Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se v Česku žije s dluhem: dva příběhy neplatičů

aktualizováno 
O tom, jakým způsobem řeší svou situaci dlužníka,vyprávějí MF DNES pan Zdeněk a pan Martin. Oba prožili exekuci, každý s ní však má trochu jiné zkušenosti. Zadlužení je vždy poněkud bolestné; jak moc zaplatí dlužník navíc, záleží hlavně na něm samotném.

Dívka, smutek - (c) profimedia.cz - Dívka, dospívání, smutek - ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Dluh jsem splatil dvakrát

Pan Zdeněk počítat umí – vždyť je inženýr. Své peníze však vždy neuhlídal, měl s tím ohromné problémy. Finanční potíže po rozvodu ho dovedly k půjčce. „Půjčoval jsem si po malých částkách, zato skoro všude,“ říká. „A se všemi věřiteli jsem se vždycky dohodl.

Jen u největší půjčky nastal problém. Poskytla mi ji společnost Profireal – 54 tisíc korun.“ Vrátit měl i s úroky 70 tisíc. Splácel podle dohody až do chvíle, kdy změnil zaměstnání a od nového zaměstnavatele nedostával mzdu. „Přestávka byla jen čtyři měsíce. Profirealu jsem své problémy nahlásil, bohužel ne doporučeným dopisem.

Také jsem se v té době přestěhoval. Následovala další série splátek, pak pauza a na závěr jsem jednorázově dluh doplatil,“ vysvětluje. Celkovou částku uhradil dokonce o několik měsíců dřív, než určoval původní splátkový kalendář. Věřitel mu telefonicky sdělil, že závazek je uhrazen, písemně mu však nic nepotvrdil.

„K mému překvapení mi mezitím začala exekuce na plat. U soudu jsem nebyl, nevěděl jsem o něm, protože jsem se přestěhoval a obsílka mě nezastihla. Měsíčně mi z výplaty zbylo 6800 korun, což v Praze není moc k žití,“ pokračuje ve svém příběhu. Odvolal se, psal ombudsmanovi. Profireal na dotazy nereagoval, ani v telefonu se nikdy nepovedlo sehnat někoho kompetentního...

Po roce od chvíle, kdy zaplatil navíc 67 tisíc korun, mu poslal exekutor peníze zpět, s tím, že soud rozhodl o neplatnosti exekuce. Ale ve stejný den obdržel od věřitele kartičku s krátkým oznámením bez bližšího vysvětlení, že stále dluží 686 korun. Na dotazování redakce MF DNES firma nereagovala. PanuZdeňkovi se však vzápětí ozvali s telefonickým dotazem, jaké je číslo jeho účtu, chystají se mu totiž vrátit přeplatek. Po třech letech.

S exekutorem skoro kamarádím

Ke kavárenskému stolku usedá muž v dokonalém obleku, náramek se blýskne zlatem, mobil také není z bazaru. Pan Martin. Jak se tenhle člověk může topit v dluzích?

Po listopadu ’89 se vrhl po hlavě do podnikání. Vzal si tehdy úvěr na fax za 15 tisíc. Leasingová společnost zkrachovala, tak si s placením nedělal těžkou hlavu. Po pěti letech soud rozhodl, že má zaplatit 160 000 korun. Tím vše začalo. „Velká zakázka, která mne měla dostat z problémů, nevyšla. Den před odevzdáním mi práci zničil počítačový vir. Bohužel jsem neměl zazálohováno – důvěra klienta i peníze byly pryč,“ vzpomíná pan Martin.

Mezitím si pořídil úvěrovou kartu a na ní po nějaké době udělal dluh 20 000 korun. Paradoxně se potom stal zaměstnancem firmy, která mu kartu půjčila. Měsíční příjem měl tehdy slušný, kolem 40 000 korun. Nesplatil však nic. Bydlel mimo Prahu, měl výdaje s nájmem, koupil auto... Pak začal kolotoč: pár výhodných zaměstnaneckých úvěrů, vážné problémy se zdravím dcerky, bankovní úvěr u ČSOB...

„Začal jsem znovu podnikat, lépe řečeno, myslel jsem, že podnikám. Namísto toho si mne vybrali jako bílého koně. Vyvázl jsem naštěstí živ a zdráv, jen dluh se zvýšil o čtvrt milionu,“ říká smutně. Nyní má měsíční příjem kolem 70 tisíc korun. Podniká, tudíž mu exekutor nemůže obstavit mzdu, a přiznává, že daně z celé částky neplatí. Pětadvacet tisíc posílá věřitelům. Každému trochu, nikomu však tolik, co by měl. Dluh, který  dnes dosahuje k jednomu milionu hrne před sebou, vše vybalancoval tak, aby to nešlo k soudu.

Občas mu zavolá exekutor, se kterým si už téměř tyká. „Zaplatím, co požaduje – obvykle jde o nějaký zapomenutý dluh, třeba za plyn, když jsem se stěhoval,“ usmívá se. Opravují s přítelkyní domek – vše musí hradit v hotovosti, protože hypotéku mu nikdo neposkytne. Je ve všech registrech dlužníků, které existují. I kdyby splácel měsíčně víc peněz, dalo by se to přežít. „Byl bych však jiný člověk a myslím, že i můj výdělek by se pohyboval v nižších částkách. Splácel bych tak ještě míň. Naučil jsem se žít s dluhem.“ Jednou prý vše určitě uhradí. „A peněženku nevyndávejte, platím já,“ dodává na závěr setkání v kavárně.

 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Přichází renesance úvěrů ze stavebního spoření? Rozhodne o tom ČNB

Zdá se, že úvěry ze stavebního spoření jsou opět v kurzu. Naznačují to údaje o nově poskytnutých úvěrech i aktivity stavebních spořitelen přizpůsobit svoji...  celý článek

„Mnoho mladých lidí dnes utrácí hlava nehlava a nemá žádný finanční plán do...
Hypotéku a úvěr splácí déle a dráž. Paradox? Ne, je to výhoda, míní

Existují dva přístupy ke splácení hypotéky. Jedním z nich je splatit hypotéku co možná nejrychleji, druhým pak snížit měsíční splátky na minimum a s...  celý článek

Ilustrační snímek
Sazby hypoték se dál zvedají, rostou však i objemy a počty žadatelů

Rok 2017 je zatím ve znamení rostoucích úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Lidé ale předpokládají, že sazby ještě porostou. Navíc dostupnost hypoték bude...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.