Jak si vybrat ten nejlepší fond

  • 1
„Jak se daří fondu?“ je snad nejdůležitější otázka, která zajímá každého investora podílových fondů. Ještě předtím než si fond vyberete, je důležité zvážit právě tuto otázku tak, aby výnosy v budoucnu odpovídaly vašim finančním cílům. Zkoumání výkonnosti fondů by investoři měli začít právě studováním jejich výnosů.

Použití dlouhodobých údajů výkonnosti

Samotná znalost předchozích výnosů fondu (obzvlášť za období kratší než jeden nebo dva roky) neumožňuje správné vyhodnocení fondu. Pokud je to možné, měl by investor používat dlouhodobou výkonnost fondu, porovnat ji s výkonností podobných fondů nebo s vhodným tržním benchmarkem.

 

Měl by mít také na paměti, že podmínky na trhu se mohou rok od roku měnit a je tudíž velmi nepravděpodobné, že se minulé výsledky výkonnosti fondů přesně zopakují v budoucnosti. Spolehlivé informace o celkových výnosech jsou snadno dostupné. V případě zahraničních fondů některé instituce regulující trh fondů požadují, aby byly publikovány údaje o jednoleté, pětileté a desetileté výkonnosti za poslední kvartál. Výkonnost fondu v průběhu delší periody dává spolehlivější závěry o výsledcích fondu (pokud fond nezměnil v průběhu tohoto období investičního manažera či manažery). Zatímco srovnání výnosů jenom za jeden rok má malou vypovídací hodnotu, při stanovování kvality dvou fondů může porovnání meziročních výnosů (jak se výkonnost změnila v čase) poskytnout cennou a odhalující skutečnost.

 

Dívejte se na výkonnost fondu v perspektivě

Historická výkonnost není nejvhodnější prediktor budoucích výnosů. Nezřídka se stává, že fondy, které dosáhly v jednom roce vysoké výnosy, mají slabší výsledky v následujících letech. Top-výkonnostní fondy mají někdy tendenci produkovat později už jen průměrné výsledky. Investoři by měli být proto opatrní v případě tzv. horkých fondů, jejichž výkonnost je založená na posledních výsledcích. Mnoho top fondů dosáhlo působivé výsledky díky dočasným pohybům na trhu nebo tím, že investovalo v úzkém segmentu (např. sektoru) akciového trhu. Takové horké investice se „zchladí“ a budou nahrazeny jinou skupinou „krátkodobých hvězd“.

 

Nová příloha o podílových fondech vám poradí, jak nejlépe nakupovat podílové fondy. Podílové fondy 2003 - klikněte ZDE

Nepřehlížejte rizika fondů

Jednostranná orientace pouze na výnos fondu může znamenat, že investor úplně ignoruje rizikové vlastnosti fondu. Krátké období silných výnosů může být jednoduše výsledkem rizikové volatility fondu, a proto může být následováno obdobím velmi slabých výnosů. Investor ovšem může získat vyšší dlouhodobé výnosy přijetím dodatečného, opatrně zváženého rizika. Například investováním na akciových trzích s dlouhodobým cílem můžete získat pravděpodobně vyšší výnosy (při vyšší volatilitě) než když investujete do fondů peněžního trhu.

 

Nesledujte pouze hodnotu podílů

Někteří investoři monitorují fondy prostřednictvím hodnoty podílu (NAV) zveřejňované v periodikách a různých informačních zdrojích. Hodnota podílu ovšem sama o sobě může poskytnout mylný obraz výkonnosti fondu, který je nejlépe měřen celkovým výnosem. Platí dvě skutečnosti: 1.Hodnota podílu se vždy sníží při výplatě výnosů (dividendy). 2. Změna hodnoty podílu se mění téměř každý den v závislosti na změnách cen cenných papírů uložených ve fondu. Například pokud hodnota 1 podílu je 100 Kč a fond zaplatí dividendu 1 Kč na 1 podíl, potom se hodnota podílu sníží o 1 Kč. Pokud zároveň cenné papíry ve fondu klesnou o 1 % za 1 den, potom celková změna hodnoty podílu bude 2 Kč a hodnota tedy bude 98 Kč. Investor „zaměřený“ jen na cenu podílu by viděl pokles hodnoty podílu o 2 % – což je dvojnásobek toho, co ve skutečnosti ztratil. Ceny akcií a dluhopisů se mění téměř každý den, tyto změny je ovšem potřeba vidět v jisté perspektivě. Například pokles o 1 Kč při hodnotě 100 Kč na 1 podíl je 1 %, ale stejný pokles 1 Kč při hodnotě 10 Kč už znamená posun 10 %.

 

Použití správného metru

Samotná historická výkonnost nepoví, zda jsou výnosy fondu dobré nebo špatné. Z hlediska výkonnosti je lepší porovnat výkonnost fondu s vhodným benchmarkem v průběhu stejného období. Například pokud velký fond dosáhl 20 % v roce 1998, některé podílníky to potěšilo. Výnos 20 % je téměř dvojnásobek historické průměrné hodnoty výnosu měřeného americkým akciovým indexem S&P 500. Ale 20 % bylo v roce 1998 pod celkovým výnosem indexu S&P 500 a fond tedy byl pod benchmarkem. Výkonnost fondů může být posuzovaná proti dvěma typům benchmarků (metrů): indexům trhu a sektorovým (skupinovým) průměrům. Index monitoruje celkový výnos všech cenných papírů (akcií a dluhopisů) na daném trhu nebo segmentu trhu. Sektorové (skupinové) průměry (angl. peer group averages) měří průměrné výnosy dosažené určitou skupinou podílových fondů s podobnými investičními cíly a politikou. Mezi nejznámější poskytovatele peer group averages patří Morningstar Inc. a Lipper Inc.

Předchozí díly seriálu o podílových fondech naleznete zde:

1. díl: Jak vydělávat s podílovými fondy

2. díl: Riziko a výnos - dají se od sebe oddělit?

Příští díl bude na téma: Malé versus velké fondy

 

Jako základ pro porovnávání se používají různé druhy indexů. Obvykle je tento benchmark uváděný v informačních materiálech o fondu.

 

Porovnávejte „jablka s jablky“

Nejznámější a nejčastěji kótovaný benchmark např. pro největší akciový trh je Dow Jones Industrial Average. I přesto je ale Dow Jones jenom zřídka (pokud vůbec) vhodným benchmarkem pro akciový podílový fond, protože obsahuje jen 30 největších amerických společností. Pro široce diverzifikovaný akciový fond je vhodnější širší index (jako je S&P 500 Index), který má s fondem podobnější charakteristiky. A naopak, S&P 500 Index by nebyl vhodným benchmarkem pro fond investující do akcií malých společností, protože měří akcie 500 největších amerických firem.

 

Nejlepším metrem pro celý akciový trh v USA je Wilshire 5000 Total Market Index, který je založen na více než 6 500 akciích. Studium vhodných akciových indexů může investorovi poskytnout perspektivu pro rizikový potenciál fondu.

 

Aktivně spravovanému fondu se samozřejmě může dařit lépe nebo hůře než benchmarku z důvodu koncentrace jeho investic. Například pokud akciový fond má 40 % svých aktiv v průmyslovém odvětví, které je zastoupeno jen 10 % ve fondovém benchmarkovém indexu, potom podmínky v tomto odvětví budou mít větší vliv na fond než na index. Problémy v tomto odvětví by mohly stáhnout výnosy fondu oproti indexu, ale v čase prosperity odvětví to bude opačně.

 


Úryvek je z knihy "FONDY - jak vydělávat pomocí fondů" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Účetnictví bank a finančních institucí 2003
Pohledávky - vzory smluv a podání
Mzdové účetnictví 2003