Peníze, euro, dolar

Peníze, euro, dolar | foto: Profimedia.cz

Jak se tisknou bankovky

  • 5
Peníze zná a používá každý. Jste si však jisti, že je znáte opravdu dobře? Víte, jak se postupuje při tisku bankovek, co všechno obsahují a jaké jsou ochranné prvky, které je možno při jejich výrobě použít?

Liniový hlubotisk

Liniový hlubotisk, zvaný také tisk z hloubky, je tradiční způsob tisku a ochrany bankovek a dalších cenin nebo dokumentů. Při tisku je barva zatřena do vrypu na tiskové desce a pod vysokým tlakem je přenášena na papír. Nejčastěji se pro liniový hlubotisk používají tříbarevné archové stroje, na kterých se všechny barvy tisknou z jedné desky najednou. Je také možné použít i barevný přechod, tzv. iris, nebo slepotisk.

Ofsetový tisk

Ofsetový tisk – tisk z plochy – pracuje na principu odpudivosti vody a mastné barvy (tzv. mokrý ofset). Kromě této klasické ofsetové techniky existuje také tzv. suchý ofset, který potiskuje obě strany papíru najednou. Tato technika umožňuje dokonalé sladění tisku přední a zadní strany bankovek a dokladů, a proto se využívá zejména při tisku soutiskové značky (tzv. průhledy).

Tisk z výšky

Tisk z výšky je jedna z nejstarších tiskových technik, kde místa určená k tisku jsou na tiskové desce vyvýšena a na ně se nanáší barva. Tato technika se užívá převážně u číslovacích strojů. Samotné číslování např. bankovek je složitým procesem, při kterém číslovací stroje mohou tisknout čísla sestavená podle tajného klíče. Před 2. světovou válkou se dalo kombinací čísel bankovky (součet a odečtení číslic z přesně určených pozic čísla) zjistit, zda je bankovka pravá.

Ražba – „vodotisk“

Ražba neboli „vodotisk“ je jednou z nejstarších a nejznámějších ochranných prvků bankovek. V 90. letech byly zavedeny nové technologie, při kterých se zatepla razí hologramy nebo různobarevné a zlaté fólie. Ražby se užívá také při výrobě slepotisku neboli tzv. suché pečeti – jedná se o grafi cký prvek vytlačený do papíru bez použití barvy.

OCHRANNÉ PRVKY

Stejně jako mince, tak také bankovky musí být chráněny proti padělání. U papírových peněz je tato nutnost navíc zvýšena tím, že bankovky samotné nemají žádnou vlastní hodnotu, na rozdíl např. od zlatých mincí. Ochranné prvky mají za úkol znesnadnit případným padělatelům práci a současně umožnit snadné rozeznání padělku od pravé bankovky.

Ochranné prvky jsou trojího druhu – určené pro veřejnost, určené bankovním pracovníkům, pokladním apod. a určené odborníkům ve specializovaných laboratořích (centrální banka apod.). Ochranné prvky určené pro veřejnost musí být jednoduché a snadno pozorovatelné bez jakýchkoliv pomůcek, proto se používají portréty významných osob nebo obrazy budov a krajin, které si lidé snadno zapamatují a u většiny padělků jsou pouhým okem schopni zjistit rozdíly (pokud kontrole bankovek věnují pozornost). Pro inspekční a bankovní úroveň jsou určeny ochranné prvky, pro jejichž ověření jsou potřeba různé pomůcky, jako je lupa, UV světlo, mikroskop nebo chemické prostředky. Ochranné prvky se u bankovek používají jak v designu, tak v materiálu (papíru).

Charakteristiky jednotlivých ochranných prvků a jejich funkci naleznete v příštím díle seriálu (17.9.2005).

Pramen: Státní tiskárna cenin

Ukázky z knihy
Pavla Juříka: Encyklopedie platebních karet

1. díl: Jak platit bezpečně i na internetu?

2. díl: Jak vlastně vznikl šek?

3. díl: Jak vznikly peníze?

4. díl: Jak vzniklo bankovnictví

5. díl: Kdy vznikly papírové peníze

6. díl: Peníze a Čechy: kdy vznikla koruna?

reklama


Úryvek je z knihy "Encyklopedie platebních karet" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého, 5.vydání