Přes 60 procent lidí v Česku považuje současnou ekonomickou situaci za špatnou. Podobná část obyvatel pak navíc počítá s tím, že se ekonomická situace v zemi během příštích měsíců ještě zhorší. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který probíhal v polovině letošního roku a účastnilo se ho 1 034 respondentů ve věku od 15 let.
Bude hůř, předpovídají Češi
V otázce budoucího ekonomického vývoje patří Češi k největším škarohlídům v regionu. Zatímco 61 procent z nich počítá s tím, že ekonomická situace země se zhorší, v sousedním Polsku si to myslí jen 29 procent lidí. Většími optimisty jsou i v zadluženém Maďarsku, kde se zhoršením situace počítá 48 procent lidí, na Slovensku 44 procent.
Česko si přitom ve srovnání se svými sousedy zatím nevede nikterak špatně. Například míra nezaměstnanosti je zde nižší než v okolních zemích.
Vyrovnanější pozici mají Češi v otázce současné ekonomické situace. Za špatnou ji považuje 67 procent lidí, stejný podíl jako na Slovensku. V Maďarsku cítí špatnou situaci dokonce 73 procent obyvatel. Největšími optimisty jsou opět Poláci.
Polské "růžové brýle" podle ekonomů dávají smysl. "Polsko se vyhnulo recesi po první vlně finanční krize a vede si poměrně dobře i nyní. A na dobrou kondici ekonomiky ukázala také poslední, překvapivě dobrá data HDP na Slovensku," naráží i na slovenský spíše pozitivní výhled ekonom David Marek ze společnosti Patria Finance.
Druhým dechem však Marek upozorňuje, že tyto země mají teprve před sebou výrazné utažení rozpočtových opasků. "Jejich veřejné finance jsou aktuálně v horším stavu než české, u nichž už loni proběhlo výrazné snížení deficitu," dodává ekonom Marek.
Přesto podle personalistů a psychologů mají odlišné postoje a očekávání obyvatel jednotlivých sousedních států své kořeny už v samotných národních mentalitách, které se často výrazně liší. Podle psychologa a personálního kouče Tomáše Vašáka je pesimistický postoj Čechů dokonce jistým typickým národním rysem.
Psycholog: Souvisí to s národní hrdostí
"Podle mého to souvisí i s národní hrdostí. Zatímco Poláci i Maďaři se vidí jako silné a hrdé národy, Češi se vždy brali spíše za lúzry. Navíc si v tom řada z nás vyloženě libuje, být věčným škarohlídem je velmi módní způsob sebeprezentace," zamýšlí se Vašák, který několikrát školil i polské manažery.
Nabízí proto také další srovnání české a polské "pozitivní" mentality: "Silnou stránkou Poláků je schopnost pozitivně reagovat na výzvy. Zatímco Čech je často s nějakou výzvou či problémem hotový tvrzením, že ‘něco nejde‘, Polák vždy zareaguje alespoň ‘pokusím se‘," popisuje z vlastní zkušenosti Vašák.
S jeho postřehy souhlasí Eva Kramešová z personální společnosti Hays. Ta má ve firmě na starosti trénink a rozvoj lidí v Česku, Polsku a Maďarsku. "Poláci mi připadali vždy podnikavější než Češi, o obchodech nejen mluví, ale rychle je realizují. Nehledají důvody, proč něco nejde. Také se rychleji zotavují z případných neúspěchů. Češi oproti tomu více analyzují rizika, mají kritičtější myšlení," shrnuje rozdíly Kramešová.
Český pesimismus se projevil také v průzkumu agentury Randstad ze závěru loňského roku. Na rok 2012 očekávala polovina Čechů nižší příjmy, v Polsku to bylo 39 procent, na Slovenskou dokonce pouze 28 procent lidí. Celkem 64 procent českých zaměstnanců přitom již pociťuje tlak na výši současných příjmů. V Polsku mělo podobné pocity 45 procent lidí.
