Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak si v práci přilepšit

aktualizováno 
V současné době může zaměstnavatel přispívat svému zaměstnanci na dva finanční produkty - penzijní připojištění se státním příspěvkem a kapitálové životní pojištění.Protože je v této oblasti mnoho nejasností a prodejci těchto produktů se mnohdy snaží ve firmách prodat za každou cenu, tedy bez objektivních informací, pokládám za užitečné shrnout některá fakta.

Na oba produkty se zde budeme dívat pouze z pohledu příspěvku zaměstnavatele a hned na úvod zdůrazňuji, že příspěvkem zaměstnavatele není nijak dotčena možnost snížení základu daně u zaměstnance, pokud si sám (tedy ze své čisté mzdy) platí příspěvek na penzijní připojištění nebo pojistné na KŽP.

Z následujících tabulek je zřejmé, že oba produkty mají nastaveny tři úrovně příspěvků. Ta první je jednoznačně výhodná pro všechny - zaměstnanec neplatí daň, sociální ani zdravotní pojištění, zaměstnavatel neplatí sociální ani zdravotní pojištění a příspěvek uplatní jako svůj daňově účinný výdaj. Druhá úroveň je rovněž maximálně výhodná pro zaměstnance, zaměstnavatel z ní neodvede sociální a zdravotní pojištění, nemůže ji však uplatnit jako daňově účinný výdaj. Třetí, nijak shora neomezená úroveň výše příspěvku, je pouze osvobozena od sociálního a zdravotního pojištění. 

 

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění
Měsíční příspěvek zaměstnavatele  daň z příjmu zaměstnance  soc. a zdr. poj. zaměstnance     soc. a zdr. poj. plac. podnikem  daňový výdaj podniku
do 3% hr. mzdy   NE     NE        NE      ANO
od 3 do 5% hr.mzdy  NE     NE       NE     NE
nad 5% hr. mzdy  ANO   NE  NE  NE

 

Příspěvek zaměstnavatele na kapitálové  připojištění
Roční příspěvek zaměstnavatele  daň z příjmu zaměstnance  soc. a zdr. poj. zaměstnance     soc. a zdr. poj. plac. podnikem  daňový výdaj  podniku
  do 8.000,-    NE     NE        NE      ANO
    od 8.000,-     do 12.000,-   NE     NE       NE     NE
 nad 12.000,-  ANO   NE  NE  NE

Pro objasnění výhodnosti příspěvku v první popř. druhé úrovni je ještě třeba porovnat např. 100,- Kč vyplacených formou mzdy a formou příspěvku na výše uvedené produkty:

 

  soc. a zdr. poj. zaměstnance soc. a zdr. poj. plac. podnikem celkový výdaj   podniku  příjem zaměstnance před zdaněním
100,- mzdy   13,50    35,-      135,-    86,50
100,- příspěvku 0 0 100,- 100,-
 

Pokud jde o zdanění, tak mzda je samozřejmě daněna progresivní sazbou v rozsahu 15-32% ihned (tedy před jejím vyplacením zaměstnanci). Pokud jde o příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění, pak se daní pouze v případě předčasného ukončení smlouvy (pevná sazba 25%) nebo při čerpání jednorázového vyrovnání (pevná sazba 15%). Příspěvek zaměstnavatele na kapitálové životní pojištění se daní pouze v případě předčasného ukončení (vypovězení) smlouvy (pevná sazba 25%). 

Penzijní připojištění nebo KŽP?

Pokud se můžeme rozhodnout mezi příspěvkem zaměstnavatele na PP nebo KŽP, musíme uvážit několik hledisek:

1/ PP nekryje žádné riziko, tudíž je obecně finančně výhodnější, zvláště pak, když k příspěvku zaměstnavatele přidá svůj příspěvek i zaměstnanec, což mu umožní čerpat státní příspěvek až 150,- Kč měsíčně. 

2/ KŽP naopak kryje riziko, za což si pojišťovna přirozeně nechá zaplatit, na druhou stranu zvláště u mladších lidí lze takovouto pojistku využít například k dozajištění hypotéky či zajištění rodiny pro případ nejhorší. Musím připomenout, že i u KŽP lze dosáhnou velmi zajímavého výnosu, pokud zvolíme produkt tzv. investičního životního pojištění, omezíme pojistnou ochranu na minimum a pojistné alokujeme do fondu s významným podílem akcií. Za jistých okolností tak můžeme dosáhnout lepšího výnosu než u PP, neboť penzijní fondy mají omezené možnosti agresivnějšího investování.

3/ PP je rozhodně flexibilnější - pokud změníme zaměstnání nebo zaměstnavatel přestane příspěvek platit, nic se neděje. Stačí, když si začneme sami platit 100,- Kč měsíčně, což není tak velká zátěž. V případě KŽP musíme buď celou platbu zaměstnavatele převzít sami nebo jednat s pojišťovnou o úpravě pojistky, což nemusí být jednoduché. 

Rozhodnutí je tedy věcí značně individuální a je třeba pohledu z více stran. 

Závěrem ještě několik praktických poznámek:

1/ Teoreticky nemá zaměstnavatel právo diktovat zaměstnancům, do jakého penzijního fondu či do jaké pojišťovny bude přispívat. Praxe je ovšem odlišná. Je nutno přiznat, že pro mzdovou účetní je výrazně jednodušší komunikovat s jedním fondem či pojišťovnou, nicméně dobrý účetní software tento "problém" může snadno vyřešit. Do hry pak vstupují provize, slíbené příslušnému vedoucímu pracovníkovi od prodejce fondu či pojišťovacího agenta. Pokud jde o PP, pak je třeba připomenout, že vlastním převodem dříve sjednaného připojištění do

zamestnanci.idnes.cz

Zajímá vás více téma penzijního připojištění a možnost příspěvků zaměstnavatele?Přečtěte si více informací ZDE.

zaměstnavatelem nadiktovaného fondu neztratí zaměstnanec ani korunu, ale pokud byla původní smlouva sjednána např. do 50ti let (starší penzijní plány), pak převodem dojde k jejímu prodloužení do 60ti let. U KŽP žádné převody možné nejsou. 

2/ Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pro příspěvek zaměstnavatele lze použít jakoukoliv dříve sjednanou smlouvu na penzijní připojištění se státním příspěvkem. U KŽP je situace obdobná, smlouva ovšem musí splňovat dvě podmínky: musí být sjednána minimálně na 5 let a plnění z ní musí nastat nejdříve v roce, kdy zaměstnanci bude 60 let.

3/ Na příspěvek zaměstnavatele není právní nárok, lze jej však sjednat např. v kolektivní smlouvě. 

4/ Přispívat může i majitel firmy sám sobě, podmínkou je, že firmu má založenu jako právnickou osobu (např. s.r.o.) a má navázán s firmou pracovněprávní vztah (bere například pravidelnou mzdu jako jednatel či ředitel). Pokud si společníci pouze rozdělují zisk s.r.o. po zdanění, přispívat si na PP a KŽP jako zaměstnanci nemohou! Stejně tak si nemůže jako zaměstnavatel přispívat OSVČ který podniká jako fyzická osoba, neboť není a nemůže být sám sobě zaměstnancem.

5/ Přispívat mohou všichni zaměstnavatelé - tedy i státní organizace, obce a organizace napojené na státní či obecní rozpočty (příspěvkové a rozpočtové organizace). Pokud například ředitel školy přidá učiteli v osobním ohodnocení 100,- Kč, zatíží rozpočet školy částkou 135,- Kč a učitel dostane cca 70,- Kč. Pokud stejných 100,- Kč dá učiteli na PP či KŽP, zatíží rozpočet školy jen 100,- Kč a učitel dostane na své PP či KŽP celých 100,- Kč. Je to tedy cesta, jak zvýšit  osobní odměnu a nezatížit se přitom odvody sociálního a zdravotního pojištění (35% hrubé mzdy navíc!).

Jaké máte zkušenosti s příspěvkem zaměstnavatele Vy?  Přízpěvku na který produkt byste dali přednost? Podělte se s námi o váš názor.

Autor působí jako rodinný finanční poradce.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Životní pojistku má více než polovina Čechů. Jaké jsou letošní novinky

Celkem 53 procent Čechů, kteří se dostali do vážné životní situace, přiznává, že to mělo výrazný vliv na jejich domácí rozpočet a finanční situaci rodiny. V...  celý článek

Ilustrační snímek
Invalidů je přes 425 tisíc, kdo je ohrožený a jak srazit finanční dopad

Moderní životní pojištění řeší celou řadu zdravotních problémů, ale je důležité nastavit si ho na míru. Kdo ho opravdu potřebuje? Kdy z něj očekávat peníze a...  celý článek

Ilustrační snímek
Rádce: Pojistěte si auto jen na dovolenou. Jak na to a za kolik

Přijde vám havarijní pojištění zbytečně drahé? Možná je. Ale chystáte-li se na cestu do zahraničí, může se hodit. Navíc vůz si můžete pojistit třeba jen na pár...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.