„Koruna posiluje, lidé si mohou koupit více zboží. Rostou platy. Životní úroveň je u nás srovnatelná s některými evropskými zeměmi. Tempo růstu ekonomiky se stále zvyšuje.“ Tolik odborníci. Ale málokdo přitom žije s pocitem, že mu v peněžence přibývají peníze. Lidem spíš připadá, že náklady rostou a příjmy se zdvihají jen líně.
Kde se mají nejlépe?
Analytik David Marek z Patria Finance se domnívá, že nejlépe jsou na tom obyvatelé hlavního města: „Tak například ceny potravin jsou v Praze podobné jako v ostatních regionech. Co se týká nájmů, jsou na tom občané z hlavního města sice nejhůře, mají však vyšší příjmy. Jeho slova potvrzuje i Markéta Šichtařová z Next Finance. „Podle finančních údajů je nejvyšší životní úroveň v Praze, pak v Brně, poté následují další větší města. Pokud ale porovnáme i jiné faktory, tedy nejen ty finanční, jako je například dopravní obslužnost či míra znečištění, dostaneme už jiná čísla. Praha tak na prvních příčkách už figurovat nebude.“
O tom, zda si lidé žijí někde lépe či hůře, rozhoduje nejen mzda, kterou pobírají, ale například i míra nezaměstnanosti, vzdálenost od velkých měst či ceny potravin, a hlavně výdaje na bydlení. Obecně platí, že vyšší náklady jsou kromě hlavního města v lokalitách, které jsou nedaleko něj nebo mají s Prahou dobré dopravní spojení. Příkladem mohou být Liberec, Plzeň a v poslední době i Kladno.
Nájemné: Praha vede
Pavel Žák nastoupil do akciové společnosti Tona v roce 1986 hned po dokončení studií na ČVUT.
. Káva se pije už stovky let, její příprava, podávání i chutě se však stále vyvíjejí. Branou kávy do Evropy byla Itálie, kde také po staletí zlepšovali její přípravu.
Úroveň životně důležitých výdajů neustále stoupá, k jejich navýšení dojde i několikrát do roka. Tak třeba ceny plynu platné od července se v porovnání s těmi předchozími zvýšily i o více než pět procent, například v Praze či v západních, východních a jižních Čechách. Tam je hodně drahá ve srovnání s jinými regiony i voda, také ceny mnoha potravin jsou nad republikovým průměrem.
Velmi odlišné částky platí lidé za bydlení. Právě nájemné tvoří podstatnou část měsíčních výdajů, které musí lidé vynaložit v každém regionu. Nejvyšší je tradičně v Praze. Pro srovnání: tržní nájemné za byt první kategorie o rozloze 68 m2 vyjde v hlavním městě v průměru na více než 8700 korun, v Brně přibližně na osm tisíc, v Ústí nad Labem zaplatí člověk kolem 3500 korun.
K vyšším položkám, které se měsíc co měsíc objevují na inkasu, patří ještě elektřina – o zaplacené sumě rozhoduje nejvíce spotřeba každé domácnosti, rozdíly mezi jednotlivými dodavateli v krajích nejsou veliké. V průměru na elektřinu stačí tisícikoruna. Postoje lidí k hledání nové práce se dlouhodobě výrazně nemění, vyplývá z údajů CVVM. Výdaje za vodné a stočné se naopak region od regionu dost liší.
Většina lidí nedosáhne ani na průměrnou mzdu
Aktuální ceny bytů a nájemného v ČR vám přináší exkluzivní projekt serveru iDNES a společnosti IRI. Více na CENYBYTU.IDNES.CZ |
A jak si stojíme v evropské konkurenci? „Kromě Slovinska patří životní úroveň u nás průměrně k nejvyšší v rámci střední Evropy, je srovnatelná třeba s Portugalskem. Vyspělé země mají stále náskok, ale naše vyhlídky nejsou špatné vzhledem k tomu, že tempo růstu ekonomiky se stále zvyšuje,“ říká David Marek.
5 rad, abyste se měli lépe
Na týden u moře stačí i 5000 Kč. Více v našem aktuálním tématu. |
1. Neutrácejte za zbytečnosti
Divili byste se, kolik peněz utratíte za věci, které nepotřebujete. Kontrolní otázka zní: Kolik potravin s prošlou lhůtou za měsíc vyhodíte? Vaříte vždy tak akorát, nebo míváte zbytky, které nikdo nesní? Co triček, která vůbec nenosíte, leží ve skříni? Rezervy určitě jsou, jen je hledat.
2. Rozumíte si se svými penězi?
Máte přehled, proti jakým rizikům jste pojištěni a zda jsou tyto pojistky nejlepší variantou? A co banka – využíváte všechny služby, za které platíte? Jen špatně zvolený účet a z něj plynoucí bankovní poplatky mohou vaši rodinnou kasu připravit ročně o několik tisíc korun.
3. Šetřte energiemi
O zbytečném svícení či přetápění bytu jste už asi něco slyšeli. Ale několik tisíc korun ročně může také doslova protéci záchodem, pokud není v dobré kondici těsnění u vypouštěcího zařízení. Stejné finanční ztráty způsobí silná vrstva ledu v mrazáku či každodenní zalévání trávníku vodou z veřejného vodovodu.
4. Změňte zaměstnavatele
Štve vás částka na výplatní pásce? A máte pocit, že by si vás v jiné firmě považovali více? Pak je čas to zkusit. Když nenajdete práci v místě bydliště, poohlédněte se jinde. Brzdou možná bude neochota ke stěhování či dojíždění, která je pro Čechy stále ještě typická. Pouze 18 procent Čechů je ochotno podle posledního výzkumu CVVM z května stěhovat se za prací jinam. Práci, do které by museli dojíždět například i dvě hodiny denně, by pak vzalo o šest procent oslovených více. Právě dlouhé cestování a stěhování považují lidé za největší bariéry při hledání nové práce.
5. Hledejte si přivýdělek
Když vám ve firmě neplatí podle vašich představ a jinde by to nebylo lepší, poohlédněte se po práci, kterou by šlo rodinné příjmy vylepšit. Může to být prodej kosmetiky ve volném čase, hlídání dětí, údržbářské práce či prodej přebytků ze zahrádky.
Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Chcete vědět, které produkty stojí za to? Na pochybách vás nenechá naše rubrika- Vyplatí se? |