Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se stát profesionálním žurnalistou

aktualizováno 
-
"Pro začínajícího novináře pravděpodobně neexistuje zoufalejší chvíle v životě než pohled na prázdný list papíru či na prázdnou obrazovku v době, kdy se blíží uzávěrka. Jeho nadřízený se zlobí, urguje text, a slova ne a ne přijít. Starší zkušení kolegové se zjevnou lehkostí chrlí články ve zběsilém tempu. To jsou okamžiky, kdy si novinář-začátečník říká, jestli si neměl najít nějaké jiné, méně riskantní zaměstnání - třeba provádět seskoky se zpožděným otevřením padáku." Tak v roce 1990 popsal známé pocity žurnalistů Malcolm F. Mallete z World Press Freedom Committee.

Co je zapotřebí k dobrému psaní

Podle Malletea jsou to inteligence a schopnost organizovat detaily. Kromě toho je třeba mít jistou praxi a ovládat několik základních principů, necháme-li stranou lásku k jazyku a perfektní znalost gramatiky. Tu musí mít novinář tak zažitou a zautomatizovanou, že píše správně i v okamžiku hrozící uzávěrky. Důležité je: dostat nápad, získat podklady, analyzovat získaná fakta, článek naplánovat, napsat, opravit. Nic z toho se nepodaří bez stálého vzdělávání, bez dovednosti komunikovat a získat nadhled.

Jaké vzdělání potřebuje novinář

Konkursů na místo redaktora v novinách se ještě před několika lety zúčastnily desítky uchazečů, dnes jich bývá i pětkrát tolik. Počet nezaměstnaných novinářů se jen v Praze odhaduje na více než pět set. Psát může kdokoliv, ale jen málokdo se na dnešním trhu práce uplatní. Redakce často dávají přednost absolventům jiných oborů, než je žurnalistika. Odborníka na určitou problematiku, například právo, jazyky, stavebnictví, naučí někdy psát rychleji než žurnalistu příslušnou odbornost. Tomáš Marek, editor MF DNES: "Novinářem se může stát každý - nezáleží ani na vzdělání, ani na věku, ani na vzhledu. Důležitý je jedině jistý druh umění - chápat správně význam slov a umět je řadit za sebe, aby byla přesná, aby správně popisovala situace. Původně jsem vystudoval estetiku, literární a divadelní vědu. Většinu své novinářské kariéry jsem se živil psaním o ekonomice. Takže novinařinou se může živit každý. Stejně jako hraním fotbalu nebo řezbařinou. Musí však na to mít buňky." Anna Kučerová, redaktorka MF DNES: "Vystudovala jsem práva a pracovala jako koncipientka v advokátní kanceláři. Nechtěla jsem sedět a zabývat se obchodními smlouvami. Zajímala mě ochrana spotřebitele."

Co přináší studium žurnalistiky

Obsahově je studium zaměřeno na získávání profesních dovedností a základních poznatků z teorie masové komunikace a mediálních studií, techniku a právní souvislosti žurnalistické práce. Teoretický výklad je doplňován i stážemi na školách v zahraničí, odbornými exkurzemi a hlavně praxí v médiích. Studenti spolupracují s předními periodiky, vydávají svůj časopis. Školy mívají grafické studio, internetovou učebnu, rozhlasové, televizní studio a videocentrum. Na absolventy žurnalistiky hledívali kolegové z jiných fakult s despektem. Studium novinářství totiž bývalo označováno jako nejlehčí a nejpovrchnější cesta k vysokoškolskému diplomu. Jan Jirák z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy říká, že dobrým novinářem se může stát jen ten, kdo vystudoval nějaký obor. "Spíš doporučuji volit dvouoborové studium. Žurnalistiku je vhodné kombinovat s humanitními nebo sociálními obory. Novináři by se dnes, ať chtějí nebo ne, měli orientovat v ekonomii. Na fakultě si studenti mohou ozkoušet věci, které by je jinde mohly stát místo. Tady mají poslední možnost chybovat." Svatava Navrátilová, profesorka z katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, souhlasí, že dvouoborové studium je předností. "Studenti si mohou volit i kombinaci žurnalistiky a oboru z jiné fakulty. Osvědčila se kombinace s historií či s jazykem - třeba portugalštinou. Studium na vysoké škole je příležitostí věnovat se sobě, pěstovat talent a psát, tvořit sám sebe."

Kdo učí na novinářských školách

"Každou školu tvoří osobnosti, které na ní působí," tvrdí Květoslava Neradová, zakladatelka Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. "Uchazeče by mělo zajímat nejen, co se vyučuje, ale také kdo tam přednáší. Zpravodajství u nás učí Petr Uhl, Alena Hromádková politologii, Milan Nakonečný psychologii. Televizní redaktor Martin Mrnka si vybírá skupinu našich studentů pro investigativní žurnalistiku. Jan Jirák poznamenává, že ideální je, když se na výchově žurnalistů podílejí jak vysokoškolští pedagogové, tak novináři z praxe.

Co chybí zájemcům o studium

"U přijímacích zkoušek nás zaráží neznalost jazyka, pramalý zájem uchazečů o společenské dění, elementární nedostatky v dějepise, zeměpise a kultuře," uvádí Jaroslava Honová, vedoucí katedry žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Čím komplexněji informovaný novinář, tím důvěryhodnější. Květoslava Neradová k tomu doplňuje: "Průměrný maturant dnes není vybaven, aby dokázal pracovat s delšími a náročnějšími texty." Pozitivněji zájemce hodnotí Svatava Navrátilová: "V poslední době se k nám hlásí daleko připravenější studenti. Jsou otevření a zvyklí diskutovat."
Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.