | Skutečné výdaje | |
|---|---|---|
| Příjem podle § 7 | 800 000 | 800 000 |
| Výdaje podle § 7 | 480 000 | 420 000 |
| 15 % ze základu podle § 7 | 48 000 | 57 000 |
| Sleva na poplatníka | 24 840 | 24 840 |
| Sleva na manželku | 0 | 24 840 |
| Zvýhodnění na dvě děti | 0 | 29 208 |
| Daň z příjmů | 23 160 | -21 888 |
| (daňová povinnost) | (stát vyplatí peníze) |
Přestože bude mít skutečné výdaje nižší než paušální, je pro něj výhodnější uplatnění skutečných výdajů. Po podání daňového přiznání za rok 2015 mu bude vyplacen daňový bonus ve výši 21 888 korun.
S čím je nutné počítat při vedení daňové evidence
Náročnost vedení daňové evidence je sice vyšší než vedení evidence příjmů při stanovení výdajů paušálem, přesto je pořád výrazně jednodušší než vedení účetnictví. Pravidla pro správné vedení daňové evidence jsou upravena zákonem o dani z příjmu. Musí obsahovat údaje o příjmech a výdajích, a to v členění potřebném pro zjištění základu daně a údaje o majetku a závazcích.
„Základní knihou v daňové evidenci je peněžní deník v členění na příjmy a výdaje s vlivem a bez vlivu na základ daně,“ upozorňuje Eva Adamová, daňová poradkyně společnosti KODAP. Pro závazky, pohledávky nebo majetek je vhodné vést zvláštní evidenci.
Nutné je také uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daní (daně z příjmu fyzických osob, ale případně i DPH).
Daňovou evidenci je možné vést ve speciálním počítačovém programu nebo použít jednodušší variantu, například excel. „Speciální software se ovšem rozhodně vyplatí při rozsáhlejší daňové evidenci nebo má-li OSVČ zaměstnance,“ doplňuje Gabriela Ivanco.
Jak na přechod z paušálu na daňovou evidenci
Když uplatňujete výdajový paušál, tak jednoduše sečtete všechny příjmy a jako výdaj použijete příslušná procenta těchto příjmů. Což je velmi jednoduché.
Při vedení daňové evidence je potřeba důsledně v souladu s legislativou rozlišovat mezi daňově uznatelnými a neuznatelnými výdaji. Výpočet daňového základu je tudíž těžší. Jak už jsme si ukázali v příkladu, může to však být pro určité živnostníky ve výsledku výhodnější.
A protože se to nyní týká většího počtu podnikatelů, je dobré se na evidenci připravit dopředu a nečekat až na začátek příštího roku, kdy budete řešit daňové přiznání. Přejít z paušálu na daňovou evidenci lze i v průběhu roku.
„Ty osoby samostatně výdělečně činné, které ke konci roku 2014 neměly žádné pohledávky, přejdou na daňovou evidenci snadno, nemusejí provádět žádné úpravy základu daně za rok 2014.
OSVČ evidující nezaplacené faktury musejí zvýšit základ daně právě o tyto pohledávky. Jestliže se nestihne zákonná úprava základu daně v řádném daňovém přiznání, pak je potřeba podat dodatečné daňové přiznání za rok předcházející roku, kdy došlo ke změně v uplatnění výdajů,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.
Proč je potřeba upravit základ daně
Jestliže se jako podnikatel rozhodnete přejít z paušálu na daňovou evidenci, začnete vést své záznamy od začátku, a tudíž je nutné mít daňově vypořádané všechny transakce před zahájením vedení daňové evidence.
„Zákon totiž vyžaduje, aby veškeré neuhrazené pohledávky, které vznikly v letech, kdy podnikatel uplatňoval paušál, ke kterému se pohledávky vážou, zvýšily základ daně v posledním roce uplatnění paušálu,“ vysvětluje Eva Adamová. „V praxi je proto nejčastěji nutné právě zdanit vyfakturované neuhrazené pohledávky. Samotné inkaso peněz za tyto faktury v příštím roce, kdy se vede daňová evidence, již není zdanitelným příjmem,“ dodává Gabriela Ivanco.
Při přechodu na daňovou evidenci je zároveň potřeba myslet i na budoucí úhradu závazků, které vznikly v době, kdy jste uplatňovali paušál. „Výdaje spojené s úhradou takových závazků je třeba vyloučit jako nedaňový výdaj v roce, kdy je již vedena daňová evidence,“ doplňuje Eva Adamová.
Úpravu je třeba provést i u sociálního pojištění v „Přehledu o příjmech a výdajích“.
Příklad Jak je to v praxi
Pan Pavel uplatňoval za rok 2014 výdajový paušál. Jeho manželka odešla začátkem roku 2015 na rodičovskou dovolenou. Aby si mohl za rok 2015 pan Pavel uplatnit daňovou slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě, rozhodl se přejít z paušálu na daňovou evidenci. Protože měl za loňský rok neproplacené faktury a rozhodnutí o přechodu přišlo až po podání daňového přiznání a přehledů o příjmech a výdajích za rok 2014 pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu, bude muset podat na finanční úřad dodatečné daňové přiznání za rok 2014 a na OSSZ opravný Přehled o příjmech a výdajích.
- Vyfakturované a neuhrazené pohledávky činily 84 000 korun. „A právě o tuto částku si bude Pavel muset v dodatečném daňovém přiznání zvýšit základ daně. Daňová povinnost mu tak stoupne o 12 600 korun (15 % z 84 000 korun),“ vypočítává Gabriela Ivanco.
- „Pokud Pavel podá dodatečné daňové přiznání za rok 2014 a zároveň uhradí nedoplatek na dani nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání za rok 2015, nevznikne mu žádná sankce ze strany správce daně,“ doplňuje Eva Adamová.
- A protože se jeho základ daně za rok 2014 změní, dojde tak i ke změně ve výši jeho vyměřovacího základu pro pojistné. Musí tedy také odevzdat na místně příslušnou OSSZ i opravný přehled. „Jako důvod uvede zahrnutí neuhrazených pohledávek a vznikne mu na sociálním pojištění nedoplatek ve výši 12 264 korun (84 000 x 50 % x 29,2 %),“ uvádí Gabriela Ivanco.
- V případě, že opravný přehled na OSSZ podá nejpozději do 8 dnů od data zjištění dané změny a doplatek pojistného zároveň také uhradí, nevznikne mu žádná sankce.
- Díky rozdílné konstrukce výpočtu vyměřovacího základu pro platbu zdravotního pojištění za rok 2014 nebude Pavel podávat opravný přehled pro svoji zdravotní pojišťovnu.
