Důchodci

Důchodci | foto: Profimedia.cz

Jak se vypočte váš starobní důchod?

  • 3
Přímé důchody se vyměřují danou procentní sazbou z výpočtového základu, který se zjišťuje ke dni, od něhož se přiznává důchod. Jak se vypočte váš osobní vyměřovací základ?

Výpočtový základ se odvozuje z osobního vyměřovacího základu pojištěnce, který se zjišťuje buď jako určitý průměr dosažených výdělků za stanovené období nebo z dřívějšího osobního vyměřovacího základu, pokud pojištěnec již pobíral nebo pobírá některý z přímých důchodů.

Definice výpočtového základu

Výpočtovým základem je podle § 15 ZDP osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje tzv. první redukční hranici; pokud tuto hranici převyšuje, stanoví se výpočtový základ tak, že částka osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice se počítá plně, z částky osobního vyměřovacího základu v pásmu od první do druhé redukční hranice se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad druhou redukční hranici se počítá 10 %.

Pro stanovení výpočtového základu je tedy třeba znát aktuální hodnoty redukčních hranic. ZDP v § 15 stanovil tyto hodnoty pro první rok účinnosti, tj. pro rok 1996 s tím, že pro další kalendářní roky stanoví tyto hodnoty vláda svým nařízením. Například pro rok 2000 činila na základě nařízení vlády č. 228/1999 Sb. první redukční hranice 6 300 Kč a druhá redukční hranice 14 200 Kč (přehled redukčních hranic je uveden na str. 125). V roce 2005 je výpočtovým základem osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje částku 8 400 Kč.

Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 8 400 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 8 400 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 8 400 Kč do 20 500 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 20 500 Kč se počítá 10 %. Pro rok 2006 činí první redukční hranice 9 100 Kč a druhá redukční hranice činí 21 800 Kč.

Příklady

Pojištěnec žádá o přiznání starobního důchodu od 31. prosince 2005 a jeho osobní vyměřovací základ činí 25 520 Kč. Výpočtový základ bude činit 12 532 Kč. K této částce se dospělo takto: 8 400 Kč + 30 % z rozdílu částek 20 500 Kč a 8 400 Kč (tj. 3 630 Kč) + 10 % z rozdílu částek 25 520 Kč a 20 500 Kč (tj. 502 Kč), tedy 8 400 Kč + 3 630 Kč + 502 Kč = 12 532 Kč.

Pojištěnec žádá o přiznání starobního děchodu od 1. ledna 2006 a jeho osobní vyměřovací základ činí 25 520 Kč. Výpočtový základ bude činit 13 282 Kč. K této částce se dospělo takto: 9 100 Kč + 30 % z rozdílu částek 21 800 Kč a 9 100 Kč (tj. 3 810 Kč) + 10 % z rozdílu částek 25 520 Kč a 21 800 Kč (tj. 372 Kč), tedy 9 100 Kč + 3 810 Kč + 372 Kč = 13 282 Kč.

Pojištěnec žádá o přiznání starobního děchodu od 1. ledna 2006 a jeho osobní vyměřovací základ činí 19 756 Kč. Výpočtový základ bude činit 12 296,80 Kč. K této částce se dospělo takto: 9 100 Kč + 30 % z rozdílu částek 19 756 Kč a 9 100 Kč (tj. 3 196,80 Kč), tedy 9 100 Kč + 3 196,80 Kč = 12 296,80 Kč.

Osobní vyměřovací základ zjištěný z výdělků

Osobní vyměřovací základ, z něhož se určuje výpočtový základ, se stanoví jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Osobní vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Koeficient 30,4167 představuje průměrný počet dní v kalendářním měsíci (365/12 = 30,4167).

Výpočet osobního vyměřovacího základu (OVZ) se dá znázornit tímto vzorcem:

OVZ = 30,4167 . úhrn RVZ/(KD – VD)

RVZ = roční vyměřovací základ za kalendářní rok spadající do rozhodného období
KD = počet kalendářních dnů rozhodného období
VD = počet vyloučených kalendářních dnů v rozhodném období
Pro stanovení osobního vyměřovacího základu jsou tedy podstatné tři prvky: roční vyměřovací základ, rozhodné období a vyloučené doby.

Ukázky z knihy
Jana Přiba: Kdy do důchodu a za kolik

1. díl: Základní principy důchodového pojištění
2. díl: Druhy důchodů a jejich výše 
3. díl: Kdy odejít do důchodu?
4. díl: Jak se počítá starobní důchod?
5. díl: Kdy se (ne)platí pojistné na důchod


Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik, 7. aktualizované vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého