Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vznikly první debetní karty

aktualizováno 
Platební terminály, o jejichž rozvoji jsme si pověděli minule, nejen usnadnily placení kreditními kartami, ale společně s bankomaty stály při vzniku zcela nového platebního nástroje – debetních karet. Spojené státy, Velká Británie, Francie nebo Německo jsou země, kde je velmi rozšířené placení prostřednictvím soukromých šeků.
Bankomat, peníze, karta

Bankomat, peníze, karta - Bankomat, peníze - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Např. jen ve Spojených státech se jejich počet v letech 1971 až 1997 zvýšil téměř třikrát z 24 na 65 miliard kusů, ve Velké Británii jich bylo roce 2001 zpracováno 1,6 miliardy apod. K jejich rychlejšímu a méně nákladnému zpracování banky zavedly již v polovině 60. let magnetické písmo (MICR), registry nekrytých šeků apod., ale přesto jejich zpracování zůstalo pro banky velmi nákladné.

Kromě nákladů je nevýhodou šeku riziko, že nebude finančně kryt, až ho banka klienta obdrží k proplacení. U tzv. garantovaných částek toto riziko nese banka, u částek převyšujících tuto hodnotu nese riziko nezaplacení obchodník. V Evropě bylo mezistátní použití šeků usnadněno zavedením eurošeku, ale stejně jako v USA byla stanovena maximální garantovaná částka šeku – v tomto případě 400 EUR. Pro větší částky bylo třeba vyplnit více eurošeků nebo vystavit eurošek na negarantovanou částku (max. 5000 EUR) a čekat, zda ho banka za několik dnů nebo týdnů proplatí – což obchodníci a banky umožňovali jen velmi dobře známým klientům.

Myslíte si, že víte o platebních kartách všechno? Otestujte se!

První debetní kartu vydala pravděpodobně Arizona Bank v roce 1974. Transakce nebyly autorizovány proti kartovému nebo úvěrovému účtu, ale přímo běžnému šekovému. Použití karty bylo jednodušší a levnější než placení šekem. Navíc obchodníci bance platili stejnou provizi (2-3 %) jako u karet kreditních. Takže tento typ karet začaly vydávat i další banky, mezi nimi i Colorado National Bank. Její kartový program řídil D. Dale Browning, který chtěl debetní funkci dát na VISA karty své banky. VISA tuto žádost odmítla.

Tím však tento případ neskončil. Colorado National Bank založila začátkem 70. let společnost Rocky Mountain Bank Card System, která pro banky zajišťovala příjem platebních karet VISA u obchodníků. V roce 1977 zde bylo zapojeno asi 400 bank. Browninga napadlo spojit jejich bankomaty do jediné sítě. Tak vznikla síť bankomatů, která dostala název Plus System a byly v ní používány privátní a VISA karty. Úspěch se dostavil okamžitě. Během krátké doby Plus spojil bankomaty v Coloradu, Iově a Nebrasce.

Tím, mimochodem, prolomila bankomatová síť restriktivní pravidlo, které omezovalo činnost bank na území jejich sídelního státu. Pomocí debetních karet mohly banky obsluhovat klienty všude, kde byly bankomaty Plus. Nyní přišla na řadu VISA. Požadovala, aby bankomaty Plus vyplácely hotovost držitelům karet VISA vydaných dalšími bankami. Banky to odmítly. Jejich systém je uzavřený, privátní. Logo Plus je na zadní straně karet účastnických bank. Do konce roku 1980 se Plus rozšířil do 12 států USA. Následující rok nabídl Browning 27 největším členům VISA v USA projekt na vybudování celonárodní sítě bankomatů se vstupním poplatkem 100 000 USD.

Prezident VISA Dee Hock se domníval, že nový systém opírající se o karty VISA a karty Plus ohrozí princip garantované akceptace VISA karet. Sešel se proto s vedením Colorado National Bank. Nakonec došlo k dohodě. V roce 1983 byla celonárodní síť bankomatů vybudována. Začátkem 90. let vybudovala VISA vlastní síť bankomatů, tvořenou sítěmi členských bank na celém světě. Vedle ní se na partnerských základech rozvíjela síť Plus. Dnes většina bankomatů nese logo obou systémů.

Rozvoj debetních karet nabídl klientům pohodlný a bezpečný nástroj k bezhotovostnímu placení a k výběrům hotovosti na celém světě. Bankám debetní karty umožnily snížit provozní náklady snížením počtu poboček nebo pokladen na nich. Toto je hlavní význam debetních karet.

Výhody pro klienta:

  • celosvětová síť,
  • pohodlné,
  • bezpečné,
  • jednodušší než hotovost nebo šeky.

Výhody pro obchodníka:

  • rychlejší placení,
  • zaručená úhrada,
  • snížení podvodů.

Výhody pro banku:

  • schopnost konkurovat,
  • zlepšení služeb klientům,
  • zvýšení věrnosti klientů,
  • snížení provozních nákladů prodejní sítě.

PRVNÍ POKUSY

Debetní karty se staly logickým pokračováním kreditních karet a Charge Card. Podmínky pro tento vývoj vytvořily asociace VISA a MasterCard vybudováním moderních autorizačních systémů v polovině 70. let. Autorizace transakcí trvala již jen několika desítek sekund. Banky současně vybudovaly regionální a národní sítě bankomatů a bankomatové karty začalo používat stále více klientů bank. Autorizací a zpracováním bankomatových transakcí se začaly zabývat desítky firem. Začala se proto testovat koncepce off-line a on-line platebních karet, které by nahradily placení šeky, tak rozšířené v kolébce platebních karet – Spojených státech.

V říjnu 1975 zavedla VISA (tehdy ještě BankAmericard) v USA debetní kartu, které dala jméno Entrée. O rok později vydalo 140 amerických bank asi 1 milion těchto karet, což byla necelá 2 procenta z tehdejšího počtu 80 milionů kreditních karet BankAmericard. Počet karet Entrée se sice do roku 1981 zvýšil na 2,4 milionu a počet bank vzrostl na něco málo přes 300, ale žádný velký úspěch to nebyl. Podobně se vyvíjel i projekt konkurenčního systému MasterCard. Ten v roce 1978 zavedl off –line debetní kartu Signet. Nesetkala se s velkým zájmem obchodníků, protože u ní neviděli žádnou výhodu v porovnání se šeky. MasterCard ji proto o dva roky později nahradil novým produktem – on-line debetní kartou MasterCard II.

Obchodníci nepřijali první debetní karty příliš dobře. Viděli v nich jen náhradu šeků, u nichž platili bankám za zúčtování transakcí žádné nebo jen velmi malé poplatky. Banky naproti tomu u debetních a kreditních karet poplatky účtovaly ve stejné výši. Koncem roku 1981 za tuto poplatkovou politiku dokonce zažaloval obchodní řetězec Pay´n Save ze Seattlu asociaci MasterCard, který neuspěl s požadavkem na snížení poplatku za platby kartami MasterCard II.

Bankovní asociace si uvědomily, že pro debetní karty musí zvolit jinou strategii:

1. Nové segmenty klientů - klienti, kteří v 80. letech mohli mít kreditní kartu, ji již měli. Bylo proto nutné zaměřit se na jiné segmenty zákazníků.
2. Zjednodušení provozu - bylo třeba zjednodušit provoz sjednocením technologií pro on-line a off-line transakce kreditních a debetních karet.
3. Marketing - bylo nutné investovat do marketingu a přesvědčit klienty a obchodníky o výhodách debetních karet.
4. Snížení poplatků – pokud měly debetní karty nahradit šeky, muselo dojít ke snížení poplatků placených obchodníky.

Díky těmto změnám (zejména snížení poplatků v roce 1983) se ve druhé polovině 80. let staly v USA úspěšné off -line debetní karta VISA Check a první celostátní on-line karta MasterDebit. Reklamní kampaň VISA Check byla zahájena se sloganem „The Card That Works Like a Check“, který vysvětloval, že kartu je možné použít stejně jednoduše jako šek, ale na rozdíl od šeků nepředkládá klient při placení doklad totožnosti. V letech 1990 až 1997 se zvýšil počet VISA Check v USA ze 7,6 na 58 milionů a obrat vzrostl z 5,9 na 58 miliard USD. V roce 2000 dosáhl počet debetních karet VISA v USA 100,7 mil. (40 % karet VISA).

MasterCard koncem 80. let zavedl novou off-line debetní kartu MasterMoney. V roce 1991 americké banky vydaly více než 1,4 milionu karet MasterMoney a jejich obrat dosáhl 794 milionů USD. O šest let později jich bylo již 22 milionů a obrat překročil 17 miliard USD. To byl z debetních karet největší nárůst. Velmi úspěšná byla také debetní karta MasterDebit, zavedená v USA v roce 1988. Skvělá budoucnost debetní karty ale teprve čekala.

Ukázky z knihy
Pavla Juříka: Encyklopedie platebních karet

1. díl: Jak platit bezpečně i na internetu?

2. díl: Jak vlastně vznikl šek?

3. díl: Jak vznikly peníze?

4. díl: Jak vzniklo bankovnictví

5. díl: Kdy vznikly papírové peníze

6. díl: Peníze a Čechy: kdy vznikla koruna?

7. díl: Jak se tisknou bankovky?

8. díl: Ochrana bankovek proti padělání

9. díl: Jak a kde vznikly platební karty

10. díl: Jak vznikly platební karty-II

11. díl: Kdo vydal první univerzální platební kartu

12. díl: Kdy začaly banky vydávat karty

13. díl: Jak vznikla kartová asociace MasterCard

14. díl: Jak vznikla kartová asociace VISA

15. díl: Počátky platebních karet v Evropě

16. díl: Platební karty v Evropě a jejich začátky v ČR

17. díl: Co způsobilo boom platebních karet

18. díl: Platební karty: magnetický proužek

19. díl: Jak se vyrábějí karty 

20. díl: Jak vznikly první bankomaty 

21. díl: Bankomaty nové generace 

22. díl: Odkdy platíme v obchodech kartou 

23. díl: Jak se vyvíjely platební terminály 

reklama


Úryvek je z knihy "Encyklopedie platebních karet" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého, 5.vydání



Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Boj o klienty pokračuje. Banky vymýšlejí další trumfy

České bankovnictví se proměňuje. Konkurenční boj bank získat klienty na svou stranu nekončí, naopak pokračuje. Novým, nízkonákladovým bankám se podařilo získat...  celý článek

Petr Vosála
Setkává se s útoky na bankovní účty lidí. Češi jsou nepoučitelní, říká

Řada Čechů si myslí, že ovládá internetové bankovnictví, k platebním kartám se chová obezřetně a vyzná se přinejmenším v základech internetové bezpečnosti....  celý článek

Ilustrační snímek
Nejlepší finanční produkty roku: nejvíc boduje Equa bank a Air Bank

V soutěži o nejlepší finanční produkty roku zvítězila mezi bankami v kategorii běžných účtů Equa bank. Nejlepší spořicí účet má Sberbank a nejlépe hodnocený...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Odhalen největší finanční podvod na světě?
Odhalen největší finanční podvod na světě?

Jedna studie Fedu z roku 2009 tvrdila, že 60 % všech hypoték bylo provázáno se sazbou LIBOR. Před lety jsme zjistili, ž... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.