Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vzniklo bankovnictví

aktualizováno 
Vynález peněz a mincí patří k největším vynálezům lidstva. Jejich vynálezu však možná překvapivě předcházel vznik bankovnictví,i když možná ve formě, kterou by málokdo čekal. Doklady o nejstarších bankách pocházejí ze staré Mezopotámie. Královské paláce a chrámy sloužily jako bezpečné úložiště obilí a dalších druhů zboží. Jejich majitelé dostávali doklady o svém „depozitu“.
Drobné, mince

Drobné, mince - Drobné - ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Časem se tyto doklady začaly používat k placení závazků jejich majitelů vůči jiným subjektům, ať již to byly daně státu nebo obchodní platby. Zákoník krále Chammurapiho pamatoval na regulaci těchto prvních bankovních obchodů. První známou bankou staré Mezopotámie je Igibi Bank, která byla založena v Babyloně v roce 575 před n. l.

Rozšířeným platidlem v té době byly vážené kousky zlata a stříbra, které měly různou váhu, ryzost a tvar. Staří Řekové používali jako peníze ocelové kroužky, Keltové používali měď, staří Britové čepele mečů. Tyto formy peněz však bylo snadné padělat a současně nebylo příliš praktické je používat k placení drahých nákupů, protože jich pak bylo nutné dopravit k místu placení velké množství.

Situace se změnila, až když v letech 561–546 před n. l. v Malé Asii v Lýdijském království zavedl král Croseus první mince. Říkalo se pak úsloví „bohatý jako Croseus“. První mince byly vyrobeny z elektronu – směsi stříbra a zlata. Tyto mince měly stejnou ryzost, váhu a tvar a na důkaz jejich pravosti na jednu stranu státní mincovna vyrazila obraz lva. Mince a mincovnictví se velmi rychle rozšířily do Řecka, Makedonie, Persie i Říma. Pro menší platby byly později zavedeny mince z obecných kovů.

Protože každé antické město nebo říše razily vlastní mince, byly zavedeny směnné kurzy mezi jednotlivými druhy mincí („měnami“). Směna cizích peněz se pak stala zdrojem příjmů kupců a zejména bank. Když vládcové zjistili, že mohou z hodnoty peněz ubrat část drahého kovu a nahradit ho méně hodnotným, aniž by to zpočátku ovlivnilo kupní sílu takové mince, začali mince pravidelně „zlehčovat“. Tento příjem zvaný seigniorage však mohl vést i k úplnému zhroucení měny. Pak bylo nutné zavést novou hodnotnou měnu, u které se seigniorage dříve nebo později vyskytlo znovu. Určitá obdoba tohoto znehodnocování platidla z podnětu panovníka se později objevila u inflačních emisí bankovek.

Vše o kauze OVB - Helvag: ukradené stamiliony. Chcete vědět, jak se vyvíjí kauza s klienty, kteří si koupili od OVB "výhodnou investici"? Klikněte ZDE.

Směna peněz a bankovní převody

Směna peněz byla jednou z nejstarších bankovních služeb. Ke směně nejčastěji docházelo v chrámech, které sloužily jako první banky. Příkladem může být vyhnání kupců z chrámu Ježíšem, popisované v Novém zákoně (Matouš 21.12). Další důležitou službou byla lichva a půjčky na financování námořního obchodu nebo těžby nerostů.

Jak jsme již uvedli, ve starověku sloužily doklady o uložení obilí v chrámech jako platidlo. Ve starém Egyptě tyto stvrzenky sloužily k prvnímu platebnímu styku mezi různými vzdálenými účastníky. Za vlády Ptolemaiovců v letech 323–30 před n. l. byl vytvořen žirový systém s „centrální clearingovou bankou“ v Alexandrii.

Léto

Prázdninové novinky v ČSOB – je o co stát? Více ZDE.

Pád Římské říše a rozvrat jejích kolonií vedl k zániku bankovnictví, které muselo být znovu objeveno o několik set let později. K novému rozmachu bankovnictví napomohly obchodní přístavy, jako byly Benátky a Janov, a také křížové výpravy. Italské a francouzské středomořské přístavy sloužily jako dopravní a obchodní centra s prvními bankami. Samotné slovo banka pochází z italského slova banca, jež znamená lavice, které se k prvním bankovním obchodům skutečně používaly.

Velké množství vojáků, jejich doprovodu, koní, zbraní a potravin muselo být převezeno do Svaté země. Pobyt křesťanských vojsk stál velké množství peněz a vyžadoval dlouhodobé zásobování, které obchodníci zajistili, jen pokud dostali zaplaceno. Musely být proto vynalezeny rozvinuté bankovní služby, mezi nimi písemné platební příkazy a směnky. Jako bezpečné úložiště peněz sloužily hrady a pevnosti rytířských řádů templářů a johanitů (pozdějších maltézských rytířů).

Bezpečný převoz peněz, zlata a dalších cenností zajišťovaly ozbrojené karavany rytířských řádů. Tito rytíři však brzy zjistili, že převážet peníze z jednoho místa na jiné a zpět je příliš komplikované, drahé a nebezpečné. Využili proto své důvěryhodnosti a sítě asi 9000 hradů, komend a dalších sídel v Evropě a Středomoří a vytvořili z nich první moderní bankovní sítě. Templáři zavedli systém bankovnictví, podobný tomu dnešnímu. Používali směnky, šeky, různé druhy úvěrů, přijímali vklady, prováděli platby do zahraničí. Půjčovali také anglickému i francouzkému králi na finacování jejich vzájemné války, radili králi Václavovi II. (Berthold z Gepzensteinu).

Byla to činnost velmi vzdálená jejich původnímu poslání, ale díky ní nejvíce bohatli. Kdo chtěl převést peníze např. z Paříže do Jeruzaléma, mohl složit potřebný obnos v pařížském Templu, kde dostal stvrzenku, a současně byl vydán písemný příkaz pro komendu templářů v Jeruzalémě vyplatit nebo na účet uložit stanovenou částku jmenovanému příjemci nebo doručiteli dokladu. S pádem Svaté země, likvidací řádu templářů roku 1312 a přesídlením ostatních rytířských řádů do Evropy však bankovnictví nezaniklo. Z jeho znalosti dlouhá staletí profi tovaly Benátky, Janov a některá další přístavní a obchodní města (Řím, Norimberk aj.).

Ukázky z knihy
Pavla Juříka: Encyklopedie platebních karet

1. díl: Jak platit bezpečně i na internetu?

2. díl: Jak vlastně vznikl šek?

3. díl: Jak vznikly peníze?

reklama


Úryvek je z knihy "Encyklopedie platebních karet" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Finanční a komoditní deriváty v praxi

Finanční matematika pro každého, 5.vydání



Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Po rozvodu refinancovala hypotéku. Čekalo ji nepříjemné překvapení

Každý rozvod stojí spoustu peněz. A nejen za právníky. Pokud mají manželé hypotéku, která po vypořádání majetku přejde je na jednoho, čeká nového majitele...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky mírně zlevňují, stále se drží na hladině dvou procent

Hypotéky si daly letní pauzu a mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla, a to na 2,02 procenta. V červenci klesl jak počet, tak i objem nových...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky zdražují, sazby překonaly dvě procenta

Úrokové sazby u hypotečních úvěrů pokračují v pozvolném růstu. Průměrná úroková sazba v dubnu stoupla na 2,01 procenta. Na této úrovni byly sazby naposledy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.