Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak si vykompenzovat ztrátu z podnikání

aktualizováno 
Obecně se lidé domnívají, že čím více peněz vydělají, tím vyšší daň z příjmů musí odvést. V principu toto pravidlo platí, avšak za určitých okolností je určující, jaký druh příjmu poplatník daně z příjmů vytváří. Jak se počítá základ daně a daňová povinnost u poplatníků s více druhy příjmů?
Peníze, kalkulačka, dluh

Peníze, kalkulačka, dluh | foto: Profimedia.cz

Daňová povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob se vypočítá na základě zjištění základu daně. Tím není nic jiného než rozdíl mezi příjmy poplatníka dosaženými ve zdaňovacím období a výdaji prokazatelně vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Zákon o daních z příjmů pracuje s pěti druhy příjmů, které se pro účely zjištění základu daně sčítají. Před vlastní analýzou vzájemných vazeb těchto příjmů je nutné tyto druhy vyspecifikovat a osvěžit si, kam každá vydělaná koruna padá.

  • Paragraf 6 – Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z pracovněprávního poměru, příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů s.r.o., komanditistů u k.s., odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob
  • Paragraf 7 – Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti – (zemědělská výroba, živnost, jiné podnikání, podíly společníků v.o.s. a komplementářů k.s. a jiná samostatná činnost)
  • Paragraf 8 – Příjmy z kapitálového majetku – podíly na zisku (dividendy), podíly na s.r.o. a  k.s., na základě členství v družstvu, podíly na zisku tichého společníka, úroky z vkladních knížek, výnosy z vkladních listů, dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, plnění ze soukromého ŽP, úroky z držby směnek apod.
  • Paragraf 9 – Příjmy z pronájmu – příjmy z pronájmu nemovitostí jejich částí nebo bytů a příjmy z pronájmu movitých věcí (pokud nejde o příležitostný pronájem dle paragrafu 10)
  • Paragraf 10 – Ostatní příjmy – zde se lakonicky omezím na tvrzení, že do této skupiny patří vše, co nejsme schopni zařadit do předcházejících skupin

Pozn. aut.: V předcházejícím přehledu druhů příjmů jsem se snažil uvést ty nejtypičtější druhy příjmů. K detailnějšímu vymezení je nutné využít plné znění Zákona o daních z příjmů (a to paragrafy 6 až 10)

popisekŠVARCSYSTÉM – ÚČINNÝ, GENIÁLNÍ,
ale stále nelegální

Dílčí základy daně lze jednoduše sčítat pouze pokud jsou všechny plusové či nulové

Zkusme si demonstrovat v nadpisu uvedené pravidlo na několika názorných příkladech:

Příklad 1:
Dílčí základy daně poplatníka:

Vzhledem k tomu, že všechny základy daně jsou kladné, tak zde vypočteme základ daně prostým součtem. Základ daně tohoto poplatníka je roven 340 000 Kč.

Příklad 2:
Dílčí základy daně poplatníka:

Vzhledem k tomu, že všechny základy daně jsou kladné nebo nulové, tak zde vypočteme základ daně prostým součtem. Základ daně tohoto poplatníka je roven 285 000  Kč.

Příklad 3:
Dílčí základy daně poplatníka:

Zde již nastupuje případ, kdy poplatník dosáhl v jednom z dílčích základů daně ztrátu – výdaje převyšují příjmy (jde o ztrátu z podnikání). Aplikujeme pravidlo, že ztrátu dle paragrafu 7 či 9 lze kompenzovat s kladnými dílčími základy z paragrafů 7 až 10. Následně získáváme základ daně 265 000 Kč.

Příklad 4:
Dílčí základy daně poplatníka:

Zde se opět odrazíme od předcházejícího pravidla (ztrátu dle paragrafu 7 lze kompenzovat s ostatními paragrafy s výjimkou paragrafu 6 – avšak pouze do úhrnné výše těchto dílčích základů). Z toho důvodu je základem daně 250 000 Kč s tím, že ztrátu z podnikání –25 000 Kč si podnikatel může uplatnit proti dílčím základům daně 7 až 10 v následujících pěti letech. Nikdy je ovšem nesmí kompenzovat s příjmy dle paragrafu 6.

Příklad 5:
Dílčí základy daně poplatníka:

Základem daně bude opět 250 000 Kč s tím, že ztrátu z podnikání může podnikatel kompenzovat během dalších pěti let (opět pouze proti příjmům dle paragrafu 7 až 10).

Máme-li základ daně, pak lehce spočítáme výslednou daňovou povinnost
Daň vypočítáme ze základu daně dle následujících podmínek pro rok 2006:

Z výše uvedených podmínek plyne, že daňová povinnost ze základu daně 250 000 Kč činí 40 912 Kč.

Výše uvedené příklady demonstrují, že výslednou daňovou povinnost neovlivňuje pouze součet dílčích daňových základů, avšak je nutné vzít v úvahu fakt, že některé druhy příjmů nelze vzájemně kompenzovat. Možná to vypadá nespravedlivě, ale poplatník s těmito principy musí počítat.
 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Simone Giovannozzi
Netradiční zaměstnání: Se psy hledá lanýže a slušně vydělává

Říkají mu Simone Tartufi, tedy Simone Lanýž. To proto, že se živí prodejem aromatických hub. Dodává lanýže do špičkových italských, francouzských, německých...  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.