Jak se rychle a dobře naučit jazyk

  • 1
Odborníkům se leckterá z následujících rad bude zdát dávno známá, prostá, ničím nová. Je však známo, že nejprostší rady jsou zanedbávány právě proto, že nebyly dost často opakovány.

Učitelům čtoucím tyto řádky doporučuji, aby do nich strčili nos svým žákům se slovy: „Vidíte, stokrát jsem vám to říkal(a) - a teď to máte potvrzeno i z novin!“

Zapojte všechny smysly

Kdo se učí slovíčka jenom z předtištěných stránek v jazykových učebnicích, nebude na tom nikdy tak dobře jako ten, kdo si je sám píše.
Nejlépe na malé kartičky, aby se je mohl učit vždy v jiném pořadí (promícháním jako u hracích karet). Zabrání tak nežádoucímu „paměťovému smetí“, které se v hlavě tvoří vždy, když se slovíčka procházejí (v učebnici nebo v sešitkovém slovníčku) stále ve stejném pořadí.

Tiché učení se slovíček ještě nikoho správně hlasitě mluvit nenaučilo. Mluvit, mluvit, mluvit!!! Nevymlouvejte se, že jste bezradní z anglické výslovnosti. Magnetofon „dvojče“, kdy na jedné mechanice si pouštíte kazetu s rodilým mluvčím a na druhé nahráváte vlastní opakování jeho vět - a postupně porovnáváte a vybrušujete - tohle naučilo perfektní výslovnosti už mnoho studentů. A to i bez neustálého učitelského dozoru.

Ideálním učením jsou všestranné zážitky. Hraní dialogů plné emocí, humoru. Nepřebernou zásobárnou zážitků je minulost každého žáka.
Správný učitel žákům jejich zážitky připomíná, vytahuje je na světlo boží a potřebná nová slovíčka a fráze na ně navazuje.

Snad každý si vzpomene, že někdy četl nějaký bestseller, jedl nebo odmítal jíst hamburger, šel na mítink (meeting), omluvil se někomu slůvkem sory (sorry), sledoval v tenisu (tennis) poslední gem (game) posledního setu, cestou na drink si zkontroloval displej (display) svého mobilu. A deset slovíček je doma.

Minimálně sto takových, naprosto anglických nebo angličtině blízkých slůvek najde ve svém aktivním slovníku každý, kdo by třeba i chtěl přísahat, že se anglicky nikdy neučil, a tudíž nezná ani slovo. A s trochou kreativity si na tomtéž principu odvodí dalších pár set.

Zpívejte a choďte

Silnou zbraní zapamatování jsou rytmus, rým, melodie. Nezapomínejte na chytrý odborně-instruktážní film Marečku, podejte mi pero.
Na dálkového studenta, který si musí pro zlepšení paměťové funkce chodit mezi lavicemi. Scénář přece psali dva zkušení kantoři Smoljak a Svěrák. Vy také často v lekcích choďte.

Učte se sami podle písniček. Důležité je opatřit si u dané písně vždy natištěná slova.
Louskat slova jen z poslechu, bez napsaného textu, je tvrdý oříšek často i pro rodilé mluvčí.

Mnoho populárních písní je co do obsahu textu myšlenkově velmi chudých. Proto je vynechejte nebo zařaďte do svého studijního plánu jen několik takových, a to jen na samý začátek.

Pak volte myšlenkově hlubší zpěváky či skupiny. Mně se osvědčili z klasiků popu například Beatles a ABBA.

www.gruber.cz

Co jsme psali a co si přečtete:

1. Problém věčného začátečnictví
2. Jak se přinutit a vytrvat
3. Jak konkrétně začít
4. Jak pokračovat, jak si najít čas
5. Studijní a paměťové triky
6. Světově uznávané zkoušky jak uspět
7. Jedeme do Anglie na kurz
8. Ach ta paměť děravá
9. Co je nejčastější téma hovoru?
10. Když slova nestačí