Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak roste zadluženost českého obyvatelstva?

aktualizováno 
Banky nás bombardují nabídkami spotřebitelských úvěrů, předhánějí se speciálními akcemi zvýhodněných hypoték. Rovněž uvádějí na trh kreditní karty, kterým je přisuzována velká budoucnost, či vyvíjejí speciální úvěrové produkty. Pozadu nezůstávají ani splátkové společnosti. Jak je ale to s ochotou Čechů se zadlužovat? Jak se změnily naše zvyky a struktura úvěrů poskytnutých obyvatelstvu oproti minulosti? Jak si vedou Češi ve srovnání s jinými zeměmi?

Zadlužit se je ochotna zhruba třetina Čechů

Agentura AISA provedla několik výzkumů týkajících se ochoty našeho obyvatelstva zadlužit se. Studie z roku 2003 říká, že 22 procent Čechů deklaruje jasný či pravděpodobný zájem o půjčku (v roce 2000 to byla polovina tohoto stavu), 11 procent není rozhodnuto. „Ne“ půjčkám vyjádřily naproti tomu dvě třetiny Čechů, přičemž v roce 2000 to bylo celých 89 procent. Výzkum byl prováděn mezi lidmi ve věku 25 až 55 let.

U lidí ochotných zadlužit se je stále zřetelná snaha půjčit si od blízkých osob – rodiny, přátel či známých (19 %), přesto jde ale o velký posun oproti roku 2001 (75 %). Dalším výrazným znakem je, že tři čtvrtiny dotázaných by použily úvěr do oblasti bydlení. Češi si tedy zvykají na život na dluh, ale stále použijí získané peníze raději účelně.

Zdroj: AISA

Bankovní půjčky suverénně vedou

Čísla tedy hovoří o pozvolna stoupající ochotě Čechů vypůjčit si. Objem půjček domácnostem vzrostl v roce 2003 o 36 % na 318 miliard korun. Jaká byla struktura dluhů? Co do objemu dominují stále bankovní úvěry – jejich podíl na trhu činí 93,5 %.  Svou roli v tomto poměru hraje samozřejmě mimo jiné i průměrná výše úvěru, která je u těchto dvou typů institucí (zejména vlivem hypoték, ale například i díky nastaveným minimům spotřebitelských úvěrů bank apod.) nepoměřitelná.

Které úvěry jsou nejoblíbenější a rostou nejrychleji? Zcela v souladu s výsledky výzkumu společnosti AISA jsou to úvěry spojené s bydlením – hypotéky (co do objemu vzrostly oproti roku 2002 o 60%) a úvěry ze stavebního spoření (nárůst o 37 %). Mírnější nárůst zaznamenal objem kontokorentních úvěrů, spotřebních půjček bank a prodej na splátky (růst 21, 19, resp. 18 %).

Struktura půjček domácnostem (bankovní i nebankovní, objem v mil. Kč) 

 

Typ úvěru Růst 2002/2003

   Splátkový prodej

+18%

   Spotřební půjčky

+19%

   Hypotéky

+60%

   Úvěry ze stavebního spoření

+37%

   Kontokorenty

+21%
Zdroj: ČNB, GECB

O zvýhodněných hypotékách, se kterými přicházejí banky postupně na náš trh, se dozvíte ZDE.

Zadlužení: oproti Evropě nízké, přesto odborníci varují

V souvislosti s rostoucím zadlužením obyvatelstva se ozývají hlasy varující před tímto trendem. Na druhé straně je poukazováno na ostatní evropské i neevropské státy, kde je zadluženost mnohem vyšší, přičemž se českému trhu v tomto ohledu přikládá ještě velký potenciál. Jak si tedy vedeme ve srovnání s ostatními zeměmi?

 Podíl bankovních půjček měřený podílem na HDP v ČR samozřejmě v souladu s uvedenými údaji neustále stoupá. V roce 1998 to bylo 5,6%, v roce 2002 již 7,8% a minulý rok 9,8 procenta. Podobná situace jako u nás vládne v ostatních zemí SVE – Maďarsku, Polsku či na Slovensku. Oproti tomu průměr EU činil v roce 2002 52%, extrémem je USA, kde stejný podíl tvoří 85 procent.

Bankovní půjčky - podíl na HDP (2002)

Německo 45%
Rakousko 31%
Maďarsko 9%
ČR 8%
Slovensko 6%
Polsko 4%
EU 52%
USA 85%

Zdroj: ČNB, GECB

Z těchto čísel vyvozují bankovní specialisté velký potenciál pro rozvoj úvěrového trhu. Podle manažera spotřebitelských úvěrů GE Capital Bank není pravděpodobné dosažení penetrace podobné USA, ale přiblížit se například Rakousku, kde jsou podobné modely chování klientů bank, reálné je. Podíl bankovních úvěrů na HDP Rakouska přitom činí 31 procent. Podle pracovníků banky se tak Česká republika nachází na třetině až polovině potenciálu zadlužení.

Stále ovšem platí varování odborníků – každý by měl spočítat všechny své pravidelné výdaje a zvážit, zda bude schopen splácet. Odhadnutí vlastních možností ale stále nemusí stačit, viníkem nesplácení se často stávají nepředvídané situace jako např. ztráta zaměstnání. Proto je vhodné zkusit vzít v potaz i tyto možné situace. Zásadou dále je informovat se o všech podmínkách půjčky, postupu v případě nesplácení a především o ceně, kterou za půjčku zaplatíte (navýšení).

Co si myslíte o rostoucím zadlužení domácností? Je podle vás důvodem ke znepokojení? Splácíte vy osobně nějaký úvěr? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.

reklama

 


 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Mnoho mladých lidí dnes utrácí hlava nehlava a nemá žádný finanční plán do...
Hypotéku a úvěr splácí déle a dráž. Paradox? Ne, je to výhoda, míní

Existují dva přístupy ke splácení hypotéky. Jedním z nich je splatit hypotéku co možná nejrychleji, druhým pak snížit měsíční splátky na minimum a s...  celý článek

Ilustrační snímek
Sazby hypoték se dál zvedají, rostou však i objemy a počty žadatelů

Rok 2017 je zatím ve znamení rostoucích úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Lidé ale předpokládají, že sazby ještě porostou. Navíc dostupnost hypoték bude...  celý článek

Petr Borkovec
Názor: ČNB zvedá prst oprávněně, Češi si berou hypotéku „na krev“

Půjčit si a pořídit vlastní bydlení je trend dnešní doby. Za vhodnou investici to považuje podle průzkumu 76 procent Čechů. A není divu. Již několik let jsou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.