Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vzít život do svých rukou?

  10:00aktualizováno  10:00
Jen málo lidí svůj život řídí cílevědomě a aktivně. A drtivá většina je životem - dalo by se říci - méně či více vláčena. Kdyby se obyvatelstvo naší země přirovnalo ke stádu koní, pak jen minimum lidí zařadíme do kategorie "tažní" a zbylou většinu do kategorie "chovní".

Jen málo lidí svůj život řídí cílevědomě a aktivně. A drtivá většina je životem - dalo by se říci - méně či více vláčena. Kdyby se obyvatelstvo naší země přirovnalo ke stádu koní, pak jen minimum lidí zařadíme do kategorie "tažní" a zbylou většinu do kategorie "chovní".

Být mezi chovnými není zločin; patří sem mnoho slušných lidí. V určitých fázích života je to i docela pohodlné. Ale pohodlí a plynutí s proudem průměru může být záludné; dlouho se zdá, že je vše v pořádku - a najednou to s vámi zle smýkne. Pak si říkáte: "Proč já jsem už před lety nezačal dělat to a to..."

Jste třeba ve věku třicátníků až padesátníků - a kolem vás v práci se nikdo řádně neučí angličtinu, nebo to učení jen tak "lechtá" - jednou či dvakrát týdně navečer dvě hodinky, pár poctivých návštěv ve fázi počátečního nadšení, pak ochabnutí zájmu, vyšumění... Všichni kolem vás zhruba takto, vy tedy také takto... a najednou - jakoby přes noc - je zde doba, kdy anglicky musí umět každý. Vedení vaší firmy či instituce to zavede, nařídí, nebaví se.

Mladí umějí; ti už mohli jet na půl roku či na rok vysoké nebo i střední školy studovat do zahraničí. Nebo jako au pair. A najednou jsou ti mladí zaměstnavatelům milejší než vy a vaše mnohaleté zkušenosti. Jako by ty vaše schopnosti, loajalita, roky poctivé služby nebyly ničím. Život s vámi právě tvrdě smýká.

To je nespravedlivé, že? Ano - z určitého hlediska jistě je. Hudebník a humorista Ivan Mládek řekl: "Nejtěžší je žít mladý v socialismu a starý v kapitalismu." Spisovatel Mark Twain zase tvrdil: "Hledáš-li pomocnou ruku, najdeš ji jedině na konci svého ramene." Prvním krokem, jak vzít život do vlastních rukou a nenechat se tolik vláčet, jsou pravidelné schůzky se sebou samým. Třeba na hodinku o každém víkendu.

Přemýšlejte o uplynulém týdnu například takto:

  • Co se vám v práci nejvíce povedlo a jak to zase zopakovat.
  • Co se nejvíce nepovedlo a jak to využít k vlastnímu učení; jak se tomu propříště vyhnout.
  • Kdo vás nejvíce předčil - a jak ho napodobit.
  • Koho vám bylo pro jeho nešikovné jednání nejvíce líto - a jak se od něj co nejvíce odlišit.
  • Kudy jdou trendy doby - a v jaké oblasti je třeba chovat se a konat jinak než většina.
Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.