Fondy peněžního trhu
Fondy peněžního trhu nakupují především státní pokladniční poukázky, ale i jiné dluhopisy, u nichž je krátká doba do splatnosti. Tudíž i krátkodobé podnikové dluhopisy. Fondy peněžního trhu patří k nejméně rizikovým, což na druhou stranu znamená, že nabízejí také nejnižší výnosy. Jsou vhodné pro krátkodobé investice od 6 měsíců přibližně do jednoho roku. Stabilně překonávají – na rozdíl od termínovaných vkladů v bance – inflaci bez výrazně zvýšeného rizika poklesu hodnoty vložených peněz. Slouží také jako jakýsi předstupeň pro investice do rizikovějších fondů.
Dluhopisové fondy
Tyto fondy trvale investují na dluhopisovém trhu, nicméně v portfoliu se mohou objevit v malém množství i akcie. Riziko je vyšší než u fondů peněžního trhu, dluhopisové fondy však obvykle dosahují vyšších výnosů. Ne všechny dluhopisové fondy jsou stejně rizikové. Fondy které investují do státních dluhopisů nebo do dluhopisů nejkvalitnějších společností jsou mnohem méně rizikové než fondy, které investují do málo kvalitních dluhopisů. Doba po kterou je vhodné setrvat v tomto druhu fondů – minimální investiční horizont – se pohybuje od tří do pěti let právě podle kvality dluhopisů.
Akciové fondy
Prostředky akciových fondů jsou z největší části (více jak dvě třetiny) umístěny na akciových trzích. Akcie patří k nejrizikovějším aktivům, proto jsou i akciové fondy nejvíce rizikové a abychom minimalizovali pravděpodobnost nepříznivého vývoje, je nutné setrvat ve fondu po nejdelší čas, tj. minimálně pět let. Přestože jsou akcie nejvíce rizikové, v dlouhodobém horizontu vždy přinesly nejvyšší výnosy. Hodnota investice může v krátkodobém a střednědobém horizontu značně kolísat, proto jsou tyto fondy učeny pro dlouhodobé investice a pro investory, kteří nepodléhají panice při poklesu o několik procent za půl roku či za měsíc.
Smíšené fondy
Investují jak na dluhopisových, tak na akciových trzích. Výhodou je, že mohou při propadu akciových trhů snížit podíl akcií na minimum a zůstat „v dluhopisech“. Samozřejmě při růstu akcií to platí obráceně a smíšené fondy mohou na růstu akcií získat více než dluhopisové fondy. Minimální investiční horizont je zde závislý na konkrétním fondu, nicméně se spíše blíží horizontu u akcií, tedy pěti letům.
Fondy fondů
Portfolio fondu fondů je složeno převážně z podílových listů či akcií jiných fondů, ale i z akcií a dluhopisů. Fond by tak měl nabízet další úroveň rozložení rizika, ne vždy jsou však fondy fondů investicí s minimálním rizikem. Riziko – míra kolísání hodnoty podílových listů – totiž bývá na úrovni konzervativnějších akciových fondů, liší se však fond od fondu. Minimální délka setrvání ve fondu je stejná jako u akciových fondů – pět a více let.
Další druhy fondů
Zajištěné fondy (specializované fondy, jejichž konstrukce dovoluje zajistit minimální návratnost investice.), chráněné fondy, indexové fondy, hedge fondy,…
Podle rozdělení zisku fondů z investování prostředků podílníků
Růstové fondy (reinvestiční)
Prostředky, které fond získá z investování (dividendy, výnosy z prodeje CP) jsou dále reinvestovány, což se projeví na růstu podílu podílníka na majetku fondu. Výnos je tak podílníkovi vyplacen až při ukončení investice. Výnosové fondy jsou vhodné pro fyzické osoby, neboť ty potom neplatí z výnosu daň (při splnění podmínek pro osvobozené od daně z příjmu – 6-ti měsíční časový test).
Výnosové fondy (dividendové)
Zisky získané z investic fondu jsou v určitých intervalech (týden, měsíc, čtvrtletí či rok) rozdělovány mezi stávající podílníky. Fond vyplácí dividendu, která podléhá 15% srážkové dani, proto jsou tyto fondy oblíbené u právnických osob (ty jinak platí 31% daň ze zisku).
Podle geografického zaměření (rizika)
Globální fondy, fondy zaměřené na země eurozóny, na USA a Severní Ameriku, Asii, Japonsko, …
