Bankomaty byly také prvním komerčním zařízením, které využívalo šifrovací systémy, a byly jednou z prvních služeb, kterou klienti mohli používat bez ohledu na úřední hodiny své banky. Proto zcela právem byly bankomaty zařazeny na seznam 100 nejvýznamnějších vynálezů 20. století.
Vznik bankomatů umožnil vynález počítačů sloužících za 2. světové války k prolomení nepřátelských šifer a k vývoji atomové bomby. V 50. letech nabídly společnosti IBM, Hewlett-Packard, Bull a další počítače pro komerční využití. Hospodářský rozvoj v Evropě a Spojených státech po 2. světové válce zvýšil životní úroveň obyvatelstva. Současně však také zvýšil počet vedených běžných účtů domácností a tím provozní náklady bank. Peněžní ústavy proto investovaly do automatizace bankovních operací, zavedly centrální účetní systémy, linky na automatizované zpracování šeků, a proto zavedení bankomatů bylo logickým pokračováním tohoto trendu.
V roce 2002 bylo na světě více než 900 000 bankomatů, z nich téměř 780 000 bylo zapojeno do mezinárodních platebních systémů MasterCard a VISA. Bez těchto zařízení si banky ani jejich klienti již nedovedou představit svůj život. O jejich vynález se zasloužili Američané a Angličané.
Rozhodlo 82 sekund
Britské banky tvrdí, že na myšlenku konstrukce zařízení na výplatu peněz přišel v roce 1965 Skot John Shepard Baron. „Bylo frustrující, že banky měly otevřeno jen mezi 10.00 a 15.00 a pár hodin v sobotu ráno,“ popsal příčinu vynálezu pro Smithsonian Institution ve Spojených státech. Shepard Baron pracoval v jedné britské fi nanční společnosti. Generálnímu řediteli Barclays Bank předložil svou myšlenku zařízení, které by vyplácelo peníze kdykoli. „Požádal jsem ho, jestli mi může věnovat 90 sekund před obědem. Trvalo to jen 82 sekund – kolega to měřil.“
Generální ředitel se pro myšlenku bankomatu okamžitě nadchnul a chtěl hned jeden koupit. Trvalo ale ještě téměř tři roky, než byly vyvinuty potřebné mechanismy a bezpečnostní kódy. Testování bezpečnosti bylo svěřeno britské tajné službě MI6. „Vsadil jsem se s přáteli o bednu šampaňského, pokud zkusí prolomit bezpečností kódy, a o druhou bednu, pokud se jim to podaří,“ vzpomínal Shepard Baron. Experti MI6 vyhráli obě bedny šampaňského, ale potvrdili, že bezpečnostní systémy není možné prolomit bez znalosti utajených informací.
 |
Platební karty pro bohaté: stojí vám za to? Více ZDE. |
Komunikaci se zákazníkem u prvních bankomatů zajišťoval otočný válec, který zobrazoval pokyny k obsluze: „Vložte kartu“, „Zadejte váš PIN“, „Odeberte peníze“ a „Vezměte vaši kartu.“ Tyto bankomaty patří k tzv. první generaci a Američané je mezi bankomaty dokonce vůbec nepočítají.
Během několika let zavedly bankomaty do provozu také banky ve Francii, Švédsku a Švýcarsku. S bankomatem v Curychu byla řada problémů. Hlavním problémem bylo to, že bankomat samočinně vyplácel peníze. Byl totiž umístěn v pobočce, která se nacházela v blízkosti křížení tramvajových trolejí. Vyplatil peníze pokaždé, kdy jím projela tramvaj a vzniklé jiskření vyvolalo elektromagnetické impulzy. Problémy však byly rychle odstraněny a bankomaty se pomalu začaly šířit Evropou.
Je třeba říci, že děrné štítky nebyly příliš bezpečné. Podvodníci (zejména z Izraele) odhalili šifrovací algoritmy, kterými byly zaznamenány čísla účtu a PIN a začali ve velkém vyrábět padělky štítků. Bankomaty první generace proto musely být rychle nahrazeny novou technologií, vyvinutou na druhém břehu Atlantického oceánu American Bankers Association.
Americký vynález
Američané si také dělají nárok na vynález bankomatu. Na jeho myšlenku přišel Don Wetzel z Dallasu v roce 1967 během čekání ve frontě před pokladnou své banky. Wetzel byl viceprezident pro plánování produktů ve společnosti Docutel, která se zabývala vývojem zařízení pro automatické třídění zavazadel na letištích. Podle něj mu tehdy nešlo jen o výplatu hotovosti: „Nikdy jsme ATM nepovažovali jen za výplatní zařízení. Chtěli jsme, aby toto zařízení provádělo většinu operací, které dělají pokladníci – včetně převodu peněz mezi účty, příkazů k úhradě a výplaty hotových peněz.“
 |
Ohodnoťte svou banku ve velkém průzkumu! Více čteteZDE. |
První funkční prototyp bankomatu byl uveden do provozu v roce 1969 a jeho vývoj stál fi rmu Docutel téměř 5 milionů dolarů. Vývoj byl drahý, protože firma zavedla technologii plastové karty s magnetickým proužkem a osobním identifikačním kódem PIN a musela vyvinout řadu nových zařízení. Magnetický proužek byl poprvé použit začátkem 60. let v londýnském metru. V USA byl koncem 60. let zaveden systém předplatních magnetických papírových karet BART (Bay Area Rapid Transit). Hodnota předplatného se přepisovala při každém použití karty. V té době používali výrobci prvních bankomatů rozdílné technologie karet a magnetických proužků. Sjednotila je až norma American Bankers Association v roce 1972. Od poloviny 70. let se pak vyráběly již jen bankomaty s magnetickými snímači.
Magnetický proužek bankomatové karty obsahoval údaje pro identifi kaci účtu klienta a PIN sloužil k ověření totožnosti. Vznikla tak bankomatová karta ATM Card, která se magnetickým proužkem lišila od Charge Card, které ho v té době ještě nepoužívaly. Masově tyto ATM karty zavedla v roce 1970 Citibank pod názvem CitiCard.
 |
Chcete letos pořídit dárky, které opravdu potěší a zároveň budou za výhodnou cenu? Jděte na vánoční nákup raději s předem rozmyšleným seznamem. Více ZDE. |
Technikům firmy Docutel se podařilo automatizovat zpracování informací o provedených výběrech hotovosti. Namísto přetypování údajů ze žurnálové tiskárny do účetního systému banky (jako tomu bylo u prvních bankomatů ve Velké Británii) zvolili záznam údajů v systému MICR (Magnetic Ink Character Recognition), používaného již od 50. let při zpracování šeků a dalších dokumentů.
Kdo šel 9. září 1969 okolo pobočky Chemical Bank v Rockville Center na Long Islandu v New Yorku, mohl uvidět slavnostní událost. V ten den tam byl uveden do provozu první funkční bankomat v USA (někdy se jako první banka uvádí City National Bank – dnes BankOne v Columbusu v Ohiu), který mohli používat klienti vlastnící kartu Master Charge s magnetickým proužkem fi rmy Docutel.
První bankomaty byly drahé, pomalé a také hlučné, byl však zázrak je vůbec vyrobit bez mikroelektroniky. Instrukce pro klienta nezobrazovala obrazovka, ale válce s nápisy: „Vložte kartu“, „Odeberte peníze.“ Bankovky byly uloženy v obálkách po 25 USD, které se musely plnit ručně. Obálky s bankovkami se často zasekly.
V roce 1973 vyvinul Docutel bankomat, který peníze nejen vydával, ale pomocí vhozu pro obálky také přijímal a umožňoval převádět peníze mezi účty klienta. Nazval ho Total Teller, ale americké banky tento název nepřijaly a pro víceúčelové bankomaty začaly používat výraz Automated Teller Machine – ATM.
|
Ukázky z knihy | |
reklama
Úryvek je z knihy "Encyklopedie platebních karet" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého, 5.vydání
