Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Studujte, choďte do galerií, sledujte trh. Na umění se dá vydělat

aktualizováno 
Umění pro spoustu lidí představuje zajímavou investici. Ale není to tak, že koupíte obraz nebo starožitnost a za půl roku při prodeji vyděláte desetinásobek. O tom, jak do umění investovat, jsme si povídali s odborníkem Janem Skřivánkem, šéfredaktorem časopisu Art+Antiques.

Snažit se na umění vydělávat předpokládá, že se stanete aktivním obchodníkem a nebudete platit provize zprostředkovatelům. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Když umění nijak nerozumím, ale láká mě do něj investovat, jak začít?
Rozhodně začít danou problematiku studovat - sledovat aukční trh, chodit na výstavy a číst odbornou literaturu. Pokud chci být v investování do umění úspěšný, musím si to odpracovat jako jakoukoliv jinou investici. Je to stejné jako tvrdit, že mě lákají investice do akcií, dluhopisů, nemovitostí, komodit, ale nerozumím jim. Buď pro to chci něco udělat a pak to může mít smysl, nebo je lepší to nedělat vůbec.

Jak si třeba ověřit, že se jdu poradit s opravdovým odborníkem?
Trh s uměním prakticky nepodléhá regulaci, takže neexistují vnější autority, které by usnadňovaly vstup na něj. Proto také umění vždy bude „alternativní investicí“ a ne konkurentem akciových trhů. Komu důvěřovat, kdo je odborník, si nakonec každý sběratel či investor musí zjistit sám za sebe.

Stojí něco taková porada, nebo to nějak funguje na základě provizí?
Radit se můžete se zástupci aukčních síní, galeristy, obchodníky, dalšími sběrateli a investory. Nezávislí poradci u nás moc neexistují, půjde spíš o obchodníky bez stálé galerie. Je si samozřejmě možné najmout nějakého poradce na trvalejší spolupráci a pak záleží na vzájemné dohodě. Možné jsou oba modely.

Mohu se přijít jen tak kouknout na aukci? Platí se nějaký poplatek?
Aukce jsou volně přístupné. Pokud nechcete dražit, nemusíte nic platit, ani se nikde registrovat.

Nepřehlédněte

Je investice do umění spíš vyděláváním peněz, nebo hlavně koníčkem pro nadšence?
Jak pro koho a jak kdy. Z investičního hlediska má umění smysl hlavně v delším časovém horizontu a jako prostředek diverzifikace portfolia. Snažit se na umění vydělávat předpokládá, že se stanete aktivním obchodníkem a nebudete platit provize zprostředkovatelům. Při opětovném prodeji díla v aukci potřebujete při standardních podmínkách zhodnocení 30 procent, jen abyste byli na nule.

Když chci do umění investovat, s jakou částkou asi počítat? Kolik děl bych měla vlastnit? Nebo stačí třeba jeden cenný obraz?
Záleží, jaké si kladete cíle a o jakém investičním horizontu mluvíme. Obecně platí, že je lepší koupit drahé, ale špičkové dílo spíš než sice levnou, ale průměrnou věc. Cenové nůžky se stále více a více rozevírají. Špičkové kusy - a platí to nejen pro obrazy, ale i pro starožitnosti - jsou čím dál dražší, zatímco standardní produkce stagnuje, či dokonce klesá.

Fakta z aukčních síní

Jedním z autorů, který v posledních deseti patnácti letech zaznamenal nejvýraznější růst cen, je „nejfrancouzštější“ z českých impresionistů Václav Radimský. Pro širší veřejnost jej objevila až obsáhlá výstava v pražské Městské knihovně na podzim 2011, na trhu s uměním je o něm slyšet již minimálně od začátku tisíciletí. Poprvé se jedna z jeho pestrobarevných krajin prodala za více než milion korun již v roce 2003. Loni bylo nad tuto hranici draženo hned osm Radimského pláten, nejdražší z nich na aukci Galerie Kodl za fantastických 5,4 milionu korun.

Lze nějak předem odlišit výdělečnou investici od módní vlny?
Opět záleží na tom, jaké si kladete cíle a o jakém horizontu mluvíme. I na módních vlnách lze jistě vydělat, jen je třeba umět odhadnout vhodnou dobu k prodeji. Určitě ale existují autoři či jednotlivá díla, která jsou přeceněná a při opětovném prodeji nedosáhnou pořizovací ceny. Prodejní úspěšnost aukcí se dlouhodobě pohybuje jen kolem 40 procent. Problém je, že v souvislosti s trhem s uměním se výhradně hovoří jen o úspěších, protože nepovedené investice nikoho nezajímají.

Fakta z aukčních síní

Nejvýraznějšího cenového zhodnocení je zpravidla dosahováno při prvním aukčním prodeji díla zakoupeného před několika desetiletími od samotného umělce. Názornou ukázkou toho byla dražba obrazu Zdeňka Sklenáře Pocta Arcimboldovi z roku 1970, který se v březnu 2010 na aukci Galerie Pictura dostal z 240 na 960 tisíc korun. Na zadní straně rámu se dochoval přípis původního majitele: „Koupeno přímo od autora (1 000,- Kč). Rám dodal sám autor (100,- Kč). Červen 1970.“

Stane se, že někdo koupí, i když se mu dílo nelíbí, protože cítí potenciál výdělku?
Určitě. Hodně sběratelů rozlišuje, co kupují pro sebe do sbírky a co proto, že v tom vidí příležitost. Svou vlastní sbírku financují z obchodu s něčím jiným.

Neštve vás, když se o umění mluví takto komerčně?
Komerční přístup k věci mi nevadí, dráždí mě povrchnost. Myslím, že investiční rozměr sběratelství je příliš akcentován, přičemž nejsou rozebírány všechny relevantní souvislosti.

Jaké?
No právě to, jak je to s likviditou, jaké jsou provize obchodníků (bývají 20 %). Investor musí počítat i s náklady spojenými s držením díla. Není to jen koupit a prodat.

Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.