Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se vyvíjely platební terminály

aktualizováno 
První generace terminálů byla založena na principu natypování potřebných informací (číslo karty, placená částka apod.) na klávesnici. Autorizace transakce mohla být provedena vytočením telefonního čísla příslušného centra platebního systému nebo ověřením proti databázi zablokovaných karet uložené v paměti terminálu.
Karta

Karta | foto: iDNES.cz

Druhá generace platebních terminálů prováděla kontrolu platební transakce prostřednictvím záznamu finančního limitu, druhu použití a časové platnosti na magnetickém proužku karty a seznamu zakázaných a zablokovaných karet uloženém v platebním terminálu (off -line).

Jednou nebo vícekrát týdně (později i denně) se pak prováděl přenos dat o provedených transakcích do banky nebo jiného zúčtovacího místa. Nejprve k tomu byly používány diskety, později telefonní a datové linky. Protože terminály sloužily především ke sběru údajů o transakcích, nazýval se tento způsob Electronic Data Capture.

V roce 1979 vyzkoušela VISA první elektronický platební terminál, který se telefonicky spojoval s autorizačním centrem (dial-up terminál). Prototypy vyrobily společnosti GTE, Northern Telecom, Sweda a TalTek v počtu 200 kusů. Jejich cena se pohybovala okolo 600 USD, takže nebylo reálné, že by si je obchodníci koupili pro každý z platebních systémů zvlášť. Všichni konkurenti, American Express, Diners Club, MasterCard a VISA, se tedy museli dohodnout, že terminály budou upraveny tak, aby mohly přijímat více druhů platebních karet současně.

Mezi výrobce terminálů se tehdy zařadila i jedna malá začínající společnost, která přinesla řadu technických novinek a od VISA získala v roce 1984 zakázku na 50 000 kusů terminálů. Do roku 1997 získala 65% podíl na trhu v USA. Touto společností byl VeriFone.

Třetí generace platebních terminálů (16bitových), zaváděná od konce 90. let, podporuje provoz více aplikací současně. Tento rozvoj si vyžádaly banky, které na terminálech potřebují provozovat platební, věrnostní a jiné operace. Specifické požadavky také mají provozovatelé karet pro čerpací stanice. Rozvoj nových obchodních modelů také přinesl nové technologie, např. přenosy pomocí GSM, GPRS nebo Bluetooth (jako první zavedla v roce 2003 firma Ingénico).

Rostoucí požadavky bankovních asociací na bezpečnost transakcí od roku 2002 vyžadují zavádění terminálů se šifrováním informací pomocí 3DES a od roku 2005 i RSA. Proto v letech 2001-2002 výrobci rozšířili svou nabídku o 32bitové platební terminály a 16bitové terminály s koprocesorem, umožňující i tzv. multitasking (provádění více druhů operací současně).

Jak poznáte padělané peníze a kterých falešných bankovek je nejvíce?

Zvláštním druhem terminálu jsou samoobslužné prodejní, telefonní a parkovací automaty Cardholder Activated Terminal (CAT). K placení jsou většinou přijímány kreditní karty MasterCard, VISA a American Express, protože terminály CAT nejsou většinou zařízeny pro on-line autorizaci transakcí, kterou vyžadují debetní karty. Francouzské banky zavedly největší počet terminálů CAT na světě, a to díky celoplošnému zavedení čipových karet, které mohou pracovat o. -line, včetně ověření limitu a PIN klienta. Počet těchto terminálů dosáhl v roce 2001 asi 400 000 (z toho 250 000 ve Francii). Setkat se s nimi můžeme zejména při placení mýtného na dálnicích, parkovného apod.

BOOM PLATEBNÍCH TERMINÁLŮ

V polovině 80.let se začaly používat první terminály pracující nepřetržitě v režimu on-line. Ověření každé transakce probíhá v reálném čase (cca během 10-20 s) v autorizační centrále kartového systému, a to včetně kódu PIN, je-li použit pro verifikaci držitele karty. Kombinací obou výše popsaných postupů ověřování jsou terminály pracující ve smíšeném režimu semi on-line.

Toto řešení šetří čas a telekomunikační náklady. Terminály umožňující on-line ověření transakcí se nazývají Electronic Funds Transfer at Point Of Sale (EFTPOS). Zahájená migrace bank na čipové karty předpokládá kompletní nahrazení imprinterů platebními terminály do 8-10 let. Současně se zvýší počet samoobslužných automatů (výdejní, parkovací apod.), kde bude možné platit bankovními kartami, a rozvine se využití duálních čipových karet pro bezkontaktní odbavení cestujících v hromadné dopravě.

V květnu 2003 obdržela nová řada 32bitových platebních terminálů Ingénico (I5100, I5300, I7300 a I7700) cenu Australia Design Award za vynikající design. Australská společnost Design + Industry věnovala návrhu designu více než rok, a to jak z hlediska ergonomie, tak i technické integrace, odolnosti a bezpečnosti. Dokonce i výběr barev (čtyř) byl předmětem samostatného výzkumu.

Podle společnosti Ingénico přispěje migrace bank na čipové karty EMV, společně s rozvojem aplikací čipových karet v oblasti zdravotnictví a dopravy, k výraznému zvýšení počtu platebních terminálů. Do roku 2010 se má jejich počet na celém světě zvýšit na 68 milionů kusů.

Ukázky z knihy
Pavla Juříka: Encyklopedie platebních karet

1. díl: Jak platit bezpečně i na internetu?

2. díl: Jak vlastně vznikl šek?

3. díl: Jak vznikly peníze?

4. díl: Jak vzniklo bankovnictví

5. díl: Kdy vznikly papírové peníze

6. díl: Peníze a Čechy: kdy vznikla koruna?

7. díl: Jak se tisknou bankovky?

8. díl: Ochrana bankovek proti padělání

9. díl: Jak a kde vznikly platební karty

10. díl: Jak vznikly platební karty-II

11. díl: Kdo vydal první univerzální platební kartu

12. díl: Kdy začaly banky vydávat karty

13. díl: Jak vznikla kartová asociace MasterCard

14. díl: Jak vznikla kartová asociace VISA

15. díl: Počátky platebních karet v Evropě

16. díl: Platební karty v Evropě a jejich začátky v ČR

17. díl: Co způsobilo boom platebních karet

18. díl: Platební karty: magnetický proužek

19. díl: Jak se vyrábějí karty 

20. díl: Jak vznikly první bankomaty 

21. díl: Bankomaty nové generace 

22. díl: Odkdy platíme v obchodech kartou 

reklama


Úryvek je z knihy "Encyklopedie platebních karet" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého, 5.vydání



 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Boj o klienty pokračuje. Banky vymýšlejí další trumfy

České bankovnictví se proměňuje. Konkurenční boj bank získat klienty na svou stranu nekončí, naopak pokračuje. Novým, nízkonákladovým bankám se podařilo získat...  celý článek

Petr Vosála
Setkává se s útoky na bankovní účty lidí. Češi jsou nepoučitelní, říká

Řada Čechů si myslí, že ovládá internetové bankovnictví, k platebním kartám se chová obezřetně a vyzná se přinejmenším v základech internetové bezpečnosti....  celý článek

ČSOB včetně Poštovní spořitelny má mobilní peněženku (Na Nákupy), kterou...
Revoluce v placení: Chytrým mobilem platí v obchodech už tisíce Čechů

Placení mobilem se v Česku stává hitem podobně jako placení pípacími kartami. Mobilní peněženku už využívá přes 15 tisíc Čechů a počty uživatelů každým dnem...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.