Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vybrat ten správný fond?

aktualizováno 
Většina českých občanů si stále myslí, že nejlepší způsob, jak zhodnotit své peníze, je uložit je na termínovaný vklad do banky. Naštěstí si stále více lidí uvědomuje, že peníze v bance nevydělávají a přemýšlejí o výhodnějších formách zhodnocení svých úspor. Jednou z nejoblíbenějších a možná i nejvýhodnějších možností pro ty, kdo nemají chuť příliš riskovat jsou dnes fondy. Nabídka je dosti široká a rozhodnout se, který fond si vybrat, může být problém.

Podílové fondy v dnešní době zdaleka nejsou určeny jen pro vybranou skupinu bohatých manažerů velkých firem, nebo podnikatele. Investovat do podílových fondů mohou i drobní střadatelé a nemusí to pro ně znamenat množství bezesných nocí kvůli strachu ze ztráty celoživotních úspor.

O jejich oblíbenosti u nás svědčí stále rostoucí počet investorů (kolem jednoho milionu aktivně investujících občanů), stejně jako rozrůstající se nabídka fondů (pět desítek domácích a víc než 700 zahraničních). Aby byla efektivita investice z vašeho pohledu co nejvyšší, je důležité správně si určit následující kritéria a podle nich si vybrat podílový fond.

Riziko versus výnos

Každý investor má jiné priority, na základě kterých si vybírá cíl své investice. Jedním z nejdůležitějších, na které by měl každý investor klást obzvláštní důraz, je poměr rizika a výnosů a s tím spojený investiční horizont. Čím většího výnosu chce investor dosáhnout, tím vyšší riziko (kolísání hodnoty investice v čase) musí podstoupit a peníze proto musí pracovat delší dobu. Konzervativnější investoři, kteří neradi podstupují riziko, se pak musí spokojit s nižším výnosem. Ten je však dostupný v kratším časovém horizontu.

Nejnižší rizikovostí se vyznačují fondy peněžního trhu, které investují své prostředky do nejbezpečnějších instrumentů, jako jsou státní pokladniční poukázky, nebo státní dluhopisy s krátkou dobou splatnosti (do jednoho roku). Jsou určeny pro investory, kteří nechtějí mít své prostředky vázány dlouhou dobu a současně nejsou ochotni přijímat vysokou míru rizika. O této možnosti by měli uvažovat především ti, kterým leží peníze na termínovaných vkladech právě vzhledem k vyšší výnosnosti podílových fondů.

Pro investory s delším investičním horizontem jsou určeny fondy dluhopisové. Už podle názvu je jasné, že většinu svých aktiv vkládají do kvalitních obligací důvěryhodných firem s vysokým ratingem, nebo do státních dluhopisů. Riziko u

Chcete investovat a nevíte který fond je ten pravý? Srovnejte si fondy podle různých hledisek.

těchto fondů je vyšší než u fondů peněžního trhu, a je možné, že v krátkém časovém období může být výnos z dluhopisů i záporný. Tento fakt ovšem kompenzuje vyšší výnos. Investiční horizont dluhopisových fondů se pohybuje od jednoho do tří let.

Nejrizikovějším druhem podílových fondů jsou fondy akciové, u kterých majoritní část portfolia tvoří akcie. Vzhledem k vysoké volatilitě akcií v krátkém čase jsou tyto fondy určeny spíše pro investory, kteří jsou ochotni snášet krátkodobé pády kurzu akcií. Investiční horizont akciových fondů je tak posunut až na dobu kolem pěti let.

Někde mezi akciovými a dluhopisovými fondy se nacházejí fondy smíšené, jejichž investiční horizont se pohybuje od tří do pěti let. Prostředky těchto fondů jsou investovány do nejrizikovějších aktiv, které jsou tvořeny akciemi, ale i méně rizikovými dluhopisy, nebo nástroji peněžního trhu. Ani jeden z instrumentů obsažených v portfoliu by ale neměl přesahovat šedesátiprocentní podíl v portfoliu fondu. Z toho se pak odvíjí i výnosy smíšených fondů, které jsou průměrně vyšší než u fondů dluhopisových, ale nižší než v případě fondů akciových.

Podobnou strategii jako fondy smíšené praktikují i fondy fondů, které ale svoje prostředky investují do jiných podílových fondů v zahraničí. Nabízí jednoduchý přístup na zahraniční akciové trhy, a díky své struktuře jsou schopny omezovat riziko pádů na akciových trzích. Investiční horizont se pohybuje od tří do pěti let.

Osobitou skupinu fondů, které se v současnosti těší veliké oblibě klientů jsou fondy zajištěné, které klientům dávají možnost vydělávat na pohybu na zahraničních akciových trzích a zároveň jim garantují minimální zhodnocení jejich investice, nebo alespoň to, že klienti o své peníze nepřijdou. Investiční horizont je vzhledem k struktuře jejich portfolia pevně určen na 4-6 let.

Existují ještě další typy fondů, například fondy nemovitostí, derivátové, fondy celkové návratnosti, nebo hedge fondy. Ty jsou však určeny zkušeným a prozatím pouze movitým investorům, kteří si mohou dovolit i ztrátu několika desítek procent.

Druh Fondu

Investiční horizont

Riziko a očekávaný výnos

Peněžního trhu

do 1 roku

nízké

Dluhopisové

1 až 3 roky

střední

Smíšené

3 až 5 let

středně vysoké

Fondů

3 až 5 let

středně vysoké

Akciové

5 let

vysoké

Pozor na výkonnost

Pro mnoho investorů bývá nejdůležitějším a jediným kriteriem výkonnost fondu. Minulé výsledky fondu ale mohou být velmi zrádné, protože z pohledu budoucího vývoje nemají až tak velký význam. Když už se ale historická výkonnost měří, je důležité ji sledovat v závislosti na období, které odpovídá investičnímu horizontu. Pro komplexnější zhodnocení toho, jak byl fond v minulosti úspěšný je lepší sledovat scoring fondů. Scoring totiž sleduje relativní, nikoli absolutní výnosnost a riziko fondu. Jako měřítko se používá výnos pro podílníka po očištění o poplatky a rizikovost fondu v rámci jednotlivých skupin fondu. Jednotlivým fondům se přidělují hvězdičky od jedné do pěti, kdy pět je maximum a jedna hvězdička znamená nejhorší výsledek.

Dalším důležitým kritériem pro výběr fondu jsou poplatky jednotlivých fondů. Kromě základních vstupních a výstupních poplatků, si fondy účtují ještě manažerské poplatky a také transakční náklady, které jsou ale dost těžko měřitelné. Manažerské poplatky jsou z hlediska budoucího vývoje hodnoty investice důležité zejména pro

Zkuste si investici na nečisto. Vyhrajte Škodu Octavia v naší investiční hře.

dlouhodobé investory. Liší se fond od fondu a jsou také rozdílné v závislosti na jednotlivých typech fondu. Nejvyšší (dosahuje i pěti procent) jsou samozřejmě u fondů akciových, nejnižší (pohybují se kolem jednoho procenta)jsou pak průměrně u fondů peněžního trhu. V každém případě, celkové náklady fondu, včetně obhospodařovacích poplatků musí být obsaženy ve statutu fondu, který by si měl každý potenciální investor podrobně prostudovat.

Je lepší český, nebo zahraniční?

Jelikož většinu nabízených fondů u nás tvoří fondy zahraniční, je dobré si zjistit, jestli je výhodnější investovat do těchto fondů, nebo do fondů tuzemských. Jednou z výhod zahraničních fondů je jejich zázemí a zkušenosti, což je dáno zejména tím, že obchodování s fondy u nás nemá tak dlouhou tradici jako v zahraničí. Dalším nesporným plusem je daňové prostředí. Mnoho fondů je registrováno například v Lucembursku, kde je daňové zatížení zisků, či dividend nulové, nebo v porovnání s našimi daněmi zanedbatelné. Využívají je tak většinou institucionální investoři, a to zejména kvůli omezení dvojího zdanění svých výnosů (jedenkrát na straně fondu, podruhé při prodeji svého podílu ve fondu). Právnické osoby totiž nemají výhodu více než šestiměsíční držby – „časového testu“.

V poslední době je však vidět tendenci ke stírání rozdílů mezi domácími a zahraničními fondy. Je to dáno tím, že za domácí fondy už nejsou považovány jenom ty, které jsou spravovány investiční společností založenou v ČR, ale také dceřinné společnosti zahraničních firem, využívající zázemí a zkušeností mateřské společnosti. Také původně domácí společnosti se stávají součástí mezinárodních finančních ústavů a využívají všechny výhody s tím spojené. Posledním příkladem mohou být také zahraniční fondy, které jsou zaměřeny na investování do českých cenných papírů. S rozhodnutím, zda je lepší domácí, nebo zahraniční fond, úzce souvisí také to, v jaké měně je fond veden. Domácí fondy jsou zpravidla vedeny v české koruně, i když to neznamená, že investují jen do českých cenných papírů. Korunové fondy jsou určeny zejména konzervativním investorům, investujícím do méně rizikových fondů, kde se není třeba obávat kurzovního rizika. Mohlo by se totiž stát, že výnos fondu sice bude 4 %, jenže znehodnocení měny o 6 % může tyto výnosy vymazat. Fondy vedené v cizích měnách jsou zase určeny spíše pro investory, kteří nevedou svá depozita v české koruně. Cizí měna je tak určena pro agresivnější investory zhodnocující prostředky do akciových fondů, u kterých kurzovní riziko vzhledem k očekávaným výnosům není tak podstatné.

Preferujete spíše zajištěné investice? Nebo jste ochotni podstupovat riziko kvůli vyššímu výnosu? Napište nám vaše zkušenosti.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nový trend: Češi mění zaběhané postoje, kam ukládat peníze

Ukládat peníze na spořicí účet už české střadatele přestává pomalu ale jistě bavit. Úrokové sazby jsou příliš nízké a výnosy mizivé. Proto se Češi začínají...  celý článek

Ilustrační snímek
Spořicí účty: jak banky nyní zhodnotí vklad ve výši 100 tisíc korun

Pro lidi, kteří si nechtějí připustit žádnou finanční ztrátu, jsou určeny jen opravdu konzervativní finanční produkty. Místo investování budou prostě spořit....  celý článek

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.