Jak se prosadíte, záleží na vás

Zdá se vám, že pracujete lépe než kolega a dostáváte za to méně peněz? Možná je to pravda, ale když se neozvete, pravděpodobně se na tom nic nezmění. Protože člověk nedostane od druhých lidí to, co si spravedlivě zaslouží, ale právě a pouze to, co si vyjedná.

Je vám trapné neustále "vykřikovat", že jste vykonali to a ono? Dokonce se vám oškliví ti kolegové, kteří dělají dvakrát méně než ostatní, ale dvakrát více o tom všude hovoří? Ano, váš pocit se dá docela dobře pochopit. Sebechvála druhých působí příjemně a reálně jen opravdu málokdy.

Pokud je váš pocit trapnosti veliký, nelamte jej přes koleno. Vyhněte se mu. Nestojí to moc, jen půjdete "pro dobrotu na žebrotu", pouze budete v práci lítat jako hadr na holi, pouze bude vaše okolí brát jako samozřejmost, že děláte za ně práci, která je zcela očividně jejich povinností.

Ani tento stav se vám asi nelíbí, možná jej přímo nenávidíte. Dobře, dejte své nenávisti a nesympatii průchod. Zdůrazňujte každou maličkost, kterou vykonáte, nechte se okázale prosit o každou drobnost, nezapomeňte na výřečné a obšírné srovnání před šéfem vždy, když jste udělali o kapku více než kolega. Ale copak to není příšerně trapné, namítáte opět?

Ideální řešení neexistuje. Je to asi stejné, jako když dívka chce za manžela chlapce, který je vtipný a středem společnosti a zároveň bude mít oči jen pro ni, nikdy jí neuteče. V lásce i v práci, život je samý kompromis. Když už určitou dobu cítíte, že situace u vás v práci vám hodně vadí, přiměřeně se ozvěte.

Pravděpodobně si neuškodíte, když věcně zdůrazníte, co se vám v poslední době povedlo, a zároveň se nebudete tajit záměrem odejít, pokud se situace ve firmě nezmění.