Jak vybírat kreditní kartu?

Kreditní karta už není jen výsadou lidí s tučným kontem. Banky je nabízejí čím dál častěji také lidem s průměrnými příjmy. V peněžence mají dvě bankovní karty a řeší, kterou z nich platit. Kreditní karta by neměla sloužit jako druhá platební karta - jde v podstatě o úvěr, který nabízí vyšší, i když často dražší komfort než spotřebitelská půjčka nebo kontokorent.Proč volit kreditní kartu, když je možné půjčit si od banky například formou kontokorentu?

Aby byla kreditní karta vůbec zajímavá, musí nabídnout něco víc než spotřebitelský úvěr nebo kontokorent. Její velkou výhodou je bezúročné období. Po zaplacení nákupu začíná jejímu držiteli běžet určitá časová lhůta - zpravidla 45 až 51 dní - během které není dlužná částka úročena. Jestliže splatí celou sumu v předepsaném termínu, půjčila mu banka vlastně zadarmo. Tuto výhodu si užijí jen lidé, kteří mají své příjmy a výdaje pod kontrolou a dokážou vždy dluh uhradit v bezúročném období. Pokud ne, nákupy se jim dost prodraží.

Kdo pozdě chodí...

V případě, že majitel karty nestihne vrátit celou sumu, musí počítat s mnohem většími úroky než u spotřebitelského úvěru nebo kontokorentu. Půjčené peníze jsou totiž obvykle až na výjimky úročeny 22 až 26 procenty. Nejpřátelštější je z hlediska klienta Živnostenská banka a její VISA Credit Classic - ta je úročena zhruba 15 procenty ročně. Některé banky úrokově zvýhodňují klienty, kteří u nich mají běžný účet. Například Československá obchodní banka nebo Poštovní spořitelna nabízejí „svým“ zákazníkům úročení 19,2 procenta, ostatním však už 21,6 procenta. Výhoda kreditní karty se tak výrazněji projeví právě u krátkodobé půjčky, kdy klient získává úvěr bezúročně, a tedy nezaplatí nic navíc. Dlouhodobější úvěr vychází o dost levněji s klasickou debetní kartou od běžného účtu, protože úročení kontokorentu se pohybuje od 10,2 do 19 procent. 

Pozor na poplatky!

Jak nejvýhodněji komunikovat s bankou? Čtěte ZDE

Kromě bezúročného období je výhodou kreditní karty, že půjčka na nákupy je hned po ruce. Kromě první návštěvy v bance, kde zájemce požádá o kartu, už není potřeba žádného dalšího papírování. Za tento komfort si však banky nechají zaplatit. Roční vedení karty stojí od 300 do 1000 korun. Celkové poplatky se však mohou ještě zvýšit při výběru hotovosti z bankomatu. Až na výjimku, kterou je Česká spořitelna, jež si řekne jen o čtyři koruny, stojí výběr z bankomatu kolem 30 až 50 korun, ale například u Citibank minimálně 70 korun.

Kreditní karta není pro každého

Věřit reklamním sloganům bank o dostupnosti kreditní karty se příliš nedá. Každý žadatel o kartu musí totiž projít hodnocením banky, zda je dostatečně bonitním klientem. Některé finanční ústavy - například ČSOB - prověřují zájemce svým hodnotícím systémem, který nezveřejňují; to znamená, že jen dostatečně vysoký příjem nestačí. Jiné bankovní domy schvalují žádosti pouze podle výše čistého měsíčního příjmu. Česká spořitelna vyžaduje čistý měsíční příjem alespoň 10 000 tisíc korun, HVB Bank 9500 korun, Raiffeisenbank dokonce 12 000 korun.

Kolik peněz se smí z karty vyčerpat, záleží na přiděleném úvěrovém rámci, v jehož mantinelech se musí útraty klienta pohybovat. Výše limitu bývá odvozena od velikosti příjmu, takže nakonec nemusí být celková suma úvěru nijak závratná. Obvykle se pohybuje v rozmezí 10 000 až 250 000 korun.

Podle čeho vybírat

Kreditní karty v České republice vydává již osm bank. Zájemce může získat jak kartu embosovanou, to znamená s vytlačeným písmem na povrchu, tak elektronickou – nabízí z bank pouze Česká spořitelna a HVB Bank. Kromě toho je možné nalézt v nabídce i charge karty – ty jsou určeny pro nejlepší zákazníky. Neměli bychom zapomenout ani na kobrandované karty, jež přinášejí výhody v podobě věrnostních programů.

Chcet vědět vše o bance roku?  Klikněte ZDE.

Pokud se někdo rozhodne pro úvěr v podobě plastové karty, neměl by podlehnout slibům první banky, ale měl by porovnat jednotlivé nabídky. Měl by se především zaměřit na několik základních hledisek.

Bezúročné období
V tomto ohledu se od sebe kreditní karty příliš neliší – klasicky je poskytováno v délce 45 dní. Jedinou výjimkou je Citibank s 51 dny. Co pojem bezúročné období znamená? Jde o maximální lhůtu, ve které může klient čerpaný úvěr uhradit, aniž by platil úroky. Ovšem pozor, tato výhoda se obyčejně vztahuje na platby kartou, výběry z bankomatu bývají úročeny.

V běžném životě pak průběh bezúročného období může vypadat následovně: Když majitel karty nakoupí 10. listopadu, běží mu bezúročné období. Na začátku prosince pak dostává výpis, kde je přesně uvedeno datum splatnosti – například 21. prosince. Pokud by tedy klient uhradil do tohoto termínu celou dlužnou sumu, neplatí žádné úroky. V případě, že termín nestihne, bude mu nesplacená část úvěru normálně úročena. Každopádně je však bance potřeba zaslat do data splatnosti první splátku.

Minimální měsíční splátka
Další charakteristikou, která je pro výběr karty důležitá, je minimální měsíční splátka. Ta udává, kolik musí dlužník měsíčně zaplatit. Čím nižší měsíční splátka, tím déle bude klient úvěr splácet a tím více se mu prodraží. Jde obvykle o deset nebo o pět procent z celkové dlužné částky – což je čerpaný úvěr, poplatky, úroky. Případně může banka stanovit určitou přesnou sumu.

Poplatky

Nevíte, jak si nejlépe půjčit na vánoční dárky? Čtěte ZDE

Čím se tedy „kreditky“ jednotlivých bank liší především? Na první pohled cenou – ročně může její majitel zaplatit tři sta, ale i tisíc korun. Cena některých karet ovšem zahrnuje určité přidané služby. Jde nejčastěji o různé druhy pojištění. Dalším bonusem, který zákazníky jistě potěší, je bezplatná stoplistace v případě ztráty či krádeže – v úvahu je však nutno vzít i moment, od kterého banka za možné zneužití ručí.

Úroková sazba
Cena zaujme všechny. Ovšem pro ty, kteří nevyužijí bezúročného období a chtějí úvěr čerpat po delší dobu, může být daleko důležitější úroková sazba. Rozdíl mezi nejnižším úročením v Živnostenské bance a nejvyšším v Citibank činí totiž 11 procent.

Výše úvěrového limitu
Volit lze samozřejmě i na základě výše úvěrového limitu. V tomto směru u standardních kreditních karet nejvíce nabízí ČSOB a Poštovní spořitelna – nabízejí maximální úvěr ve výši 250 tisíc korun. Je však nutné pamatovat na to, že maximum nemusí zdaleka získat každý; záleží na bonitě klienta.

Zájemce dostane úvěr ve výši několikanásobku svého platu. Kolik to však skutečně bude, závisí na finanční situaci klienta i na pravidlech jednotlivých bank. Například u Živnostenské banky může úvěrový rámec ke kreditní kartě činit „až“ dvojnásobek průměrného měsíčního příjmu.

Dodatkové služby
O výběru rozhodují i další kritéria, jako například počet a cena dodatkových karet – samozřejmě se společným úvěrovým rámcem. To však záleží na potřebách žadatele. Dodatková karta může být poskytnuta i zdarma. Dále rozhodnutí může ovlivnit i fakt, zda lze kartu připojistit - např. proti zneužití v případě ztráty či krádeže či proti neschopnosti splácet. Tato kritéria však již budou u každého zájemce značně individuální.

Která kreditní karta je nejlevnější a která nejméně úročená? Kolik stojí pojištění neschopnosti splácet a kdo jej nabízí? Přečtěte si naše aktuální téma

Vlastníte kreditní kartu? Pokud ano, využíváte bezúročného období? Která kreditka je podle vás nejlepší? A podle čeho jste si ji vybrali? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.