Jak překonat krizi v učení

  • 1
Angličtina je dnes žádaná součást kvalifikace. Psychologické metody a principy vhodné pro její ovládnutí se navíc dají z velké části použít pro jakékoliv další učení.

Vzpomeňte si na své studium jakéhokoliv cizího jazyka, s nímž jste před časem začínali, ale který jste nedotáhli do vysněného stadia. Na začátku jsme nadšeni. První lekce jsou vypracovány pečlivě, krasopisně, důsledně. Postupně však pečlivosti a důslednosti ubývá. Pozitivní emoce mají zkrátka tu vlastnost, že z člověka vyprchávají. Pro vaše každodenní studium je proto nejlepším pilířem návyk, činnost vykonávaná automaticky, podvědomě a s minimální námahou. Jestlipak vás nějak namáhá každodenní ranní hygiena a úprava? Vůbec ne – i když to provádíte potisící.

Jak k návyku dospět?
Ideální by bylo, kdyby vám počáteční nadšení při výuce vydrželo až do vybudování pevného návyku, třeba až do třicáté lekce. Tak tomu však nebývá. Nadšení se ztrácí už u páté šesté lekce. A po pevném návyku ještě ani vidu, ani slechu. V této fázi většinou zkusíte vynaložit pevnou vůli. Ve škole vám často dávali za příklad osobnosti, které toho hodně dokázaly, učitelův výklad byl plný výrazů „pevná vůle, houževnatost, vytrvalost“. A tak se nad ošklivou šestou lekcí vnitřně zatnete a řeknete si „musíš!“. Jenže efekt takového vnitřního zatětí je horší, než jste čekali. Místo úspěchu přichází vydrancování posledních zbytků chuti do učení. Jakákoliv jiná činnost se vám v takové studijní krizi zdá atraktivnější. „Ještě trochu uklidím a pak se do toho pustím,“ říkáte si. A opravdu uklidíte. Při studijních krizích míváte mnohdy lépe uklizeno než nastudováno.

Jaký je tedy lék?
Zázračný lék neexistuje. V krizi zkuste napnout svou představivost a fantazii a v momentu, kdy se rozhodujete, zda šestou lekci udělat, nebo odložit, si pár minut představujte vše dobré, co angličtinou jednou získáte. Myslete na svůj cíl v nejpestřejších barvách. Vybavujte si lepší zaměstnání. Lepší možnost pomoci s angličtinou svým dětem. Když to nestačí, představujte si vše špatné, co nastane, když ztroskotáte – malé sebevědomí, upadnutí do fáze chronického začátečnictví. Představujte si to tak dlouho, dokud nedostanete chuť se další lekci naučit. Tato metoda není jediná. Když přesto selže, není to chybou metody, ale jejím nedostatečným uplatněním.