Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak spolurozhodovat
o domě, v němž bydlíte

aktualizováno 
Mít byt v osobním vlastnictví má v porovnání s ostatními typy bydlení řadu výhod. Byt lze kdykoli prodat, pronajmout nebo dát do zástavy bez toho, aby bylo třeba získat povolení od ostatních obyvatel či spoluvlastníků domu. Ale i majitelé bytu v osobním vlastnictví mají své povinnosti.
Římské právo

| foto: Profimedia.cz

Konkrétně jsou práva a povinnosti vlastníků bytových jednotek upraveny zákonem č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů.

Společné části domu

Zatímco bytové jednotky v bytových domech jsou ve výlučném vlastnictví jednotlivých majitelů, společné části domu jsou v jejich podílovém spoluvlastnictví. S převodem vlastnictví jednotky na jinou osobu přechází také spoluvlastnické právo ke společným částem domu.
Velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu se určuje vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy dané jednotky k celkové ploše všech jednotek v domě. Velikost podílu je pak rozhodující při hlasování členů společenství vlastníků jednotek o důležitých záležitostech týkajících se provozu domu.

Společenství vlastníků jednotek

Vlastníci bytových jednotek jsou vždy povinně členy společenství vlastníků jednotek (SVJ), přičemž jejich členství vzniká automaticky ze zákona spolu s převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky. Nemohou si tedy vybrat, že se členy nestanou.

Společenství vlastníků jednotek je právnická osoba, která zajišťuje správu domu a údržbu společných prostor. Vzniká ze zákona, a to v domech, kde je nejméně pět bytových jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků. Mezi činnosti SVJ patří například uzavírání smluv s dodavateli služeb spojených s užíváním bytů a rozúčtování jejich cen na jednotlivé vlastníky.

SVJ povinně vytváří dva orgány – shromáždění a výbor. Nejvyšším orgánem je shromáždění vlastníků jednotek, které tvoří všichni členové SVJ. Shromáždění pak volí a odvolává členy výboru společenství, který je výkonným orgánem. Shromáždění pak může zvolit také kontrolní komisi.

popisekJAK SI ZVÝŠIT CENU BYTU,
za cizí peníze?
 

O čem rozhoduje shromáždění

Členové SVJ musí shromáždění konat alespoň jednou ročně. Mezi činnosti a úkony, o kterých rozhodují členové SVJ prostřednictvím svého hlasování na shromáždění, patří například:

  • schválení nebo změna stanov
  • uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotce se souhlasem člena společenství, který je jejím vlastníkem, k zajištění pohledávek vyplývajících z úvěru poskytnutého na náklady spojené se správou domu
  • změna stavby či účelu jejího užívání
  • schválení roční účetní závěrky
  • stanovení výše příspěvků členů SVJ na správu domu a pozemku
  • výše záloh na úhradu za služby
  • způsob rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy SVJ
  • vymáhání plnění povinností uložených členům SVJ
  • pravidla pro užívání společných částí domu
  • schvalování rozpočtu společenství

Jak shromáždění hlasuje

Shromáždění je schopné usnášení tehdy, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů. K přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů, přičemž při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu.

Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky rovněž požádat soud, aby o ní rozhodl.

Pro některá důležitá rozhodnutí je zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů. Jedná se například o schválení nebo změnu stanov, o uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám a o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky.

K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Pokud jde o méně zásadní stavební úpravy, jako jsou modernizace, rekonstrukce, stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek.

Odpovědnost vlastníků bytových jednotek

Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou vlastníci bytových jednotek oprávněni a povinni v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů. To znamená, že v tomto poměru ručí každý z nich i za závazky SVJ.

Jak již bylo výše zmíněno, SVJ může se souhlasem vlastníka jednotky sjednat smlouvu o zástavním právu k jeho jednotce včetně příslušných spoluvlastnických podílů na společných částech domu, a to k zajištění pohledávek vyplývajících z úvěru poskytnutého na náklady spojené se správou domu. Za závazky vyplývající z této smlouvy ručí přitom jednotliví vlastníci až do výše ceny své jednotky. Proto je třeba se o činnosti a fungování SVJ zajímat a účastnit se schůzí shromáždění. Neuvážený úvěr, který si sousedé odhlasují, by mohl vést i k nečekaným a nepříjemným problémům.

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky mírně zlevňují, stále se drží na hladině dvou procent

Hypotéky si daly letní pauzu a mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla, a to na 2,02 procenta. V červenci klesl jak počet, tak i objem nových...  celý článek

Ilustrační snímek
Po rozvodu refinancovala hypotéku. Čekalo ji nepříjemné překvapení

Každý rozvod stojí spoustu peněz. A nejen za právníky. Pokud mají manželé hypotéku, která po vypořádání majetku přejde je na jednoho, čeká nového majitele...  celý článek

Ilustrační snímek
Přichází renesance úvěrů ze stavebního spoření? Rozhodne o tom ČNB

Zdá se, že úvěry ze stavebního spoření jsou opět v kurzu. Naznačují to údaje o nově poskytnutých úvěrech i aktivity stavebních spořitelen přizpůsobit svoji...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.