Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak zaměstnavatelé nejčastěji obcházejí Zákoník práce

  8:23aktualizováno  8:23
Zrušte Zákoník práce, stejně je překážkou při propouštění nežádoucích zaměstnanců, říkají zaměstnavatelé. Stejné požadavky mají také zaměstnanci. Jim vadí, že zaměstnavatelé nedodržují ustanovení Zákoníku práce a často šikanují pracovníky ve snaze se jich co nejrychleji zbavit.

Paní Blanka odpracuje pravidelně 40 až 50 hodin přesčasů měsíčně. Ale na výplatní pásce za ně odměnu nenachází. V podniku E, kde pracuje, mají všichni zaměstnanci osobní čipové karty, kterými označují příchod a odchod, a tím také evidují odpracované hodiny. Zaměstnavatel svévolně upravuje, nebo dokonce vymazává některé odpracované hodiny tak, jak potřebuje.

Když někdo odpracuje v měsíci například 200 hodin, na výplatní pásce má vykázáno pouze 160 hodin. Zákoník práce přitom ukládá zaměstnavateli vést evidenci pracovní doby, a to včetně práce přesčas, pracovní pohotovosti a noční práce u jednotlivých zaměstnanců. Navíc musí umožnit každému zaměstnanci nahlédnout do evidence pracovní doby. Zaměstnavatel argumentuje, že je to stejně jedno, co je v evidenci uvedeno. Práce přesčas není evidována a pochopitelně ani zaplacena, náhradní volno za ni nemohou zaměstnanci čerpat.

Přesčasy jsou zadarmo

Tím zaměstnavatel porušuje Zákoník práce. Podle něj je nutné platit příplatky za práci přesčas, pokud nebyly zahrnuty do mzdy v pracovní smlouvě nebo ve mzdovém výměru nebo pokud za práci přesčas neposkytuje zaměstnavatel náhradní volno. Zaměstnavatel může do mzdy zahrnout přesčasovou práci v rozsahu maximálně 150 hodin v kalendářním roce a na dalších hodinách práce přesčas až do limitu 416 hodin se musí se zaměstnancem dohodnout a musí je platit nebo za ně poskytnout náhradní volno. Příplatky za práci v noci musí proplácet nejméně ve výši 5,40 Kč za hodinu, příplatky za práci konanou v sobotu nebo v neděli platit nemusí, protože poskytování těchto příplatků je nepovinné. Pokud by je zaměstnavatel přiznal ve vnitřním předpisu, staly by se nárokovými a bylo by možné je vymáhat i u soudu.

Jídlo? Jen během práce

Někteří zaměstnanci pracují v nepřetržitých provozech v 12hodinových směnách, které trvají 12,5 hodiny. Ta půlhodina je neplacená a slouží k převlečení a očistě zaměstnanců. Čerpání přestávky na jídlo a oddech je zakázané. Zaměstnanci se mohou sice najíst, ale během práce tak, že drží svačinu v ruce. Kdo bude přistižen, že sedí a svačí, dostane srážkou ze mzdy 1000 korun pokuty. Chování zaměstnanců je sledováno kamerovým systémem: kamery jsou umístěny na každé dílně a obraz se přenáší majiteli až do bytu. Co na to Zákoník práce?

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po čtyřech a půl hodiny nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. V uvedeném případě při dvanáctihodinové směně to znamená, že musí poskytnout zaměstnancům dvě 30minutové přestávky vždy po čtyřech a půl hodiny, které se nezapočítávají do pracovní doby. Naopak se do pracovní doby započítává doba nutné očisty po práci, jejíž rozsah stanoví zaměstnavatel ve vnitřním předpisu podle míry znečištění. Doba potřebná na převlečení se do pracovní doby nezapočítává.

O protiprávním udělování a vymáhání pokut jsme psali v našem deníku před několika týdny. Přesto jsou v mnoha podnicích stále zcela běžné. Nejčastější argument je: když se ti to nelíbí, můžeš jít. To ovšem není tak snadné, zvláště když člověk živí rodinu. Zaměstnavatel ve zmiňovaném podniku E vypracoval sazebník pokut, které pracovníkům uděluje a sráží ze mzdy bez jejich souhlasu za různé skutečné nebo domnělé prohřešky: Pozdní příchod do práce ­ 500 Kč Špatný úklid pracoviště ­ 500 Kč Sedí v pracovní době ­ 1000 Kč Odmítl pracovat přesčas nebo byl nemocný ­ žádné prémie nebo odměny. Takto "trestat" pracovníky je v rozporu se Zákoníkem práce, zaměstnavatel jim může snížit nebo odebrat prémie, pokud je to uvedeno v prémiovém řádu.

Bezpečnost práce je denně porušována

Zaměstnanci v podniku E si musí sami provádět opravu pojistek a vytržených zásuvek, s vysokozdvižným vozíkem jezdí i ti pracovníci, kteří k tomu nemají oprávnění a kvalifikaci. Taková praxe je v hrubém rozporu se Zákoníkem práce. Podle něj nesmí zaměstnavatel připustit, aby pracovník vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem, kvalifikaci a zdravotní způsobilosti.

Zaměstnanci jsou oprávněni odmítnout výkon práce, o níž mají důvodně za to, že bezprostředně, závažným způsobem ohrožuje jejich život nebo zdraví, případně život nebo zdraví jiných osob. Takové odmítnutí nelze posuzovat jako neplnění povinností zaměstnance. Z uvedeného je vidět, že i při existenci Zákoníku práce někteří zaměstnavatelé, zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností, často zneužívají svého dominantního postavení a různě šikanují zaměstnance.

Na takové praktiky by měly dozírat úřady práce, ale jak je patrné v řadě případů, jejich zaměstnanci nejsou schopni nebo ochotni prokázat zaměstnavatelům porušování jejich povinností a uložit jim za to pokuty. Na druhé straně se zaměstnanci často bojí písemně si stěžovat na postup některých zaměstnavatelů z obavy, že se zaměstnavatel dozví, kdo si stěžoval, a na pracovišti mu vytvoří takové klima, že raději odejde, nebo mu přímo dá pro nějaký fiktivní prohřešek výpověď.

***

Zkreslování evidence pracovní doby, neoprávněné udělování pokut či nedodržování bezpečnostních předpisů, to jsou nejčastější prohřešky zaměstnavatelů


Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.