Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se dá vydělat na katastrofách

aktualizováno 
Výskyt katastrof na planetě se zvyšuje. Pojišťovny začínají poptávat i peníze soukromých osob. Při koupi katastrofických dluhopisů můžete vydělat díky velmi zajímavému poměru rizika a výnosů. Dá se skutečně na katastrofách vydělat?
katastrofa, hurikán

katastrofa, hurikán

Katastrofické dluhopisy (cat bonds) začaly pojišťovací a zajišťovací společnosti emitovat v první polovině 90. let po velkých katastrofách (jako například hurikán Andrew), kdy se zajišťovnám začaly nebezpečně snižovat rezervy prostředků potřebných na pojistná plnění. Kromě dramatického zvýšení zajistného hledaly nové možnosti, jak získat likviditu a přenést riziko i na jiné subjekty.

Nejčastěji se cat bondy zmiňují v souvislosti se sezónou hurikánů v karibské oblasti, která také vedla k vzniku katastrofických dluhopisů. V současnosti se však tyto dluhové cenné papíry vážou na různé události způsobující velké škody jak v lokálním, tak i v globálním měřítku.

Kromě cat bondů chránících pojišťovny a zajišťovny před škodami z hurikánů jsou na trzích dostupné také dluhopisy vázané na zemětřesení (velmi rozšířené například v Japonsku), záplavy, tornáda, silný vítr (Francie). Společnosti zabývající se životním pojištěním pak v minulém roce přišly s nápadem chránit se vydáním cat bondů proti možným dopadům pandemie ptačí chřipky.

Kromě ochrany pojišťovacích společností se stávají cat bondy také zajímavým nástrojem pro investory, kteří v nich vidí příležitost pro zajímavé zhodnocení. Základní princip cat bondů je jednoduchý. V případě, že očekávaná událost nenastane, mají investoři nárok kromě investované částky také na výnos.

Výnosy cat bondů jsou v porovnání s běžnými dluhopisy velmi vysoké a jsou často přirovnávány k „prašivým dluhopisům“ (dluhopisy s vysokým výnosem emitované mladými, nebo málo perspektivními společnostmi). Zajímavé jsou pro investory i z toho důvodu, že výnos je obyčejně vyšší, než jednoduchý součet bezrizikové sazby a prémie ve formě rizikového pojistného (podle události, na níž je navázán).

Když k události skutečně dojde, investor přijde o výnos a v některých případech také o celou nominální hodnotu investice. To závisí na škodách, které si katastrofa vyžádala, a také na emitentovi a v neposední řadě na ukazateli, na jehož základě se určuje míra výnosu investorů. Kromě výše samotných škod způsobených emitentovi (pojišťovna, zajišťovna) mohou být dluhopisy indexované na speciálních indexy publikované nezávislými institucemi, nebo striktně fyzikální ukazatele (například Richterova stupnice v případě zemětřesení).

popisekDAŇOVÉ FORMULÁŘE ONLINE: STAHUJTE ZDEOpět vám pomáháme s daněmi

Cat bonds se na první pohled jeví jako velmi efektivní nástroj pro rozložení rizika na více subjektů, v tomto případě na kapitálové trhy a institucionální investory. Kapitálový trh by totiž vzhledem ke své velikosti mohl být schopen vstřebávat některá rizika účinněji, než samotný pojistný trh. Pro obě strany tak mohou mít tyto cenné papíry několik výhod.

Výhody pro emitenty shrnul Christian Mumenthaler ze společnosti Swiss Re, světového lídra v oboru zajištění. „Zaprvé, cat bondy pomáhají diverzifikovat portfolio rizik pocházejících z přírodních katastrof. Zadruhé se výrazně snižují kreditní rizika, protože prostředky nutné při pojistných událostech jsou splacené. Dlouhodobá povaha těchto nástrojů je také výhodou. V neposlední řadě lze také říct, že pevně zavedená metodika konstrukce těchto dluhopisů v současné době zjednodušuje jejich emitování a vyplácení.“

Pro investory na kapitálových trzích je snad největší výhodou cat bondů prakticky nulová korelace s jinými druhy dluhopisů a cenných papírů, což je velmi dobře využitelné při diverzifikaci a optimalizaci rizika a výnosu. Také poměr rizika a výnosů je v porovnání s ostatními druhy investičních nástrojů pro investory hodně zajímavá.

Nic není zadarmo

Samozřejmě na obou stranách existují rizika determinující jejich větší rozšíření. Pro samotné pojišťovací společnosti to může být například nezájem ze strany investorů. Tato situace může nastat v případě, že pravděpodobnost výskytu katastrofy (například podzimní období hurikánů apod.) je velmi vysoká a investoři nechtějí riskovat ztrátu investovaných prostředků. Emitentům se pak buďto nepodaří umístit celou emisi na trh, nebo budou muset prodávat dluhopisy se slevou. V každém případě nebudou získané prostředky představovat požadovaný objem peněz.

Rizika ale existují také na straně investorů. Nejběžnějším a vlastně základním je riziko nevyplacení kupónu (případně i celé investované částky) v případě, že se odehraje událost, na kterou je dluhopis navázán. Dalším rizikem může být samotný emitent (pojišťovna, nebo zajišťovna), který může v případě indexace na škody způsobené přímo pojišťovně ovlivnit podmínky vyplacení výnosu (manipulace s výší škod). Z tohoto důvodu jsou preferovány dluhopisy, které jsou vázané na nezávislé a transparentnější indexy.

Jelikož jsou katastrofické dluhopisy stále ještě relativně novým investičním nástrojem, u nás rozšířené nejsou. Avšak podobně jako to bylo u jiných investičních nástrojů, i cat bondy si v budoucnu mohou najít cestu i na náš trh a k domácím investorům.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Životní pojistku má více než polovina Čechů. Jaké jsou letošní novinky

Celkem 53 procent Čechů, kteří se dostali do vážné životní situace, přiznává, že to mělo výrazný vliv na jejich domácí rozpočet a finanční situaci rodiny. V...  celý článek

Ilustrační snímek
Častý omyl Čechů: evidenční list důchodového pojištění je k ničemu

Ne každý doklad patří do koše. Pokud jste zaměstnaní a vyhodíte evidenční list důchodového pojištění, který vám vystaví každý rok váš zaměstnavatel, děláte...  celý článek

Ilustrační snímek
Konec studií: jak na sociální a zdravotní pojištění v pěti situacích

Od kdy platí absolventi středních a vysokých škol odvody na sociální a zdravotní pojištění? A jak je tomu s odvody, když se po škole někdo rozhodne podnikat či...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.