Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak si spořit na penzi?

  0:01aktualizováno  0:01
Kdo si dnes vydělá zhruba 6 500 korun měsíčně, může podle současné legislativy počítat s tím, že bude v penzi pobírat od státu asi osmdesát procent svých současných příjmů, tedy 5 200 korun. Lidem, jejichž výdělky se pohybují na úrovni čtyřiceti tisíc, bu
Kdo si dnes vydělá zhruba 6 500 korun měsíčně, může podle současné legislativy počítat s tím, že bude v penzi pobírat od státu asi osmdesát procent svých současných příjmů, tedy 5 200 korun. Lidem, jejichž výdělky se pohybují na úrovni čtyřiceti tisíc, bude státní pokladna každý měsíc vyplácet pouze 21 procent, což je asi 8 400 korun.

Těm, kteří se ani v důchodu nechtějí vzdát životní úrovně, na jakou jsou zvyklí, finanční odborníci doporučují: začněte včas spořit. Existuje několik možností - člověk by měl vybírat především podle svého věku a rodinné situace. Zeptali jsme se tří poradců, jak by se měli z finančního hlediska připravovat na důchod lidé ve věku třicet, čtyřicet a padesát let:

A) s příjmem 12 tisíc korun, v důchodu by jim stačilo devět tisíc korun
B) s příjmem 20 tisíc korun, v důchodu by jim stačilo 18 tisíc korun (počítá se s tím, že budou v penzi potřebovat o něco méně peněz, ubudou například výdaje spojené s dětmi, které budou v tu dobu již soběstačné)

Čistý příjem 12 tisíc korun měsíčně, v důchodu chce 9 tisíc korun, penze od státu: 5760 korun

Věk 30 let

Tomáš Janeček, TriMan
Doporučoval bych na penzi spořit patnáct set korun měsíčně, z toho do penzijního fondu pět set korun kvůli maximálnímu státnímu příspěvku. Ve chvíli, kdy vznikne nárok na starobní penzi, by mohl klient peníze vybrat a dále investovat například do fondů peněžního trhu. Zbývajících tisíc korun lze použít na kapitálové životní pojištění. Kvůli maximálnímu efektu bych volil nejmenší pojistnou částku - do 30 tisíc korun - pro případ smrti. Pokud totiž zvolí základní pojistnou částku, bude mít v důchodu přibližně 1 330 000 korun. To v případě, že bude zhodnocení o tři procenta vyšší než inflace. Při minimální rizikové složce jde totiž na spoření 96 procent ukládané částky. Když by stanovil pojistnou částku pro případ smrti ve výši 300 tisíc korun, pak by si našetřil zhruba jeden milion korun. Chce-li získat v důchodu příjem 9 tisíc korun, bude potřeba našetřit zhruba 930 tisíc korun. Tímto způsobem však lze uspořit 1 800 000 korun.

Petr Syrový, Sophia Finance
Aby člověk dosáhl požadovaného příjmu, měl by mít těsně před důchodem naspořeno 336 tisíc korun. Výše měsíční částky použité na spoření záleží nejen na tom, jak daleko má do důchodu, ale i jakého výnosu dosáhne. Je jasné, že čím déle je do důchodu a čím vyššího zhodnocení dosáhne, tím méně musí spořit. Například při pětiprocentním výnosu je třeba měsíčně uložit 357 korun, zatímco desetiprocentní výnos bude "vyžadovat" jen 121 korun.

Miriam Hanáková, Slon
Člověk, který chce mít v důchodu k dispozici měsíčně devět tisíc korun, by měl ukládat každý měsíc devět set korun. Doporučila bych přispívat do penzijního fondu pět set korun a na kapitálové životní pojištění čtyři sta korun. Celkem tak lze získat téměř devět set tisíc korun, což umožňuje měsíční rentu 3 700 korun. Základní model nezahrnuje možné zvýšení příjmu v budoucnosti a u důchodu není uvažována inflace ani zhodnocení. Kapitálové životní pojištění může mít zejména pro mladší střadatele formu investičního životního pojištění, ve kterém sami rozhodnou o rozložení svých prostředků.

Věk 40 let

Tomáš Janeček, TriMan
Kapitálové životní pojistky jsou u střední generace "méně přátelské". Starší člověk je totiž pro pojišťovnu více rizikový, tudíž musí platit více z pojistného na riziko smrti a méně se mu zhodnocuje. Proto bych doporučoval rozložit částku 1500 korun mezi životní pojištění a penzijní připojištění stejným dílem. Penzijním připojištěním lze získat 360 tisíc korun. Dalších 380 tisíc korun přinese životní pojištění za předpokládaných dvacet let. Pojistná částka pro životní pojistku bývá obvykle na úrovni 50 tisíc korun. Pokud by byl klient ekonomickým motorem rodiny a musela by být jeho příjmem zajištěna pro případ smrti, pak bych opět doporučoval využít pouze rizikové pojištění.

Petr Syrový, Sophia Finance
Obecně platí, že státní podpory přinášejí nejvyšší nárůst efektivního výnosu v případě, že se tyto dotované formy spoření používají co možná nejkratší dobu. Efektivní výnos je zhodnocení, které počítá se všemi poplatky, státními podporami, daňovými odpočty a kapitálovými výnosy. Bude-li roční výnos pět procent, musí člověk měsíčně uspořit 703 korun, při desetiprocentním výnosu jen 353 korun.

Miriam Hanáková, Slon
Optimální by bylo měsíčně uložit 1 600 korun. Rozdělení částky by bylo následující: 500 korun penzijní připojištění, 600 korun kapitálové životní pojištění a 500 korun stavební spoření. Tímto způsobem se klient dostane k celkovým úsporám necelých osm set tisíc korun. Při měsíční rentě 3 286 korun se bude čistý příjem pohybovat na úrovni 8 900 korun. Stavební spoření jako forma spoření na důchod je vhodná pouze za předpokladu, že nastřádaná částka bude bezpečně umístěna ve vhodném konzervativnějším investičním instrumentu, například v podílovém fondu peněžního trhu.

Věk 50 let

Tomáš Janeček, TriMan
U tohoto klienta bych vsadil na jistotu, což znamená, že z optimální částky tisíc pět set korun bych doporučil uložit celou sumu do penzijního fondu - tím lze získat i maximální příspěvek od státu a daňové zvýhodnění. Kapitálová pojistka není v tomto případě výhodnou variantou, protože je málo času na zhodnocení peněz a je zbytečně nákladná. Klient by potřeboval v důchodu zhruba 930 tisíc korun, ale spořením v penzijním fondu získá jen 260 tisíc korun. To znamená, že by měl vynakládat na tuto oblast vyšší částku.

Petr Syrový, Sophia Finance
Výše měsíčních úspor na penzi opět záleží na zhodnocení, takže uložená částka se může pohybovat od 1 218 korun - zhodnocení deset procent - až po 1 712 korun při pětiprocentním zhodnocení prostředků.

Miriam Hanáková, Slon
V tomto modelu doporučujeme měsíčně dávat na spoření na penzi 2 400 korun měsíčně. Z toho by mělo jít dvanáct set korun do penzijního fondu, tisíc korun na životní pojištění a dvě stě korun na stavební spoření. I přes vyšší uspořenou částku získá člověk kvůli krátké době jen zhruba 428 tisíc korun. Takže ke svému starobnímu důchodu si měsíčně může přilepšit necelým dvěma tisíci korunami.

Čistý příjem 20 000 korun čistého měsíčně, penze od státu: 6 600 korun

věk 30 let

Tomáš Janeček, TriMan
Předností tohoto klienta je vyšší příjem a mládí. Tudíž bych doporučoval z penzijního připojištění získat maximum formou státního příspěvku a daňových úlev. Výhodné by bylo ukládat 1500 korun měsíčně. U životního kapitálového pojištění bych doporučoval jít také až na nejvyšší úroveň. Optimální úložka by byla ve výši tisíc korun za měsíc a pojistná částka 30 tisíc korun. V důchodovém věku pojištěnec získá z penzijního fondu 1 270 000 korun a z kapitálového pojištění zhruba 1 330 000 korun. Celková částka 2 600 000 korun by při měsíční rentě devět tisíc korun mohla vydržet do 84 let věku.

Petr Syrový, Sophia Finance
Na otázku, jaký způsob je pro klienta nejvýhodnější, nelze jen vycházet z poskytovaných daňových výhod a státní podpory. Rozhodující roli pro porovnání několika variant hraje efektivní zhodnocení vložených prostředků. Pro tuto příjmovou kategorii je potřeba naspořit zhruba 1 536 000 korun. Výše starobního důchodu se bude pohybovat na hranici sedmi tisíc, takže je potřeba doplnit více peněz, aby si člověk udržel životní úroveň. Při pětiprocentním výnosu je potřeba uložit 1 626 korun, zatímco při desetiprocentním jen 552 korun. Pro tak dlouhou dobu spoření bych uvažoval spíše o využití otevřených podílových fondů, které nabízejí více volnosti.

Miriam Hanáková, Slon
Podle námi doporučovaného modelu by bylo ideální měsíčně spořit částku 3 200 korun. Klient by měl rozdělit tuto sumu mezi tři varianty: 1500 korun penzijní připojištění, 1 000 korun životní pojištění a 700 korun podílový fond. Výsledná hodnota úspor by při zachování tohoto postupu byla necelých dva a půl milionu korun, takže by si klient mohl dovolit měsíční rentu něco přes deset tisíc korun.

Věk 40 let

Tomáš Janeček, TriMan
I pro tuto věkovou kategorii je vhodná kombinace 1 500 korun měsíčně do penzijního fondu a tisíc korun na kapitálové životní pojištění. Klient však naspoří méně, protože bude ukládat prostředky kratší dobu. V systému penzijního připojištění tak získá zhruba 660 tisíc korun a od pojišťovny přibližně 480 tisíc korun. Člověk by potřeboval ušetřit zhruba dva miliony korun a tímto způsobem dosáhne jen 1 140 000 korun, takže bude potřeba vynakládat větší částky do této oblasti.

Petr Syrový, Sophia Finance
Rozdíl deseti let v době spoření se samozřejmě projeví i ve velikosti částky odkládané pro využití v důchodovém věku. Při minimálním pětiprocentním výnosu by musel člověk uložit 3 206 korun, desetiprocentní zhodnocení by vyžadovalo jen 1 612 korun měsíčně. Konkrétní volba spoření na penzi bude závislá právě na efektivním výnosu, který záleží na době spoření, na daňovém pásmu klienta či výši pravidelného vkladu.

Miriam Hanáková, Slon
Takovému klientovi bychom doporučili investovat měsíčně 3 800 korun do spoření na penzi. Patnáct set korun bychom doporučili vložit do penzijního fondu, tisíc korun na kapitálové životní pojištění a třináct set korun na stavební spoření. Celkem tak klient získá pro důchodový věk téměř dva miliony korun, z nichž by mohl čerpat měsíční rentu osm tisíc korun.

Věk 50 let

Tomáš Janeček, TriMan
Pro člověka z vyšší věkové skupiny bych doporučil maximálně využít jen penzijní připojištění s tím, že bude mít v důchodu okolo 260 000 korun. U kapitálového pojištění je problém, že za deset let se 120 tisíc korun vložených klientem zhodnotí jen asi o 40 000 korun. Proto bych doporučil jinou formu spoření, například stavební, kde při dvou spořících cyklech vydělá celkem 170 000 korun, ale vloží jen 120 tisíc.

Petr Syrový, Sophia Finance
Tato skupina je v nevýhodné situaci, protože klient musí během krátké doby uspořit velkou částku. Výše měsíčních úložek se tak podle efektivního zhodnocení pohybuje mezi 7 810 korunami až 5 559 korunami, aby se člověk dostal na cílovou sumu jeden a půl milionu. Kladem je na druhou stranu vyšší příjem. Konkrétní volba ale záleží na představách a možnostech klienta.

Miriam Hanáková, Slon
Nechceme-li zatížit příliš rodinný rozpočet klienta, doporučila bych měsíční úložku ve výši pět tisíc korun. Optimální by bylo rozdělení mezi čtyři varianty: 1 500 korun na penzijní připojištění, 1 000 korun životní pojistka, 1 000 korun do otevřeného podílového fondu a 1 500 korun stavební spoření. Tímto postupem se dobereme sumy zhruba 937 tisíc korun. Doživotní vyplácená renta by se mohla pohybovat na úrovni čtyř tisíc korun, což by znamenalo příjem okolo deseti tisíc korun.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Častý omyl Čechů: evidenční list důchodového pojištění je k ničemu

Ne každý doklad patří do koše. Pokud jste zaměstnaní a vyhodíte evidenční list důchodového pojištění, který vám vystaví každý rok váš zaměstnavatel, děláte...  celý článek

Ilustrační snímek
Léčíte se? Komplikace na dovolené vám pojištění nezaplatí

Dovolená je zaplacená, rodina se těší, ale kromě balení a zařizování provozu opuštěné domácnosti je třeba dodělat spoustu věcí v práci. Dovolenou si člověk...  celý článek

Ilustrační snímek
Konec studií: jak na sociální a zdravotní pojištění v pěti situacích

Od kdy platí absolventi středních a vysokých škol odvody na sociální a zdravotní pojištění? A jak je tomu s odvody, když se po škole někdo rozhodne podnikat či...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.