Paní Vlasta (53 let) pracuje téměř celý svůj život jako dispečerka ve velkém strojírenském podniku v krajském městě. Pravidelně každý měsíc dostává spolu s výplatou i výplatní pásku, kterou ovšem doma bez přečtení odloží do šuplíku. Výpočtům uvedeným na výplatní pásce totiž nerozumí a bohužel ani nikdo z jejích kolegů jí nebyl schopen čísla srozumitelně vysvětlit. A od svého nadřízeného dostala pouze informaci – zpracovává to počítač, je to správně.
Požadavky
Paní Vlasta chtěla vysvětlit, co znamenají jednotlivé položky na výplatní pásce a objasnit postup výpočtu jednotlivých složek a čisté mzdy.
Vysvětlení pojmů
Měla jsem k dispozici výplatní pásku paní Vlasty za červen letošního roku. V záhlaví bylo uvedeno její jméno, období, za které výplatu dostala, zařazení do útvaru v podniku, typ pracovního poměru, délka pracovního úvazku, název zdravotní pojišťovny a informace o dovolené - na kolik dnů má nárok, kolik již vyčerpala. Tyto údaje jí byly srozumitelné. Měla zde také průměry pro stanovení náhrad v nemoci a při dovolené. Tyto částky říkají, kolik peněz paní Vlasta dostane zaplaceno za hodinu nebo den v případě omluvené absence.
Další oddíl na výplatní pásce byl nazván Rozpis mzdových složek a zahrnoval počet odpracovaných hodin a jim odpovídající základní hrubou mzdu, dále prémie a osobní ohodnocení. V tomto oddíle mohou být i další položky - například příplatky ze přesčas, za pracovní pohotovost a podobně – liší se podle odvětví.
V zaměstnání je VŽDY vyměňován čas za peníze. Takže když nějaký měsíc nebude paní Vlasta např. týden pracovat, bude na pásce o tento týden peněz méně.
Jednotlivé části mzdy dohromady tvoří hrubý příjem. To je první částka, která je důležitá. Tuto částku by si paní Vlasta vydělala, kdyby neplatila vůbec žádné daně a další odvody.
Částka, která nás zajímá, je odvod na tzv. sociální pojištění – z něho přispíváme současným důchodcům na jejich důchody, část je určena na výplatu dávek v nemoci a z malé části si paní Vlasta vytváří svůj vlastní důchod. Sociální pojistné činí přesně 8 % z vyměřovacího základu na sociální pojištění. Pojem vyměřovací základ zněl paní Vlastě sice značně složitě, ale jen do té doby, než jsme si vyjasnily, že v se naprosté většině případů rovná hrubé mzdě.
Dalším odvodem je zdravotní pojištění. Tyto peníze jsou určeny na úhradu lékařské péče. Odvod zdravotního pojištění je 4,5 % z vyměřovacího základu na zdravotní pojištění, což je opět většinou hrubá mzda.
PODNIKANI.IDNES.CZPodívejme se na konkrétní čísla
Paní Vlasta má stanovenou základní hrubou mzdu na 14 000 Kč, její osobní ohodnocení činí 300 Kč a v tomto měsíci dostala prémii 700 Kč. Celkem tedy její hrubý měsíční příjem činí 15 000 Kč. V kolonce sociální pojistné má uvedenou částku 1 200 Kč (8 % z 15 000) a v řádku zdravotní pojištění je číslo 675 Kč (4,5 % z 15 000). Tyto peníze za ni odvede zaměstnavatel příslušným institucím.
Nyní se dostáváme k dalšímu řádku, který se nazývá dílčí daňový základ. To je v podstatě mezipoložka a spočítá se následovně: od hrubého měsíčního příjmu odečteme sociální a zdravotní pojistné. V našem příkladě je to částka 13 125 Kč (15 000–1 200–675). Částka se zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru a slouží jako základ pro výpočet posledního odvodu – zálohy na daň z příjmu (13 125 zaokrouhleno nahoru = 13 200).
Výpočet tohoto odvodu je o něco obtížnější než předchozí, protože máme stanovenou daň tzv. progresivním způsobem. To znamená, že čím vyšší příjem, tím vyšší procenta odvádíme na dani z příjmu. Daňová pásma vycházejí ze zaokrouhleného dílčího daňového základu (u paní Vlasty je to částka 13.200) a pro letošní rok jsou následující:
1. pásmo 0 až 10.100 12 %,
2. pásmo 10.100 až 18.200 19 %,
3. pásmo 18.200 až 27.600 25 %,
4. pásmo 27.600 a více 32 %.
Maximální částka daně v 1. pásmu je 1 212 Kč, ve 2. pásmu 2 751 Kč a ve 3. pásmu 5 101 Kč. Ve 4. pásmu maximální částka stanovená není.
Paní Vlasta se tedy nachází ve 2. pásmu. Celý princip výpočtu progresivní daně spočívá v tom, že ta část mzdy, která spadá do nižší kategorie, je zdaněna nižší sazbou. Takže mzdu paní Vlasty rozdělíme na 2 části (10 100 a 3 100). Částku do 10 100 zdaníme 12 % (10 100 x 12 % = 1 212) a částku nad tuto hranici zdaníme 19 % (13 200-10 100=3 100 x 19 % = 589). Daň potom určíme součtem 1 212 + 589 = 1 801 Kč.
Paní Vlasta ale namítla, že na její výplatní pásce je uvedena daň jiná – nižší. Je to proto, že jakmile určíme výši daně, můžeme uplatnit slevy na dani. Základní sleva na osobu činí 600 Kč. Pokud by paní Vlasta měla nezaopatřené děti, mohla by uplatnit slevu také na ně, a to ve výši 500 Kč za každé dítě. Děti má již dospělé a proto je výpočet jednoduchý: 1 801-600=1 201. Toto je tedy výsledná daň z příjmu, kterou podnik za paní Vlastu odvede finančnímu úřadu.
Čistá mzda paní Vlasty - to, co si odnáší domů a má k vlastnímu použití, se potom vypočítá následovně:
hrubý příjem celkem mínus sociální pojištění mínus zdravotní pojištění mínus daň z příjmů (včetně slev na dani), tedy:
15 000-1 200-675-1 201=11 924 Kč.
INVESTOVÁNÍ PRO CHUDÉZávěr
Paní Vlasta byla mile překvapená, že výpočet čisté mzdy není až tak složitý. Na druhé straně ovšem byla také velmi zaskočená výší odvodů, které ze svého platu musí odevzdat. Celých cca 20 % hrubé mzdy musí „obětovat“ na odvody.
A její překvapení se ještě zvýšilo, když zjistila, že to není zdaleka vše, co se z její mzdy státu odvádí. Zaměstnavatel má totiž ještě povinnost na sociální a zdravotní pojištění odvést z její hrubé mzdy další odvody v celkové výši 35 %, tj. dalších 5 250 Kč.
Stát tedy z 15 000 Kč hrubé mzdy získá plných 8 326 Kč (3 076 Kč od paní Vlasty a 5 250 Kč od jejího zaměstnavatele).
Když jsme probíraly způsoby, jak lze legálně od zaměstnavatele získat další finanční prostředky bez takto vysokého zatížení, zjistily jsme, že v podniku, kde paní Vlasta pracuje, je velmi dobře rozvinutý program zaměstnaneckých výhod. Protože ale paní Vlasta neměla dostatek odpovídajících informací o těchto programech, doposud se jich neúčastnila.
Naše schůzka ji motivovala k tomu, aby se do programu zaměstnaneckých výhod zapojila. Dnes už jí zaměstnavatel přispívá navíc k jejímu hrubému platu 666 Kč měsíčně na penzijní připojištění a 420 Kč měsíčně na životní pojištění a obě tyto částky jsou od všech odvodů a daní osvobozené.
Rady a tipy:
- Nebojte se zeptat, když něčemu na výplatní pásce nerozumíte. Nejjednodušší je zeptat se mzdové účetní nebo si čistou mzdu spočítat pomocí mzdové kalkulačky na internetu
- Zdanění práce je v České republice velmi vysoké, proto se vždy zajímejte o programy, které vám zaměstnavatel umožní čerpat. I když se vám na první pohled zdá, že se jedná o pár korun, kvůli kterým nemá smysl vyvíjet aktivitu, opak je pravdou.
CO NEJMÉNĚ ZA BANKOVNÍ SLUŽBY:
