Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se pozná sexuální obtěžování?

  10:00aktualizováno  10:00
Jeden pracovník oddělení, kde je zaměstnán, si všiml, že sekretářce vedoucího není dobře. Nabídl jí čaj, zeptal se, zda nepotřebuje pomoc. Zdálo se, že jí něco trápí. Aby se dozvěděl více, chtěl jednu z jejích kolegyň pozvat na kávu, ta však odmítla. Ještě téhož týdne se pracovník od svého nadřízeného dozvěděl, že obě ženy sexuálně obtěžoval. Je to pravda? F. Michal, Plzeň

Z případu popisovaného v dotazu lze usuzovat, že jednání nemělo sexuální povahu a nezpůsobilo snížení lidské důstojnosti postižené ani nevytvářelo nepřátelské, ponižující nebo zneklidňující prostředí na pracovišti. A proto je nelze považovat za sexuální obtěžování.

Sexuálním obtěžováním se podle paragrafu 1 odst. 9 zákoníku práce rozumí jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti.

Sexuální obtěžování nemusí mít pouze povahu fyzického kontaktu (doteky, objetí a tak dále), ale může být i vizuální (gesta, obrázky, fotografie, sexuálně laděné sms, e-maily) a verbální (slovní poznámky, vtipy, návrhy sexuálního charakteru a podobně ). Nezbytným předpokladem k obvinění je, že výše uvedené jednání pociťuje zaměstnanec jako nehmotnou újmu a obtěžování. Postižená osoba se může v případě, kdy má pocit, že je sexuálně obtěžována, domáhat na zaměstnavateli, aby bylo upuštěno od tohoto jednání, aby byly odstraněny následky tohoto jednání a aby bylo postiženému zaměstnanci dáno přiměřené zadostiučinění (mohlo by se jednat například o omluvu před ostatními zaměstnanci).

Pokud byla ve značné míře snížena důstojnost zaměstnance nebo jeho vážnost na pracovišti a nebylo postačující výše uvedené zjednání nápravy, má zaměstnanec právo se domáhat náhrady nemajetkové újmy v penězích. Výši této náhrady však určí soud.

Předmětná právní úprava umožňuje domáhat se této náhrady dle § 7 zákoníku práce vůči zaměstnavateli, ale nelze vyloučit ani uplatnění nároku na náhradu přímo vůči osobě, která se obtěžování dopustila, a to v rámci právní úpravy ochrany osobnosti dle občanského zákoníku.

Petr Hůrka

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.