Nový občanský zákoník podrobněji definuje, co je švarcsystém. Je to závislá práce pro jednoho zaměstnavatele na základě smlouvy podle obchodního zákoníku, nikoli zákoníku práce. Stejně jako dosud jde o nelegální práci, za kterou hrozí postih.

Nový občanský zákoník podrobněji definuje, co je švarcsystém. Je to závislá práce pro jednoho zaměstnavatele na základě smlouvy podle obchodního zákoníku, nikoli zákoníku práce. Stejně jako dosud jde o nelegální práci, za kterou hrozí postih. | foto: Profimedia.cz

2014: Šestnáct zásadních změn a novinek pro zaměstnance a šéfy

  • 40
Od ledna mají manažeři větší odpovědnost. Ústní výpověď již neplatí a nesrozumitelné smlouvy půjde nově napadnout. A kdo bude lhát u pohovoru? Zaplatí nově vzniklou škodu. Čtěte změny a novinky, které přinášejí nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích.

1 Příslib zaměstnání

DŘÍVE: V této podobě jej předpisy neznaly.

NYNÍ: I nový občanský zákoník upravuje smlouvu o smlouvě budoucí. V pracovních věcech před nástupem do zaměstnání je to uzavření dohody o přijetí, což se dá jinými slovy pojmenovat i jako příslib zaměstnání. Touto dohodou se smluvní strany zavážou do určitého data (nejdéle však do jednoho roku) uzavřít pracovní smlouvu. 

Nový občanský zákoník

Jak zasahuje do běžného života? Čtěte ZDE.

Dohoda může být sjednána i ústně – což je změna oproti předchozí úpravě. Rovněž podmínky budoucí pracovní smlouvy jako den nástupu, druh práce, místo výkonu a další, mohou být vymezeny jen ústní dohodou zaměstnavatele a zaměstnance.

"Zavázané straně, obvykle zaměstnavateli, nicméně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana, což bude v praxi zpravidla zaměstnanec," popisuje advokát Jan Kozubek z kanceláře Becker & Poliakoff. Pokud zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu nesplní, může se oprávněná strana obrátit na soud.

2 Práce mladých pod 18 let

DŘÍVE: Pracovní smlouvu mohl podepsat každý, komu už bylo 15 let. Mohl ale vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek podle zvláštního právního předpisu.

Fakta

  • Nově platí, že bude-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.
  • Pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. lednem 2014 se budou řídit zákoníkem platným do 31. prosince 2013. 
  • Vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se řídí zákoníkem práce. Nelze-li jej použít, přichází na řadu občanský zákoník. 

NYNÍ: Věková hranice i to, že datum sjednaného nástupu do práce mladého zaměstnance nesmí předcházet dni ukončení jeho povinné školní docházky, platí i nadále. Ale nově nelze před ukončením základní školy pracovní poměr vůbec sjednat. 

"Navíc zákonný zástupce, nejčastěji rodič zaměstnance mladšího 16 let, bude nově moci okamžitě zrušit jeho pracovní poměr dohodu o pracovní činnosti či provedení práce, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví dítěte. Bude k tomu však potřeba souhlas soudu," popisuje advokátka Lucie Kalašová z kanceláře bpv Braun Partners. Zákonný zástupce musí zrušení i přivolení soudu doručit nezletilému zaměstnanci.

3 Rodinný závod

DŘÍVE: Tento pojem neexistoval.

NYNÍ: Rodinný závod má poskytnout jistou ochranu členům rodiny, kteří pro ni trvale pracují. "Za rodinný se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z nich i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo lidé s manžely sešvagření až do druhého stupně. Zároveň musí být podnik ve vlastnictví někoho z nich," vysvětluje fungování mzdová auditorka a personální poradkyně Jana Rašovská z Acc&Tax Pro. 

Na provozu rodinného závodu se podílejí i lidé, kteří trvale pracují pro rodinu, zejména se starají o domácnost. Mají právo na část zisku, rozhodují o jeho využití a o záležitostech mimo obvyklé hospodaření.

Platí, že pracovněprávní vztah (pracovní poměr, dohoda o provedení práce či o pracovní činnosti) nemůže existovat mezi manžely nebo partnery.

4 Pracovní smlouvy

DŘÍVE: Kdo dostal k podpisu nejasnou či nesrozumitelnou pracovní smlouvu, nemohl se dosud účinně bránit.

NYNÍ: Zaměstnanci budou lépe chráněni před nesrozumitelnými a nevýhodnými pasážemi smluv. Od roku 2014 bude možné nepochopitelný dokument kdykoli napadnout a domáhat se jeho neplatnosti. Problémy bývají hlavně se špatně přeloženými originály ze zahraničí, v nichž zůstávají dlouhá souvětí s cizojazyčnými názvy.

Stále platí, že pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. "Kdo by však začal pracovat na základě ústní dohody, může později pracovní vztah legalizovat, umožňuje to nový občanský zákoník. Pokud by však smlouva byla podepsána později než v den nástupu do práce a byla by v ní sjednána zkušební doba, bylo by ujednání neplatné," upozorňuje Jana Rašovská.

5 Výpovědi

DŘÍVE: Neplatnost výpovědi šlo žalovat nejdéle do dvou měsíců. Lhůtu někteří zaměstnavatelé zneužívali, dávali pracovníkům neplatné výpovědi a dva měsíce čekali, zda se u soudu ohradí.

NYNÍ: Nesrozumitelná nebo ústní výpověď budou nově považovány za "zdánlivé", fakticky tedy nebudou možné. "Zaměstnanec může kdykoli podat žalobu na určení trvání pracovního poměru, případně se domáhat náhrady škody, u níž bude platit tříletá promlčecí lhůta. Pokud si ovšem za vyhazov prokazatelně může sám, nemá nárok na nic," vysvětluje Jana Rašovská.

Zůstává, že na papíře musí být nejen pracovní smlouva, ale i odstoupení od ní. Zaměstnavatel by v psané výpovědi měl jasně uvést důvody ukončení pracovního poměru.

6 Odpovědnost manažerů

DŘÍVE: Manažeři neměli tak velkou osobní odpovědnost za neúspěchy společnosti.

NYNÍ: Vedoucí pracovníci, kteří nebudou plnit své povinnosti nebo něco zanedbají, a firma se kvůli tomu ocitne v insolvenci, mohou být nuceni vrátit peníze, jež si vydělali za poslední dva roky. Budou také ručit za dluhy a další závazky společnosti. Mohou být potrestáni až tříletým zákazem členství v představenstvu či dozorčí radě jakékoli firmy.

NEJASNOSTI: Manažeři nebudou za špatné hospodaření postihováni, prokážou-li, že se v danou chvíli a podle dostupných informací rozhodovali správně.

7 Předsmluvní informační povinnost

DŘÍVE: Neexistovala.

NYNÍ: Nový občanský zákoník zavádí předsmluvní informační povinnost. Lidově řečeno – ani zaměstnavatelům, ani zaměstnancům se nevyplatí lhát a zamlčovat informace. "Když firma slíbí uchazeči při pohovoru služební auto a po nástupu mu je nedá, pracovník se cítí poškozen, a kdyby to byl býval věděl, možná by do společnosti vůbec nenastoupil. Může se domáhat kompenzace," uvádí příklad Jana Rašovská.

Může se hodit

Potřebujete poradit? Vstupte do stálé poradny jobDNES.cz o trhu práce a hledání zaměstnání.

A platí to i v opačném případ. Když uchazeč u přijímacího pohovoru zalže, že umí výborně anglicky, aby získal místo, a zaměstnavatel zjistí pravdu, až když mu vznikne škoda, zaměstnanec bude škodu hradit.

Složitější to bude mít i ten, kdo bude chtít nepoctivě ukončit jednání o pracovní smlouvě. Pokud se po výběrovém řízení společnost dohodne se zaměstnancem na nástupu, ale nakonec pozici obsadí jiným kandidátem, může pracovník požadovat náhradu škody. Funguje to i opačně – v případě, kdy zaměstnanec slíbí, že nastoupí, ale nakonec to neudělá. Firma ho však nemůže žalovat o náhradu škody, pokud mu v tom zabránila vážná nemoc či úmrtí.

8 Nemocenská

DŘÍVE: Nemocný zaměstnanec měl nárok na náhradu mzdy, kterou mu vyplácel zaměstnavatel, prvních 21 dnů trvání pracovní neschopnosti. Od 22. dne dostával dávky nemocenského pojištění (nemocenskou).

NYNÍ: Doba se zkracuje a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy jen za prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti. Od 15. dne mu bude poskytována nemocenská.

NEJASNOSTI: "Kdo začal pracovní neschopnost v roce 2013 a trvá mu i v tomto roce, náleží mu náhrada mzdy po dobu 21 dnů," vysvětluje Jan Kozubek.

Dál platí, že za první tři dny pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn, náhrada mzdy zaměstnanci nepřísluší.

9 Zastřený pracovněprávní vztah

DŘÍVE: Švarcsystém neboli zastřený pracovněprávní vztah existoval i dříve.

NYNÍ: Nový občanský zákoník jej podrobněji definuje. Je to závislá práce pro jednoho zaměstnavatele na základě smlouvy podle obchodního zákoníku, nikoli zákoníku práce.

Stejně jako dosud je to práce nelegální (lidově načerno) a hrozí za ni postih. "Dodatečně mohou být vyměřeny odvody na sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. Inspektorát práce smí uložit zaměstnavateli pokutu 250 tisíc až 10 milionů korun a pracovníkovi 10 až 100 tisíc korun," vypočítává Jana Rašovská.

10 Odstoupení od pracovní smlouvy

DŘÍVE: Od pracovní smlouvy bylo možné odstoupit, jen pokud zaměstnanec nenastoupil po sjednání pracovního poměru do práce.

NYNÍ: Podmínka byla zesílena. Pokud by odstoupení od pracovní smlouvy nemělo písemnou formu, tak se k němu nepřihlíží. Totéž platí pro výpověď a okamžité zrušení pracovního poměru.

11 Srážky ze mzdy

DŘÍVE: Dosud bylo možné využít dohodu o srážkách ze mzdy jen pro dluhy, jež měl zaměstnanec vůči zaměstnavateli nebo na výživném.

NYNÍ: "Nově bude možné dohodnout srážky ze mzdy na každý dluh, když s tím bude zaměstnavatel souhlasit. Výše srážek bude nyní limitována polovinou mzdy," popisuje Jana Rašovská.

NEJASNOSTI: "V určitých případech, třeba u zaměstnanců s nízkým příjmem, je teď možné použít k započtení vyšší částku než doposud," vysvětluje Jan Kozubek.

12 Jednání zaměstnanců za zaměstnavatele

DŘÍVE: Právní úkony vykonávaly statutární orgány společnosti, mohli je činit i zaměstnanci, pokud to bylo vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé či to bylo stanoveno ve vnitřních předpisech.

NYNÍ: "Právnickou osobu, tedy zaměstnavatele, zastupují zaměstnanci podle jejich zařazení nebo funkce. Rozhoduje přitom, jak to obecně vnímá veřejnost," vysvětluje Jan Kozubek.

13 Jednání se zaměstnanci

Jde o novinku. "Zatímco u individuálních statutárních orgánů může člen zastupovat společnost ve všech záležitostech, u kolektivních – jako je třeba tříčlenné představenstvo akciové společnosti – pověří firma jednoho člena právním jednáním vůči zaměstnancům. Jinak tuto činnost vykonává předseda statutárního orgánu," vysvětluje Lucie Kalašová.

14 Práce přesčas ve zdravotnictví

DŘÍVE: Ve zdravotnictví bylo možné dohodnout práci přesčas v průměru až na osm hodin týdně, u záchranné služby až na 12 hodin týdně. A to v době nejvýše 26 po sobě jdoucích týdnů (tedy v takzvaném vyrovnávacím období), respektive až 52 týdnů, pokud to bylo upraveno v kolektivní smlouvě.

NYNÍ: "Výjimka již neplatí, takže i ve zdravotnictví lze pracovat přesčas již jen podle obecné úpravy v § 93 zákoníku práce," vysvětluje Jan Kozubek.

15 Člen představenstva a zároveň ředitel?

DŘÍVE: Obchodní zákoník výslovně dovoloval, aby člen statutárního orgánu společnosti měl zároveň uzavřenu pracovní smlouvu na výkon další funkce, například ředitele podniku. "Ovšem od roku 2013 byly odměny a funkční požitky členů statutárních orgánů zdaněny podobně jako příjmy z běžného pracovního poměru, takže souběh funkcí už nebyl tak atraktivní," vysvětluje Jan Kozubek.

NYNÍ: Nový občanský zákoník ani zákon o obchodních korporacích o tom nehovoří. 

NEJASNOSTI: "Odborná veřejnost se pře, zda souběh funkcí bude možný. Bylo by lepší od této praxe upustit, protože se objevují hlasy soudců, že to nepůjde. Na úpravu smluvních vztahů je čas do začátku července 2014," informuje Lucie Kalašová.

16 Zástupci zaměstnanců v dozorčích radách

DŘÍVE: Podle obchodního zákoníku měla akciová společnost, která zaměstnává více než 50 zaměstnanců na déle než polovinu týdenní pracovní doby, povinnost, aby tito pracovníci měli v dozorčí radě člena, kterého si zvolili.

NYNÍ: Tato povinnost byla zrušena.

Připraveno ve spolupráci s advokátem Janem Kozubkem z kanceláře Becker & Poliakoff, advokátkou Lucií Kalašovou z kanceláře bpv Braun Partners a mzdovou auditorkou a personální poradkyní Janou Rašovskou z Acc&Tax Pro.