Jak rychle otrávit podřízené: šéf stylu neřízená střela

Existuje vícero způsobů, jak si komplikovat pracovní život. Ve své praxi jsem se překvapivě setkal se stejnými chybami v chování u šéfů různého věku, u žen i mužů, nováčků i zkušených matadorů. A zařadil si je do několika stylů.

Mnoho manažerů nechtěně používá strategie, kterými sobě i druhým přidělávají těžkosti. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Dnes rozebereme první z nich. Dá se mu říkat styl "neřízená střela":

Lehce šílený výraz v očích, rychlé těkavé pohyby, nečekaná zadání a změny, je všude a nikde. Po jeho návštěvě se podřízení se zmatkem v očích rozbíhají na všechny strany, protože mají pocit, že mají udělat něco hrozně důležitého! To je chování manažera - neřízené střely.

Je nám sympatický, ale nepracuje se pod ním snadno

I když je to strategie do určité míry destruktivní a samozřejmě neefektivní, je nám většinou docela sympatická. Z manažera totiž čiší motivace a nasazení, má zájem o věc samotnou.

Může se hodit

Toužíte po změně? Najděte si novou práci na jobDNES.cz. Denně žhavé pracovní nabídky.

Čím však komplikuje práci svých lidí? Je jasné, že se pod výše popsaným manažerem nedělá právě snadno. Nejnepříjemnější je nejistota. Nezmění se zadání? Platí ještě domluvené podmínky? Nerozbíhá se nějaký jiný projekt, který popírá ten můj?

Právě tahle nejistota je demotivující. Lidé se permanentně navzájem ptají, jestli dělají správnou věc. Čekají, ze které strany "přiletí" nečekaná informace o tom, co šéf změnil. Například, že se domluvil na poradě s druhým útvarem o něčem, co nikomu dalšímu neřekl. Nebo jen tak mimochodem slíbil něco důležitého klientovi.

Náhlá rozhodnutí přinášejí konflikty v týmu

Bohužel styl neřízené střely občas přináší i konflikty v týmu. Jednotliví pracovníci si zvyknou, že rozhodnutí se dělají náhle, na chodbě nebo mezi dveřmi, a začnou to využívat. Vřítí se "na minutu" do kanceláře, něco navrhnou, získají souhlas a odběhnou. Šéf si zamne ruce, jak to hezky běží.

Co už nevidí, je, že se kolegové v týmu snadno dostanou do sporu. Když jeden z nich ohlásí: "Šéf mi schválil …", ostatní mohou získat pocit, že je to nefér. S nimi to totiž nikdo neprobral.

Důležité je naučit se rituály

Co by se tedy měla střela naučit? Kupodivu není potřeba se učit nic složitého. Kouzelné slovo je rituál. Patříte-li do kategorie neřízených střel, tak jste si už určitě ověřili, že dobrá předsevzetí o disciplíně nefungují.

Můj tatínek vždycky říkal: "Copak o to, já si poručím, ale neposlechnu se." Než si slíbit, že každý den budu pečlivě minutu po minutě plánovat, je mnohem lepší naučit se rituály. Rituál je jednoduché opatření, které se opakuje ve stejném rytmu. Tím, že se činnost opakuje, nemusíte na ni myslet a děláte ji automaticky.

Například: každý den začínáte čtením mailů, takže nejste překvapeni, když vám podřízený s povzdechem říká: "Máš to už týden v mailu." Anebo jednoduchým rituálem je, že si půl hodiny před odchodem z práce projdete, co je třeba ještě dnes vyřídit. Pak už nemusíte psát prezentaci doma po večeři. Stejně tak je výhodné udělat si pevný termín na poradu se svým týmem a nehýbat s ním. Nepodlehnout nutkání dělat porady, kdy se vám to zrovna hodí.

Prostě jde o to, vytvořit si jednoduchý pravidelný rytmus, který bude kompenzovat vaši dynamiku. Úplně nejdůležitější ovšem je nesahat kolegům do kompetencí. Naučit se nechávat jim prostor a pravomoci.

Myslím, že nic neotráví více, než když vám někdo bez zjevného důvodu začne měnit rozdělanou práci jen proto, že ho to teď napadlo. Jste-li manažer a la neřízená střela, kousněte se do jazyka. Pamatujte si: nejprve je dobré se ptát, pak přemýšlet a teprve potom navrhovat řešení a rozhodovat.