Není to jednoduché. A není to veselé. Přesto je zapotřebí nepropadat zoufalství. Existují možnosti, jak se vymanit ze stavu dlouhodobé nezaměstnanosti a jak po dobu jejího trvání neztratit vlastní důstojnost. Právě ztráta důstojnosti, pocity ponížení a mizící sebevědomí patří mezi hlavní důvody, pro které se lidem nezaměstnaným několik měsíců, či dokonce let hledá práce čím dál hůř.
Uvědomte si však, že ve vaší situaci se může ocitnout skoro každý. Reputaci neztratíte tím, že jste o práci přišli. Ztrácíte ji postupně, když vaše okolí vidí, co se z vás v období nezaměstnanosti stalo. Pokud rezignujete a stane se z vás odevzdaný, vyhaslý člověk, který pouze bezcílně přehazuje programy na televizi a k jejímu sledování si koupí krabicové víno, má samozřejmě vaše okolí sklon vás „odepsat“.
Je také jasné, koho přijme zaměstnavatel, který volí mezi někým, kdo „vyzařuje úspěch“, či tím, kdo už předem předpokládá, že místo stejně nezíská.
Samozřejmě, mnozí z dlouhodobě nezaměstnaných se radám jen pousmějí. Zkusili už, co mohli, a práci stejně nesehnali. Existují rizikové skupiny lidí, kterým se v našich podmínkách nedaří zaměstnání najít. Patří mezi ně rozvedené ženy s malým dítětem, lidé krátce před důchodem či invalidní občané.
Jenže například v roce 2005 tvořili nejvyšší počet dlouhodobě nezaměstnaných muži ve věku 20-29 let. Tady se pak nabízí otázka, zda práci sehnat nemohli, nebo nechtěli.
Ztrátu práce nese každý jinak
Psycholožka Zdeňka Židková rozlišuje důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti podle čtyř typů lidí. Z nich nejlépe nezaměstnanost zvládá typ podnikavý - toto období považují podnikaví lidé za výzvu, zkoušku toho, co snesou. Jsou také schopni se nejrychleji přeorientovat na jiné možnosti existence. Pro ně pravděpodobně nebude problém sehnat práci nebo čas nezaměstnanosti vyplnit různými kurzy.
Pro typ sociální znamená ztráta práce hlavně ztrátu kontaktů
Řešení je nasnadě - nesmíte se uzavřít doma. Naopak, můžete nenadálé množství volného času využít k navazování nových kontaktů - třeba právě mezi novými známými časem najdete i práci.
Velké riziko představuje ztráta zaměstnání pro bohémy
„Ti se dobře smíří s tím, že mají svou volnost. Úskalím je, že se v ní zabydlí a přestanou mít potřebu pracovat. Takové typy je nutné rychle a pevně přitáhnout k práci zpět,“ říká Židková.
Zejména pro ně platí, že udržování určitých stereotypů je může „udržet nad vodou“, míněno z psychického, nikoli finančního hlediska. Leckteré průzkumy totiž potvrdily, že pro dlouhodobě nezaměstnané není ztráta platu tak tragická, jako je ztráta sebedůvěry.
Rodina by měla pomoci
Nejhůře zvládají nezaměstnanost lidé konformní. „Uspokojuje je podřízená role. Vypadnutí z rytmu je pro ně veliký problém. Potřebují najít někoho dalšího, kdo jim bude řídit život,“ radí Židková. Hlavně těmto lidem by měla pomoci rodina. Měla by být nezaměstnanému oporou, dodávat mu víru a tlačit jej k výkonu.
Chce to snahu na obou stranách
V horších případech totiž rodina „svého nezaměstnaného“ odmítne a dává mu najevo, že selhal. Nebo se naopak nezaměstnaný člen rodiny zatvrdí, dobře míněné rady a podporu příbuzných odmítá a utápí se ve svém, podle něho neměnném stavu. V takovém okamžiku je pak dobré vyhledat i pomoc psychologa. Práci vám sice psycholog nedá, ale pomůže vám napravit vztahy s vašimi blízkými.
Formulka platná obecně pro všechny, kdo chtějí nalézt znovu zaměstnání, zní:
jste (a věřte tomu, že dočasně) bez práce, ale to neznamená, že byste neměli a nemohli nic dělat. Stav nezaměstnanosti s sebou nese nevídanou míru volného času, s nímž si bohužel mnoho lidí neumí poradit.
Nebojte se změn
Období, kdy nemáte práci, je přitom ideální dobou, kdy lze na sobě zapracovat. Učte se jazyky, choďte na rekvalifikační kurzy, zvyšujte si vzdělání. Přímá úměra platí: čím vyšší vzdělání, tím snadnější uplatnění na pracovním trhu.
Choďte na brigády (k podpoře si smíte přivydělat do 4 000 Kč hrubého) nebo si najděte aspoň krátkodobé zaměstnání (po dohodě s úřadem práce smíte i na podpoře pracovat až tři měsíce za libovolný plat). To vám pomůže úplně nevypadnout z pracovních návyků a režimu i získat nové zkušenosti.
Češi navíc nejsou příliš zvyklí se za prací stěhovat
I to je přitom řešení. Stejně jako změna profese třeba několikrát za život. Chcete-li pracovat, musíte se vy přizpůsobit poptávce, opačně to nepůjde.
Nebojte se žít bez práce
Oproti zaměstnání to znamená jen to, že pracujete nějakou dobu sami se sebou. Zapomeňte na to, čím jste byli. Rozvíjejte další dovednosti. A vyzkoušejte vše, nikdy neříkejte, že se to pro vás nehodí.
