Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Právník radí: Chtěli prodat dům, dcera a zeť se však nemíní stěhovat

aktualizováno 
Prodej domu by měla být vcelku jednoduchá záležitost. Stačí najít kupce a dohodnout se na ceně. Pokud v domě ale nebydlíte sami, může se transakce pořádně zkomplikovat. Svědčí o tom i případ naší čtenářky.
Jako vlastník domu se nikoho nemusíte ptát, zda s prodejem souhlasí.

Jako vlastník domu se nikoho nemusíte ptát, zda s prodejem souhlasí. | foto: Profimedia.cz

"Chceme prodat svůj rodinný dům. Jenže v domě bydlí i dcera s manželem a s plnoletým synem. Neplatí nájem a nepřispívají ani na údržbu domu. Původně s prodejem domu souhlasili, teď se ale odmítají vystěhovat. Co můžeme dělat?" ptá se čtenářka. Na otázky odpovídá advokát Pavel Nastis.

Co dělat v případě, když děti, které se mnou bydlí v domě, nesouhlasí s prodejem domu?
Jako vlastník domu se nikoho nemusíte ptát na to, zda souhlasí s prodejem domu, a to ani vlastní dcery. Dům si můžete prodat, jak chcete, jste ale samozřejmě povinna kupujícímu dům předat vyklizený, tedy musíte zajistit, aby tam už dcera nebyla. Dcera se zetěm nemají nájemní smlouvu, nemají věcné břemeno a jsou tudíž povinni se vystěhovat, když již rodiče nesouhlasí s tím, aby tam nadále bydleli. A pokud nejsou ochotni se vystěhovat dobrovolně, nezbývá nic jiného než proti nim podat žalobu na vyklizení.

Mění se nějak situace, pokud v onom domě má dcera i její manžel trvalé bydliště?
Trvalý pobyt má pouze evidenční charakter a nezakládá právo bydlení, z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k přihlašovanému objektu ani k vlastníkovi nemovitosti. A pokud se vystěhovaná osoba neodhlásí z vaší adresy jako místa trvalého pobytu sama, můžete tak učinit vy.

Jsem v tomto případě povinna zajistit dětem, které se mnou bydlely, náhradní bydlení?
Obecně tato povinnost není, občanský zákoník ukládá povinnost zajistit náhradní bydlení pouze v případě ukončení nájmu bytu, tedy nikoli nájmu domu. A v tomto konkrétním případě žádný nájem ani neexistuje, dcera tam bydlí jen na základě toho, že jí to rodiče dovolili.

Zapamatujte si: Čtyři právní rady

Pokud řešíte podobný problém, ať už s dcerou, bývalým manželem či kýmkoli jiným, řiďte se i následujícími radami, které připravila poradna Českého právního servisu.

1.Nežádoucí osobu nestěhujte nikdy násilně

I když máte za to, že se u vás někdo zdržuje neoprávněně, není zákonem dovoleno dotyčného vystěhovat násilím nebo prostým sbalením kufrů na ulici.

Z právního hlediska je nejlepším postupem podání žaloby na vyklizení nemovitosti. Pokud se ani ve lhůtě určené v rozsudku žalovaná osoba nevystěhuje, můžete podat návrh na její vystěhování soudním vykonavatelem nebo exekutorem. Můžete zvážit také podání trestního oznámení pro neoprávněné užívání cizí věci.

2.Když se rozvedení manželé nedohodnou, rozhodne soud

Jestliže se za trvání manželství manželé (nebo jeden z nich) stanou nájemci bytu, vznikne jim společný nájem bytu. Společný nájem znamená, že nájemci mají nejen společné povinnosti, ale i společná práva, zejména právo každého z nich byt stejnou měrou užívat. Je proto vyloučeno, aby jeden z manželů nutil druhého k odstěhování.

Jestliže se manželé rozvedou a o nájmu bytu se nedohodnou, rozhodne soud na návrh jednoho z nich, že se zrušuje právo společného nájmu bytu. Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce.

3.Věcné břemeno k užívání nemovitosti jste povinni strpět

Pokud někdo pobývá ve vašem domě či bytě na základě věcného břemene, musíte toto užívání strpět. Věcné břemeno může zaniknout pouze na základě dohody nebo soudního rozhodnutí. Jestliže nedojde k zániku věcného břemene některým zákonem předpokládaným způsobem, nemůžete oprávněnou osobu z věcného břemene, jimiž bývají obvykle například rodiče na takzvaném výminku, vystěhovat.

4.Trvalý pobyt pro přihlášenou osobu nezakládá nájemní či jiný vztah k bytu

Jestliže je někdo ve vašem bytě přihlášen k trvalému pobytu, nesvědčí to automaticky také o tom, že má k bytu či domu užívací právo, neboť trvalý pobyt má především evidenční charakter. Pokud se proto jedná o osobu, která není společným nájemcem, spoluvlastníkem, oprávněným z věcného břemene či jiným oprávněným uživatelem domu, můžete proti ní podat žalobu na vyklizení bytu a její námitky, že má v domě právo bydlet na základě trvalého pobytu, můžete považovat za neopodstatněné.

Typicky se jedná o situace, kdy rodiče chtějí vystěhovat své děti či bývalého partnera. V těchto případech jednají zcela po právu.

Autor: pro iDNES.cz


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Ilustrační snímek
Spoříte potomkům? Spočítali jsme, co udělá s úsporami inflace

Mít dítě je drahé „hobby“, vyjde řádově na miliony korun. Jak se připravit na výdaje spojené se studiem a vstupem do dospělého života dětí? Kolik a jak spořit...  celý článek

Dluhy na nájemném a službách mohou být důvodem pro výpověď nájemce z nájmu...
Nájemníků, kteří jí dluží už přes sto tisíc, se zbaví po dvou letech

Paní Marie před pěti lety zdědila po rodičích starší rodinný domek v Olomouci. Sama se tam stěhovat nechtěla, ale dům ani nechtěla prodat pro případ, že by o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.