Sjíždíme výtahem do podzemí nového Bankovního domu UniCredit Bank v Praze. Kdo by čekal bankovní trezor jako z filmů, bude zklamán. Bytelné trezorové dveře jsou asi to jediné, co mi obrázky z filmů připomnělo. Jenže jsou otevřené. "Je pracovní doba. Ráno je otevíráme, večer zavíráme," odpovídá na můj nechápavý pohled pracovník banky.
I když samotná místnost není na první pohled ničím zajímavá, jen samé stojany s očíslovanými dvířky, dýchne na mě kromě příjemně chladného vzduchu i určité tajemno. Co tak asi všechno skrývá těch více než dva tisíce schránek?
To se samozřejmě nikdy nedozvíme, ostatně obsah schránek neznají ani v bance. Majitel schránky řekne číslo, pracovník banky přistoupí k příslušnému stojanu a svým klíčem odblokuje přístup. Pak už zbývá jen vložit klíč do správné dírky a je to. Tady už mi to zase scény z filmu připomíná. Abychom se dostali ke svým věcem, potřebujeme dva klíče - klíč banky a klíč klienta.
Otevíráme dvířka a stále není nic vidět. V každé schránce je totiž ještě krabice, kterou vysuneme a odneseme si ji do diskrétního boxu. Nemusíte se bát, že pracovník banky, který vás doprovází, uvidí, co ve schránce máte. Krabičku otevřeme teprve za dveřmi z matného skla. Je tu stůl, židle, telefon… a dostatek času něco najít, vyndat, nebo naopak uložit.
Co všechno si můžu v bankovním trezoru uložit? "Téměř cokoli, banka vás nekontroluje, při podpisu smlouvy však musíte souhlasit s podmínkami banky," říká mi bankéř. A tam se mimo jiné píše, že vám banka bezpečnostní schránku pronajme k úschově cenných předmětů, listin a podobně. Ne však k úschově zbraní, střeliva, výbušných předmětů, snadno zápalných a hořlavých látek a věcí podléhajících zkáze.
Pronájem za necelou tisícovku na rok
Schránky mají různou velikost. Půdorys je stejný, do každé se pohodlně vejde dokument A4, liší se však výškou. Těch nejmenších s objemem do 10 tisíc kubických centimetrů (pro lepší představu 10 litrů) mají v této bance nejvíce. A takovou si právě prohlížíme v kabince. Koukám, že je tu několik papírů a pár krabiček se zlatými mincemi. Zbývá ještě dost místa na další dokumenty, i nějaké šperky by se vešly.
Pronájem nejmenší schránky přijde na 960 korun za rok, což není žádná závratná částka a za bezpečné uložení jistě stojí. Kdybychom si chtěli schránku pronajmout jen měsíc, zaplatíme 96 korun. Ani cena za tu největší schránku (její objem je větší než 35 tisíc kubických centimetrů) není likvidační. V této bance zaplatíte 4 200 korun za rok. Ceny i velikosti schránek se v ostatních bankách nijak výrazně neliší.
Těch uzavíratelných kumbálků, bankovní řečí diskrétních boxů, je tu víc. Napadá mě hned, jestli se tu třeba už sešlo i víc lidí najednou. "Už se to stalo, pak záleží na tom, jak se lidé domluví. Jestli souhlasí s tím, že tu budou oba, nebo jeden počká venku. Souhlas s jinými osobami v místnosti ostatně každý uděluje už při podpisu smlouvy," vysvětluje mi pracovník banky.
V samotné depozitní místnosti už se déle nezdržujeme, ostatně zas tak krásné to tu není. "Jsou všechny schránky plné?" ptám se při odchodu a ještě jednou si prohlížím skutečně bytelné trezorové dveře. "Nejsou, zaplněnost se momentálně pohybuje od 60 do 70 procent," loučí se s námi pracovník banky a vrací se na recepci.
Proč si schránku pořídit
O dalších podrobnostech si pak povídáme s manažerem privátního bankovnictví Danielem Kadanikem. "O bezpečnostní schránky byl poslední dobou velký zájem, povedlo se nám v souvislosti s přestěhováním do Bankovního domu navýšit jejich počet," doplňuje bankéř s tím, že mohou nastat období, kdy už volné schránky dojdou. Přestože je možné je pronajmout jen na nějaký čas, většina lidí si je drží na neurčito a místnost není nafukovací.
Nepřehlédněte
|
"Bankovní trezor je alternativa k domácímu sejfu. Někdo ho má bytelný zabudovaný doma, někdo ho nechce, nebo chce mít některé věci uložené i jinde. A tak si pronajme místo v bankovním trezoru," vysvětluje Daniel Kadanik a vypočítává, že nejčastěji si lidé schovávají důležité dokumenty, šperky a také investiční zlato. To většinou hned po objednání putuje rovnou do bezpečnostní schránky.
Takže nuda, žádné balíčky bankovek a revolver, proběhne mi hlavou zase nějaký záběr z filmu. "Je to diskrétní věc. Jestli se nám s tím klient svěří, nebo ne, záleží jen na něm," dodává bankéř. Myslí si však, že u nás se v bankovních schránkách moc peněz nenajde a zbraně tam nemají co dělat. Kdo by si chtěl uložit nějaké umělecké dílo, může, je však limitován velikostí schránky.
Je to opravdu tak bezpečné, jak se říká?
Rozhodně je to bezpečnější, než mít věci jen tak doma v šuplíku. Nejde jen o to, že by vás někdo vykradl, ale poslední dobou nám příroda připomíná, že ona je tady pánem a stále častější povodně, záplavy a vichřice dokážou zničit vše. O požáru nemluvě. I když vám pojišťovna škodu uhradí, existují věci, které nemusejí mít ani velkou hodnotu vyjádřitelnou v penězích, ale pro vás jsou cenné a nenahraditelné. Třeba rodinné fotografie či originály dokumentů. Když je budete mít jinde než doma, třeba v bankovním trezoru, ušetříte při nehodě spoustu starostí.
I když jsou v bankách depozitní místnosti (trezory) v podzemí a dobře zabezpečené, i tam se teoreticky může nějaký živel dostat. Podmínky, do jaké hodnoty banka ručí za uložené věci, jsou v každé bance jiné. Například UniCredit uhradí klientovi za škody vzniklé bankou částku maximálně 200 tisíc korun.
Za jistotu se musí připlatit
Pokud chcete, můžete si uložené cennosti připojistit. Například v UniCredit stojí stokorunu měsíčně pojištění věcí do hodnoty půl milionu korun. Pojištění nabízejí i ostatní banky, liší se různými výškami pojistných limitů.
Napadá mě ještě, jak je to s uloženými věcmi, když banka krachne? Bankéř mě ujistil, že věci jsou moje, nejsou žádným majetkem banky a nespadají tedy ani do případné likvidace. Měli byste k nim mít přístup bez ohledu na to, jak si banka vede. Jak to však probíhá v praxi, jestli vás konkurzní správce do trezoru pustí, je otázka. Zatím se s takovou situací nesetkali a doufají, že ani nesetkají.
Pro zřízení stačí občanka a peníze
Než se s bankéřem rozloučím, ptám se ještě na to, co potřebuju k tomu, abych si schránku pronajala. Musím být klientem banky? "Nemusíte, ale pronájmem se jím vlastně stanete," odpovídá mi. Při podpisu smlouvy o pronájmu si totiž musím založit takzvaný technický účet, který je zdarma. Na ten pak budu posílat peníze za nájem.
Potřebuju ještě občanský průkaz (ten pak i při každém vstupu do sejfu) a správně se podepsat na podpisový vzor. Bez stejného podpisu mě ke schránce nepustí. Pak už zbývá jen zaplatit vratnou zálohu na klíč a první pronájem i cesta do trezoru je volná. Schránku je možné kdykoli zrušit, výpovědní doba je jeden měsíc.
Ve smlouvě si můžu ještě omezit přístup heslem (a pak při každém vstupu také heslo uvést) a případně zplnomocnit někoho, kdo bude mít do mé schránky přístup, třeba manžela. Nikoho jiného do trezoru nepustí.
