Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak řeší Zákoník práce překážky v práci kvůli povodním

  9:46aktualizováno  9:46
Zaplavený dům, evakuace, ochromená doprava, takové a řadu dalších příčin může mít kvůli povodním v posledních dnech absence lidí v práci. Někteří zaměstnavatelé ji řeší lidsky: pracovníkům dávají placené či neplacené volno, jinde však vyhrožují výpovědí kvůli pracovní absenci. Zákoník práce přitom umožňuje vzniklou situaci řešit několika způsoby.

Řada drobných astředních podnikatelů přišla při povodních v minulých dnech o valnou část, nebo dokonce o celý svůj majetek. Lidé nemohli chodit do práce, protože se snažili uchránit svůj majetek před povodní nebo pomáhali zachraňovat majetek svých zaměstnavatelů, případně se účastnili záchranných prací v rámci obce nebo na základě veřejné výzvy. Kvůli tomu pak vznikla řada problémů ve vztahu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a jedni i druzí se nyní zajímají, jaké povinnosti, případně nároky jim z tohoto titulu vznikají.

Povodeň je překážkou v práci

Zákoník práce a prováděcí nařízení k němu dělí překážky v práci na překážky z důvodu obecného zájmu a překážky z vážných osobních důvodů.

a) překážky v práci z důvodu obecného zájmu

V zákoníku práce se stanoví, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Do výkonu občanských povinností lze kromě jiného zahrnout i poskytování první pomoci, pomoci při živelních událostech nebo v jiných mimořádných případech, nebo když je občan povinen poskytnout osobní pomoc.

Mezi jiné mimořádné úkony v obecném zájmu pak podle vyhlášky číslo 18/1991 Sb. patří případy, kdy občan pomáhá na výzvu příslušných orgánů nebo podle jejich pokynů při záchranné akci v terénu. V těchto případech jde o volno s náhradou mzdy, které poskytne a uhradí zaměstnavatel, přičemž orgán, který požadoval pomoc, bude náhradu mzdy refundovat. V obou případech se může zaměstnavatel rozhodnout, že příslušnou refundaci nebude požadovat. Jde li však o činnost dobrovolného zdravotníka Českého červeného kříže, jde z hlediska zaměstnavatele o volno neplacené, a odměnu by měl poskytovat Červený kříž. Potvrzení o účasti pracovníka na záchranných pracích vydávají magistráty a obecní úřady.

b) důležité osobní překážky v práci

Jestliže zaměstnanec nepřišel do práce proto, že vyklízel svůj byt, aby ho uchránil před zaplavením nebo po opadnutí vody uváděl svůj byt do obyvatelného stavu, má nárok na neplacené volno. Podobné je, když se zaměstnanec v důsledku záplavy a přerušení dopravních prostředků nemohl dostat do zaměstnání. V takovém případě jde o omluvené volno bez nároku na náhradu mzdy. Proto nepřichází v úvahu, aby zaměstnavatel posuzoval nepřítomnost v práci jako neomluvenou absenci a vyhrožoval zaměstnanci okamžitým skončením pracovního poměru, jak se již v jednom případě stalo, když se zaměstnanec v době záplav nemohl dostat z jednoho na druhý břeh Vltavy. Naopak si může zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem svou nepřítomnost napracovat.

Převedení na jinou práci

Zaměstnavatel je povinen zaměstnávat pracovníka pouze činnostmi, které odpovídají znění jeho pracovní smlouvy. Jde-li však o odvracení živelní události nebo o odstraňování jejích následků, pak má zaměstnavatel podle zákoníku práce převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci než tu, která byla sjednána v pracovní smlouvě. V takovém případě je však zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro zaměstnance vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a věku.

Jestliže se zaměstnanec účastní po povodni úklidových prací pro zaměstnavatele, je ten povinen ho vybavit osobními ochrannými prostředky odpovídajícími pracím, které zaměstnanec bude vykonávat. Mezi takové prostředky patří i mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, které zaměstnanec použije k ochraně svého zdraví. Zároveň firma musí vytvářet podle možnosti podmínky pro bezpečnou práci a přijímat veškerá potřebná opatření k prevenci rizik. Zaměstnavatel je v této souvislosti rovněž povinen informovat zaměstnance o možných rizicích práce a v případě potřeby jim zajistit očkování a lékařské prohlídky. Náklady lékařské prohlídky i dalších úkonů hradí v těchto případech zaměstnavatel.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Simone Giovannozzi
Netradiční zaměstnání: Se psy hledá lanýže a slušně vydělává

Říkají mu Simone Tartufi, tedy Simone Lanýž. To proto, že se živí prodejem aromatických hub. Dodává lanýže do špičkových italských, francouzských, německých...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.