Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se kde žije?

aktualizováno 
Co kraj, to jiná úroveň životně důležitých nákladů. Neznamená to však, že by v některém regionu žili lidé výrazněji lépe než v jiném. Kde zaplatí méně za plyn, vydají o něco více třeba za elektřinu. A kde jsou vyšší platy, tak je dražší zase nájemné. Kde se mají nejlépe?
Dům, strom

Dům, strom - Dům, strom -ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

„Koruna posiluje, lidé si mohou koupit více zboží. Rostou platy. Životní úroveň je u nás srovnatelná s některými evropskými zeměmi. Tempo růstu ekonomiky se stále zvyšuje.“ Tolik odborníci. Ale málokdo přitom žije s pocitem, že mu v peněžence přibývají peníze. Lidem spíš připadá, že náklady rostou a příjmy se zdvihají jen líně.

Kde se mají nejlépe?

Analytik David Marek z Patria Finance se domnívá, že nejlépe jsou na tom obyvatelé hlavního města: „Tak například ceny potravin jsou v Praze podobné jako v ostatních regionech. Co se týká nájmů, jsou na tom občané z hlavního města sice nejhůře, mají však vyšší příjmy. Jeho slova potvrzuje i Markéta Šichtařová z Next Finance. „Podle finančních údajů je nejvyšší životní úroveň v Praze, pak v Brně, poté následují další větší města. Pokud ale porovnáme i jiné faktory, tedy nejen ty finanční, jako je například dopravní obslužnost či míra znečištění, dostaneme už jiná čísla. Praha tak na prvních příčkách už figurovat nebude.“

O tom, zda si lidé žijí někde lépe či hůře, rozhoduje nejen mzda, kterou pobírají, ale například i míra nezaměstnanosti, vzdálenost od velkých měst či ceny potravin, a hlavně výdaje na bydlení. Obecně platí, že vyšší náklady jsou kromě hlavního města v lokalitách, které jsou nedaleko něj nebo mají s Prahou dobré dopravní spojení. Příkladem mohou být Liberec, Plzeň a v poslední době i Kladno.

Nájemné: Praha vede

NENECHTE SI UJÍT
Žárovka (c) profimedia.cz/corbis
Spějeme k hospodářské krizi?Vysoká cena ropy negativně ovlivňuje ekonomiku, snížení se ale neočekává. Budeme v budoucnu čelit energetické krizi a hospodářské recesi?

žralok
Nebojte se obhájit svá rozhodnutí
Pavel Žák nastoupil do akciové společnosti Tona v roce 1986 hned po dokončení studií na ČVUT.

Káva
Víte, jak udělat espreso a kapučíno?
. Káva se pije už stovky let, její příprava, podávání i chutě se však stále vyvíjejí. Branou kávy do Evropy byla Itálie, kde také po staletí zlepšovali její přípravu.

Úroveň životně důležitých výdajů neustále stoupá, k jejich navýšení dojde i několikrát do roka. Tak třeba ceny plynu platné od července se v porovnání s těmi předchozími zvýšily i o více než pět procent, například v Praze či v západních, východních a jižních Čechách. Tam je hodně drahá ve srovnání s jinými regiony i voda, také ceny mnoha potravin jsou nad republikovým průměrem.

Velmi odlišné částky platí lidé za bydlení. Právě nájemné tvoří podstatnou část měsíčních výdajů, které musí lidé vynaložit v každém regionu. Nejvyšší je tradičně v Praze. Pro srovnání: tržní nájemné za byt první kategorie o rozloze 68 m2 vyjde v hlavním městě v průměru na více než 8700 korun, v Brně přibližně na osm tisíc, v Ústí nad Labem zaplatí člověk kolem 3500 korun.

K vyšším položkám, které se měsíc co měsíc objevují na inkasu, patří ještě elektřina – o zaplacené sumě rozhoduje nejvíce spotřeba každé domácnosti, rozdíly mezi jednotlivými dodavateli v krajích nejsou veliké. V průměru na elektřinu stačí tisícikoruna. Postoje lidí k hledání nové práce se dlouhodobě výrazně nemění, vyplývá z údajů CVVM. Výdaje za vodné a stočné se naopak region od regionu dost liší.

Většina lidí nedosáhne ani na průměrnou mzdu

Aktuální ceny bytů a nájemného v ČR vám přináší exkluzivní projekt serveru iDNES a společnosti IRI. Více na CENYBYTU.IDNES.CZ

Průměrná mzda atakuje sice hezkých 17 700 korun, ale údaj je zavádějící. Většina lidí totiž vidí na své pásce o dost méně peněz. „Berou mzdu, která je tomu celorepublikovému průměru hodně vzdálená. Tato čísla jsou zkreslená, mzdu táhnou vysoce postavení manažeři, jejichž měsíční příjem činí sto a více tisíc,“ potvrzuje Markéta Šichtařová. „Lidé proto oprávněně argumentují, že jejich platy úrovně průměrné mzdy nedosahují,“ dodává. „Moje mzda? Osm tisíc korun,“ říká prodavačka Hana Koudelková z Prahy. „Kdybych si nepřivydělávala úklidem a nežila ve společné domácnosti s dcerou, která mi na většinu výdajů přispívá, jen stěží bych vyšla,“ dodává.

A jak si stojíme v evropské konkurenci? „Kromě Slovinska patří životní úroveň u nás průměrně k nejvyšší v rámci střední Evropy, je srovnatelná třeba s Portugalskem. Vyspělé země mají stále náskok, ale naše vyhlídky nejsou špatné vzhledem k tomu, že tempo růstu ekonomiky se stále zvyšuje,“ říká David Marek.

5 rad, abyste se měli lépe

Na týden u moře stačí i 5000 Kč. Více v našem aktuálním tématu.

K lepší životní úrovni vedou obvykle dvě cesty – více vydělávat, či snížit zbytečné rodinné výdaje.
 
1. Neutrácejte za zbytečnosti
Divili byste se, kolik peněz utratíte za věci, které nepotřebujete. Kontrolní otázka zní: Kolik potravin s prošlou lhůtou za měsíc vyhodíte? Vaříte vždy tak akorát, nebo míváte zbytky, které nikdo nesní? Co triček, která vůbec nenosíte, leží ve skříni? Rezervy určitě jsou, jen je hledat.
 
2. Rozumíte si se svými penězi?
Máte přehled, proti jakým rizikům jste pojištěni a zda jsou tyto pojistky nejlepší variantou? A co banka – využíváte všechny služby, za které platíte? Jen špatně zvolený účet a z něj plynoucí bankovní poplatky mohou vaši rodinnou kasu připravit ročně o několik tisíc korun.
 
3. Šetřte energiemi
O zbytečném svícení či přetápění bytu jste už asi něco slyšeli. Ale několik tisíc korun ročně může také doslova protéci záchodem, pokud není v dobré kondici těsnění u vypouštěcího zařízení. Stejné finanční ztráty způsobí silná vrstva ledu v mrazáku či každodenní zalévání trávníku vodou z veřejného vodovodu.
 
4. Změňte zaměstnavatele
Štve vás částka na výplatní pásce? A máte pocit, že by si vás v jiné firmě považovali více? Pak je čas to zkusit. Když nenajdete práci v místě bydliště, poohlédněte se jinde. Brzdou možná bude neochota ke stěhování či dojíždění, která je pro Čechy stále ještě typická. Pouze 18 procent Čechů je ochotno podle posledního výzkumu CVVM z května stěhovat se za prací jinam. Práci, do které by museli dojíždět například i dvě hodiny denně, by pak vzalo o šest procent oslovených více. Právě dlouhé cestování a stěhování považují lidé za největší bariéry při hledání nové práce.
 
5. Hledejte si přivýdělek
Když vám ve firmě neplatí podle vašich představ a jinde by to nebylo lepší, poohlédněte se po práci, kterou by šlo rodinné příjmy vylepšit. Může to být prodej kosmetiky ve volném čase, hlídání dětí, údržbářské práce či prodej přebytků ze zahrádky.

Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Chcete vědět, které produkty stojí za to? Na pochybách vás nenechá naše rubrika- Vyplatí se?

 

Autor:


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nejčastější chyby, které vás o dovolené připraví o peníze

Na letní dovolenou už letos vyrazila řada Čechů. Některým se však zbytečně prodražila o stovky i tisíce korun, protože udělali školácké chyby, za které se...  celý článek

Ilustrační snímek
Vyznáte se v cestovním připojištění? Otestujte se

K základnímu cestovnímu pojištění si můžete vybrat celou řadu různých připojištění. Proč je dobré si je sjednat a s čím mohou na cestách pomoci, prozradí i náš...  celý článek

Ilustrační snímek
Štědré státní benefity nečerpá naplno zatím moc lidí, ztrácejí tisíce

Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění podporuje stát různými výhodami. Které to jsou a jak vydělat co nejvíce, vysvětluje Lukáš...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.