Ukažme si určení ceny bytu na příkladu. Máme 200 000 Kč vlastních prostředků a měsíčně můžeme splácet 7000 Kč. Chceme se dozvědět, jaký bychom si mohli pořídit nový a jaký starý byt. Pro nový byt nám vyjde částka 972 000 Kč, pro starý 910 000 Kč. Z tohoto příkladu je vidět, že si můžeme dovolit koupit nový byt, který je o 62 000 Kč dražší, a přitom nebudeme platit více.
Tab. 1: Určení přibližné výše záměru pro nový byt
Zdroj: SOPHIA FINANCE
Podobně můžeme tabulku využít také v případě, že známe cenu záměru a výši vlastních prostředků. Potom vyhledáváme ve sloupci, který přísluší našim vlastním prostředkům. Pro požadovanou cenu získáme výši měsíční splátky.
Tabulky se dají použít pouze přibližně, protože všechny výpočty jsou velice zjednodušené. Neznáme všechny potřebné vstupní údaje, proto musíme použít jakési zidealizované. Financování potřebné částky je složeno z hypotečního úvěru, který je zajištěn kupovanou nebo stavěnou nemovitostí. Tím je omezena jeho výše. Dále používáme stavební spoření, je-li třeba. V případě, že nám nestačí vlastní hotovost, potřebujeme ještě spotřebitelský úvěr. K této variantě se však uchylujeme pouze v nejnutnějších případech, kdy máme velmi málo vlastní hotovosti.
Tab. 2: Určení přibližné výše záměru pro starší byt
Zdroj: SOPHIA FINANCE
U všech hypotečních úvěrů počítáme s dobou splatnosti dvacet let. To není vždy možné z důvodu věku klientů, protože úvěr musí být splacen do důchodového věku. Jestliže nepřicházejí v úvahu takto dlouhé doby splatnosti, není možné tyto tabulky použít. Dále počítáme s úrokovou sazbou 7,5 %, což je v současné době sazba běžně dosahovaná.
Počítáme se státní podporou ve výši dvou procentních bodů, což je také aktuál ní stav. V roce 2002 již situace bude pravděpodobně jiná. U státní podpory na nás číhá další problém. Její výše totiž záleží na typu nemovitosti. Např. pro rodinný dům se vztahuje maximálně na 1,5 mil. Kč úvěru, ale pro byt je to pouze 800 000 korun. Tento strop není v tabulkách zohledněn.
U stavebního spoření počítáme s jakými „typickým“ nebo „průměrným“ stavebním spořením, kde zatím není nic naspořeno a počítáme s překlenovacími úvěry. Ten, kdo již nějakou dobu spoří, na tom bude o něco lépe.
Jako plus může klientovi sloužit daňový odpočet. To, že si odečte zaplacené úroky ze základu daně, znamená úsporu, která není v tabulkách zohledněna.
I přes výše zmíněné nepřesnosti je možné výše uvedené tabulky použít jako první vodítko a jako první odhad vlastních možností.
Model dokonce počítá i s možnostmi zajištění úvěrů, protože používá hypoteční úvěr pouze do výše 60 % z hodnoty nemovitosti. Tím je možno tento úvěr zajistit pořizovanou nemovitostí a již není nutné vlastnit žádnou další. Případné úvěry ze stavebního spoření se dají zajistit pomocí ručitelů. V případě, že klient má možnost ručit ještě další nemovitostí, je pro něho situace příznivější, může použít vyšší hypoteční úvěr a dostat se tak na vyšší cenu záměru.
Jsou podle Vás navrhované výše splátek a vlastních prostředků pro dané výše záměru odpovídající? Nebo byste volili jiné částky? Jak jste otázku bydlení vyřešili Vy?
Úryvek je z knihy "Financování vlastního bydlení" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Finanční rizika
Psychologie, algoritmy a umělá inteligence na kap. trzích
Finanční matematika pro každého - 3. rozšířené vydání
