Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se stanoví výše vašeho starobního důchodu

aktualizováno 
Výše starobního důchodu (obecného i předčasného) se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry je jednotná a od 1. ledna 2007 činí 1 570 Kč měsíčně; do 31. prosince 2006 činí výše základní výměry 1 470 Kč měsíčně.
Důchodci

Důchodci | foto: Profimedia.cz

Výše procentní výměry starobního důchodu se obecně určuje stanovenou procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění (ve stanoveném rozsahu včetně náhradních dob pojištění); přitom se rozlišuje doba pojištění získaná do vzniku nároku na tento důchod a doba pojištění získaná po vzniku nároku na tento důchod.

Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se však nezahrnují náhradní doby pojištění. Druhou novelou ZDP (zákonem č. 289/1997 Sb.) byl s účinností od 1. července 1998 omezen zápočet náhradních dob do doby pojištění tak, že náhradní doby pojištění se budou pro účely stanovení výše důchodu započítávat pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou vyjmenovaných náhradních dob pojištění.

Náhradní doby pojištění se tedy pro účely stanovení procentní výměry důchodu rozdělují na dvě skupiny: do první skupiny patří náhradní doby, které se započítávají v omezeném rozsahu, a do druhé skupiny patří náhradní doby, které se nadále započítávají plně.

V omezeném rozsahu se započítávají tyto náhradní doby pojištění:

  • doba studia (s výjimkou doby studia před rokem 1996 před dosažením věku 18 let, která se považuje za dobu pojištění a započítává se proto plně, a to již od skončení povinné školní docházky),
  • doba nezaměstnanosti,
  • doba, po kterou se osoby se změněnou pracovní schopností nebo (od 1. října 2004) osoby se zdravotním postižením připravují pro pracovní uplatnění,
  • doba výkonu civilní služby,
  • doba pobírání plného invalidního důchodu,
  • doba pobírání dávek nemocenského pojištění po skončení výdělečné činnosti.

V plném rozsahu se započítávají tyto náhradní doby pojištění:

  • doba výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky (pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě),
  • doba péče o dítě ve věku do čtyř let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,
  • doba osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let a doba osobní péče o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II až IV.

Uvedené různé hodnocení náhradních dob znamená, že při výpočtu důchodu je třeba získané náhradní doby pojištění nejprve popsaným způsobem rozdělit na dvě skupiny, poté provést redukci náhradních dob prvé skupiny (tj. součet těchto dob vynásobit 0,8 a výsledek zaokrouhlit na celé číslo směrem nahoru) a teprve takto redukované náhradní doby pojištění se přičtou k ostatním (neomezovaným) náhradním dobám pojištění a k dobám pojištění. Výše procentní výměry u všech typů starobního důchodu činí vždy nejméně částku 770 Kč měsíčně.  

Postup při výpočtu starobního důchodu

Abychom mohli vypočítat starobní důchod, je nutné nejprve stanovit důchodový věk a poté den, od kterého má být důchod přiznán (přitom je třeba si ověřit, zda k tomuto dni jsou splněny všechny podmínky nároku na důchod). Pak zjistíme celkovou dobu pojištění (s rozdělením na dobu získanou do nároku na důchod a po nároku).

Dalším krokem je určení rozhodného období a výdělků (vyměřovacích základů) za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období a zjištění počtu vyloučených dob spadajících do rozhodného období. Dále následuje úprava ročních výdělků (tzv. indexace, tj. vynásobení koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu), abychom zjistili jednotlivé roční vyměřovací základy; pak se provede součet ročních vyměřovacích základů a součet vyloučených dob. Poté se provede výpočet osobního vyměřovacího základu a po jeho redukci se zjistí výpočtový základ.

Posledním krokem je vlastní výpočet důchodu, tj. zjištění výše důchodu jako součin výpočtového základu a příslušného počtu procent v závislosti na době pojištění (přitom se stanoveným způsobem zohledňuje jak doba pojištění získaná po vzniku nároku na starobní důchod, tak u předčasného starobního důchodu doba chybějící do důchodového věku). Vypočtená částka se zaokrouhluje směrem nahoru; přitom se výše starobního důchodu vypočtená ke dni vzniku nároku na důchod zaokrouhluje zvlášť.

Výše procentní výměry obecného starobního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu. Celým rokem doby pojištění se rozumí 365 kalendářních dní.

Při výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku se bude starobní důchod zvyšovat. Zvýšení činí 1 % výpočtového základu za každých ukončených 90 kalendářních dní této výdělečné činnosti před 1. červencem 2001 a 1,5 % výpočtového základu za každých ukončených 90 kalendářních dní této výdělečné činnosti po 30. červnu 2001. Výdělečnou činností se zde rozumí činnost vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na pojištění.

Za výkon výdělečné činnosti se nepovažují pro tento účel doby dočasné pracovní neschopnosti nebo pobírání dávek nemocenského pojištění, doby pracovního volna bez náhrady příjmu a doby neomluvené nepřítomnosti v práci. Nezhodnocená doba výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod kratší než 90 dnů se přitom připočte k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, pokud se tak s nezhodnocenými zbytky dní do vzniku nároku získá celý další rok pojištění; procentní výměra starobního důchodu pak v takovém případě vzroste o dalších 1,5 % výpočtového základu.

Na žádost pojištěnce se však doba pojištění získaná po vzniku nároku na starobní důchod výše uvedeným způsobem nezvýší a přičte se k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod (v rozsahu uvedeném v žádosti pojištěnce). Účelem je, aby byl získán celý rok doby pojištění, za který náleží 1,5 % výpočtového základu.

Například zůstal-li z doby do vzniku nároku zbytek 305 dní a po vzniku nároku bylo před 1. červencem 2001 získáno 183 dní, je výhodnější, aby ze 183 dní bylo 60 dní převedeno ke zbytku 305 dní a tím se získal další celý rok pojištění hodnocený 1,5 %, takže bude náležet celkem 2,5 % (1,5 % za celých 365 dní + 1 % za celých 90 dní; zůstává nezhodnoceno pouze 33 dní) místo 2 % (2 . 1 % za 183 dní). V případě, že další výdělečná činnost byla vykonávána před 1. červencem 2001 (kdy platí sazba 1 %) i po 30. červnu 2001 (kdy platí sazba 1,5 %), hodnotí se doba další výdělečné činnosti v každém časovém úseku příslušnou procentní sazbou.

To znamená, že pojištěncům, kteří vykonávali výdělečnou činnost po vzniku nároku na starobní důchod bez pobírání tohoto důchodu před 1. červencem 2001 i po 30. červnu 2001, se výkon této výdělečné činnosti hodnotí zvlášť za každé uvedené období; nedochází tedy k hodnocení výdělečné činnosti vykonávané před 1. červencem 2001 výhodnější sazbou ve výši 1,5 % výpočtového základu, i když se starobní důchod přiznává (popř. upravuje jeho výše) po 30. červnu 2001.

Výpočet výše starobního důchodu (S) se bude provádět podle následujícího vzorce:

S = ZV + (CDP x 1,5 x VZ/100) + (DDP x 1 nebo 1,5* x VZ/100)

ZV = základní výměra (od 1. ledna 2007  činí 1 570 Kč měsíčně)
CDP = celková doba pojištění od ukončení povinné školní docházky do vzniku nároku na starobní důchod v celých kalendářních rocích (stanovené náhradní doby se započítávají v rozsahu 80 %)
DDP = počet časových úseků dodatečné doby pojištění v rozsahu 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti konané po vzniku nároku na starobní nárok
VZ = výpočtový základ
* = sazba 1 nebo 1,5 závisí na časovém úseku další výdělečné činnosti

Ukázky z knihy
Jana Přiba: Kdy do důchodu a za kolik

1. díl: Na čem závisí výše starobního důchodu
2. díl: Jak se počítá starobní důchod
  
3. díl: Důchodový věk: kdy do důchodu  
4. díl: Za jakých podmínek máte nárok na důchod   


REKLAMA


Úryvek je z knihy
"Kdy do důchodu a za kolik" 
vydané nakladatelstvím
Grada Publishing,
více informací naleznete na
www.grada.cz

Komerční prezentace:
KB Penzijní Fond
Uzavřete si ZDE smlouvu o penzijním připojištění
s nejefektivněji hospodařícím penzijním fondem na trhu.
.... více na www.pfkb.cz


Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Petr Vosála
Setkává se s útoky na bankovní účty lidí. Češi jsou nepoučitelní, říká

Řada Čechů si myslí, že ovládá internetové bankovnictví, k platebním kartám se chová obezřetně a vyzná se přinejmenším v základech internetové bezpečnosti....  celý článek

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.