Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak si můžete přivydělat k důchodu?

aktualizováno 
Podmínky pro poskytování starobního důchodu při výdělečné činnosti jsou stanoveny rozdílně v závislosti na tom, o jaký starobní důchod se jedná. Výdělečnou činností se rozumí činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění. Ke změnám v podmínkách pro poskytování starobního důchodu došlo od 1. ledna 2004.

Poskytování obecného starobního důchodu při výdělečné činnosti před 1. lednem 2004

Podmínky pro výplatu obecného starobního důchodu při výdělečné činnosti se týkají jednak určité výše příjmu z výdělečné činnosti a výdělečné činnosti v cizině v určeném období, jednak sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou.

Výdělečná činnost v období dvou let po vzniku nároku

Podle § 37 odst. 1 ZDP výplata obecného starobního důchodu nenáleží v období dvou let po vzniku nároku na tento důchod v těch kalendářních měsících, v nichž příjem ze závislé výdělečné činnosti, tj. s výjimkou samostatné výdělečné činnosti, přesáhl dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu, k prvnímu dni kalendářního měsíce výkonu této činnosti.

Výnos 48 % a "pojištění zdarma" Vyplatí se kombinace pojištění se zajištěným fondem? Více ZDE.

Období dvou let se posuzuje ode dne vzniku nároku na starobní důchod, nikoliv ode dne přiznání starobního důchodu. Není rozhodné, zda nárok na starobní důchod vznikl před 1. lednem 1996 nebo po 31. prosinci 1995. Období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod se počítá od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém vznikl nárok na starobní důchod. Tímto obdobím se přitom rozumí 24 kalendářních měsíců.

K příjmu z výdělečné činnosti dosaženému v kalendářním měsíci, do něhož spadá den, od kterého se přiznává starobní důchod, se však nepřihlíží, je-li tato činnost ukončena před tímto dnem.

Příjmem z výdělečné činnosti se rozumí příjem z takové činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění. Za příjem z výdělečné činnosti se proto nepovažuje například odměna dosažená na základě dohody o provedení práce nebo mzda z pracovního poměru, který má z hlediska předpisů o nemocenském pojištění charakter příležitostného zaměstnání. Za příjem z výdělečné činnosti se však považují též dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem, tj. nemocenské, popřípadě podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství.

Příjmem se rozumí příjem bez odpočtu daně z příjmů, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, tedy hrubý příjem. Příjem z výdělečné činnosti se sleduje za každý jednotlivý kalendářní měsíc. Tento příjem se tedy nezjišťuje jako měsíční průměr za určité období (např. kalendářní rok). Rozhodující je vždy příjem, který byl zúčtován v daném kalendářním měsíci, i když náleží za delší než měsíční období. Například prémie za uplynulé pololetí se započtou jako příjem dosažený v tom kalendářním měsíci, ve kterém byly zúčtovány. V případě výkonu více zaměstnání se příjmy ze všech zaměstnání sčítají. Dávky nemocenského pojištění se považují za příjem z výdělečné činnosti v době, za kterou byly vyplaceny; tyto dávky se přitom považují za příjem i v době po skončení výdělečné činnosti.

Výše příjmu se poměřuje k dvojnásobku životního minima platného pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu. Podle zákona o životním minimu (zákon č. 463/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se životní minimum skládá ze dvou složek: z částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (tato částka je odstupňována podle věku) a z částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (tato částka je odstupňována podle počtu osob v domácnosti).

U částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost se vychází vždy z částky platné pro jednotlivce, a to bez ohledu na skutečný počet osob žijících v domácnosti poživatele starobního důchodu. Částky životního minima stanovila vláda naposledy nařízením č. 333/2001 Sb. s účinností od 1. října 2001. Podle tohoto nařízení činí částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb u poživatelů starobních důchodů 2 320 Kč měsíčně a částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost pro jednotlivce činí 1 780 Kč měsíčně (tj. celkem 4 100 Kč měsíčně).

Dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce činí tudíž 8 200 Kč měsíčně a brutto příjem z výdělečné činnosti, při němž náleží výplata starobního důchodu, nesmí tedy přesáhnout tuto částku. Protože částky životního minima se mění (v zásadě od 1. ledna kalendářního roku, byly-li splněny podmínky pro zvýšení těchto částek), je třeba sledovat vývoj těchto částek, neboť pro nárok na výplatu starobního důchodu v kalendářním měsíci je rozhodná částka životního minima platná k prvnímu dni kalendářního měsíce.

Penzijní připojištění ve víru změn.
Do starobní penze nejdříve v 60 letech. Více ZDE.

V případě, že poživatel starobního důchodu vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nenáleží mu výplata starobního důchodu v období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod v těch kalendářních měsících, ve kterých je povinen platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění z měsíčního vyměřovacího základu, který je vyšší než dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu, ke dni 1. ledna příslušného kalendářního roku. Tímto dvojnásobkem je pro celý rok 2002 částka 8 200 Kč, neboť k 1. lednu 2002 platí nařízení vlády č. 333/2001 Sb., (pro rok 2001 to byla částka 7 540 Kč, neboť k 1. lednu 2001 platilo nařízení vlády č. 56/2000 Sb). Protože od 1. ledna 2003 se částky životního minima nezvyšují, platí částka 8 200 Kč jako dvojnásobek životního minima i pro rok 2003. U osob samostatně výdělečně činných není tedy rozhodná skutečná výše příjmu ze samostatné výdělečné činnosti a není ani rozhodné to, zda tato osoba je v kalendářním roce, ve kterém je povinna platit tyto zálohy, účastna důchodového pojištění.

Ukázky z knihy
Jana Přiba: Kdy do důchodu a za kolik?

Kdy do důchodu a za kolik?

Na jaký starobní důchod máte nárok?


Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik?" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Peníze a měnová politka
Jak získat finanční zdroje EU
Naučte se investovat

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

ČSOB včetně Poštovní spořitelny má mobilní peněženku (Na Nákupy), kterou...
Revoluce v placení: Chytrým mobilem platí v obchodech už tisíce Čechů

Placení mobilem se v Česku stává hitem podobně jako placení pípacími kartami. Mobilní peněženku už využívá přes 15 tisíc Čechů a počty uživatelů každým dnem...  celý článek

Bezkontaktní karta odmítla třikrát poslušnost. Transakce proběhla až po vložení...
Sonda: proč vám bezkontaktní karta odmítne při placení poslušnost

Bezkontaktní karty už prakticky převálcovaly ty klasické. Používá je v Česku přes 84 procent lidí. Placení je s nimi opravdu svižné. Zvlášť u plateb do...  celý článek

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.